USA v Afghánistánu zabily údajného plánovače Islámského státu. Biden slíbil ještě další údery

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Úder amerického bezpilotního letounu, při němž ve východním Afghánistánu zemřeli dva členové teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední.

„Útok nebyl poslední. Dopadneme všechny osoby zapojené do ohavného útoku a přinutíme je zaplatit,“ citovala agentura Reuters z Bidenova prohlášení po sobotním setkání s vojenskými a bezpečnostními poradci.

„Situace na místě zůstává krajně nebezpečná a hrozba teroristického útoku na letiště zůstává vysoká,“ uvedl dále americký prezident. „Naši velitelé mě informovali, že útok může velmi pravděpodobně přijít během příštích 24 až 36 hodin. Nařídil jsem jim, aby přijali veškerá možná opatření na ochranu našich vojáků,“ dodal.

Odvetná reakce za útok islamistů

Vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) uvedlo, že úder proti členovi samozvaného Islámského státu USA podnikly v provincii Nangarhár. Washington se domnívá, že byl zapojen do plánování útoků proti Spojeným státům v Kábulu.

„Bezpilotní letoun Reaper, který odstartoval z Blízkého východu, zasáhl radikála v autě, v němž seděl s dalším členem Islámského státu. Oba dva byli při úderu zabiti,“ prohlásil armádní mluvčí William Urban. „Nevíme o tom, že by si útok vyžádal nějaké civilní oběti,“ dodal.

Na mrtvé civilisty ale z Dželálábádu, metropole provincie Nangarhár, poukázal kmenový stařešina Málik Adib. Podle agentury Reuters prohlásil, že při náletu, který se uskutečnil kolem půlnoci, zahynuli tři lidé a čtyři utrpěli zranění. „Jsou mezi nimi ženy a děti,“ řekl a dodal, že Taliban si ho přizval k vyšetřování incidentu. Obyvatelé Dželálábádu uvedli, že slyšeli kolem půlnoci několik explozí. Není jasné, zda je způsobil americký útok.

Vysoký velitel Talibanu řekl, že v souvislosti s atentátem na kábulském letišti bylo zadrženo několik členů Islámského státu. „Vyslýchá je naše rozvědka,“ dodal.

3 minuty
Události ČT: Reakce USA na útok v Kábulu a ukončování evakuací
Zdroj: ČT24

Nangarhár je bašta místní odnože IS

Provincie Nangarhár, ležící východně od Kábulu, je považována za baštu skupiny Islámský stát – Chorásán, afghánské odnože teroristické organizace IS. Předpokládá se, že se tam skrývá většina extremistů z řad této organizace, která je považována za nejnásilnější islamistickou skupinu v Afghánistánu a je nepřítelem Západu i hnutí Taliban.

Spojené státy úder provedly necelých 48 hodin po sebevražedném atentátu v Kábulu, k němuž se přihlásila právě skupina Islámský stát – Chorásán. Vzdušný útok proti IS je podle AP naplněním slibu amerického prezidenta Joea Bidena národu, že pachatelé atentátu se nebudou moci schovat. Zástupci Pentagonu v pátek potvrdili, že jsou připraveni na jakoukoli odvetnou akci, kterou prezident nařídí.

Američané se nemají zdržovat u letiště

Americká vláda vydala v souvislosti se situací v Afghánistánu nové varování a vyzvala americké občany, aby se nezdržovali u bran kábulského letiště, protože hrozí další útoky. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že nadále existují konkrétní, věrohodné hrozby proti letišti. „Jsme připraveni na další pokusy o útok,“ řekl Kirby.

Od poloviny srpna, kdy se moci v Afghánistánu ujalo hnutí Taliban, se ze země snaží přes kábulské letiště dostat tisíce lidí. V uplynulých dvou týdnech bylo z Kábulu evakuováno více než sto tisíc osob. Jsou mezi nimi převážně cizinci a jejich afghánští spolupracovníci. Spojené státy chtějí pokračovat v evakuacích do 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.

Taliban podle agentury AP v sobotu posílil ostrahu kolem letiště, aby zabránil shromažďování davů před jeho branami. Na silnicích vedoucích k letišti hnutí zřídilo nová kontrolní stanoviště, z nichž některá střeží bojovníci Talibanu s americkými obrněnými vozidly Humvee a brýlemi na noční vidění, které ukořistili afghánským vojákům.

