Čtvrteční útok v Kábulu zabil zřejmě až 170 civilistů. Podle USA se odpálil jeden člověk

Nahrávám video
Události: Afghánistán po útoku v Kábulu
Zdroj: ČT24

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

I přes útoky zřejmě sebevražedných atentátníků americký prezident Joe Biden slíbil, že evakuační lety budou pokračovat, a také přislíbil potrestat pachatele. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský je přesvědčen, že USA si nyní nemohou dovolit nechat útok bez odpovědi. V Pentagonu se podle něj už zřejmě plánuje nějaký vojenský zásah proti IS.

„Otázka je, jestli bude následovat skutek. Jestli se povede chytit, potrestat a provést odplatu. Zatím to vypadá, že to je jen projev. Nevím, co by se muselo stát, aby se to povedlo,“ zapochyboval v 90' ČT24 bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Je přesvědčen, že sebevědomí teroristů po stažení USA stouplo.

Nahrávám video
90’ ČT24 – Teror v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Některá média aktualizovala bilanci obětí: teroristický čin si vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů, dle BBC si výbuchy vyžádaly také nejméně 150 zraněných. Mezi oběťmi jsou dvaBritové, sdělilo tamní ministerstvo zahraničí. Pentagon uvedl, že útočník byl jen jeden.

Taliban původně informoval, že nejméně osmadvacet ze zabitých Afghánců byli jeho příslušníci. Mluvčí hnutí to ale později popřel a tvrdí, že nezemřeli žádní Talibanci. „K incidentu došlo v oblasti, kterou mají pod kontrolou americké síly,“ nechal se slyšet Zabiulláh Mudžáhid.

Evakuační úsilí

„Nenecháme se odradit teroristy. Dostaneme všechny Američany ven,“ prohlásil Biden. „Dokončíme misi a po stažení vojáků budeme pokračovat v určování prostředků, za jejichž pomoci dokážeme najít jakéhokoli Američana, který se chce dostat z Afghánistánu. Najdeme je a dostaneme je ven,“ dodal.

Z Kábulu, který v polovině srpna padl do rukou hnutí Taliban, se podařilo evakuovat více než sto tisíc lidí. Mnoho dalších Afghánců si pospíšilo na letiště, aby stihlo evakuaci před koncem srpna, kdy americké jednotky mají zemi opustit, připomněla stanice BBC na svém webu.

Pentagon v pátek oznámil, že ve čtvrtek bylo z Afghánistánu dopraveno do bezpečí asi dvanáct a půl tisíce lidí na palubě 89 letadel. Celkem to činí už 111 tisíc evakuovaných. Na letišti v pátek odpoledne čekalo na 5400 lidí.

Všechny se odvézt nepodaří

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová upozornila, že před stažením amerických sil na konci srpna nebude možné evakuovat každého Afghánce, který si přeje odjet ze země. Řekla také, že neexistuje žádný konečný termín ohledně závazku evakuovat všechny Američany přející si odjet, a to i po stažení vojsk.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v pátek potvrdil, že Česko již evakuovalo všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které vybraly armáda