Počet lidí zoufale čekajících před letištěm se výrazně snížil, napsala agentura AP. Na jedné z přístupových silnic k letišti bojovníci Talibanu rozháněli lidi střelbou do vzduchu a barevným kouřem.

Francie a Británie končí evakuace

Francie v pátek večer evakuační lety ukončila, oznámili francouzská ministryně obrany Florence Parlyová a ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Operace Apagan, započatá 15. srpna na žádost prezidenta republiky, tento večer skončila,“ sdělila Parlyová na Twitteru. Upřesnila, že Francie evakuovala téměř tři tisíce lidí, z toho 2600 Afghánců.

Letecký most musel být přerušen, protože na kábulském letišti už nebyly zajištěny náležité bezpečnostní podmínky kvůli tomu, že americké síly se rychle zbavily závazku, uvedli Parlyová a Le Drian v prohlášení. Francie vyzývá k pokračování humanitárních operací v Afghánistánu ve spolupráci s ostatními zeměmi, a bude proto usilovat o jednání s Talibanem.

Evakuace civilistů ukončí během soboty i britská armáda, oznámil náčelník jejího generálního štábu Nick Carter. Televize Sky News s odvoláním na mluvčího britského ministerstva obrany uvedla, že poslední let vypravený speciálně pro civilisty opustil Kábul v noci na sobotu a nyní bude Británie pokračovat s lety, na jejichž palubě budou britští vojáci a malé množství britských a afghánských civilistů.

Britský ministr obrany Ben Wallace informoval, že za poslední dva týdny Británie evakuovala více než čtrnáct a půl tisíce Afghánců a britských státních příslušníků. Dalších asi osm set až tisíc Afghánců, kteří s Británií spolupracovali a byli oprávněni zemi opustit, se již podle Wallace dostat z Afghánistánu nepodaří.

Na dotaz ohledně budoucí možné spolupráce s Talibanem Carter poznamenal, že Velká Británie může skutečně spolupracovat jen s vládami, které se řídí mezinárodním humanitárním právem.

Z letiště se stahují rovněž američtí vojáci

Také americké jednotky se stahují z kábulského letiště, kde v uplynulých dvou týdnech pokračovala evakuace cizinců i Afghánců prchajících před radikálním islamistickým hnutím Taliban.

Nejmenovaný představitel Pentagonu agentuře Reuters řekl, že počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než čtyři tisíce z původních 5800.

Taliban vyzval zdravotnice, aby se vrátily do práce

Taliban vyzval všechny zaměstnankyně zdravotnického sektoru, aby se vrátily do práce. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na vyjádření mluvčího Talibanu Zabiulláha Mudžáhida.

Taliban za své minulé vlády v letech 1996 až 2001 tvrdě potlačoval ženská práva, ženy například nesměly být ošetřovány mužskými lékaři, což značně omezovalo jejich přístup k zdravotní péči. Zatím není jasné, nakolik Taliban nyní umožní ženám vzdělávat se a pracovat. Ve středu mluvčí Mudžáhid afghánské ženy žádal, aby zatím raději zůstaly doma, protože talibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. 

Před Novou kábulskou bankou (New Kabul Bank) v afghánské metropoli v sobotu protestovaly stovky lidí, včetně státních úředníků, a dožadovali se svých platů. Mzdy údajně nedostali tři až šest měsíců.

Demonstranti si kromě toho stěžovali, že banky, které se před třemi dny znovu otevřely, neumožňují lidem vybírat hotovost. Bankomaty jsou nadále v provozu, výběry jsou ale omezeny na zhruba dvě stě dolarů denně, takže se před nimi tvoří dlouhé fronty, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 2 hhodinami

Policie se střetla s demonstranty na protestech kvůli srážce vlaků u Soluně

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Škoda Auto plánuje snížit počet pracovníků

Automobilka Škoda Auto chce v příštích letech snížit počet pracovníků o patnáct procent, řekl podle německého týdeníku Automobilwoche předseda představenstva podniku Klaus Zellmer s tím, že se to týká nepřímých zaměstnanců. Firma aktuálně v Česku zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí. Snížení počtu pracovníků v nepřímé oblasti do roku 2028 je součástí programu Next Level Efficiency+, který byl představen loni, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
před 6 hhodinami

Dodik hrozí odtržením od Bosny, má podporu Moskvy i Bělehradu

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.
před 7 hhodinami

Zelenskyj skousnul Trumpovy urážky, americká pomoc Ukrajině je klíčová

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protěžuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...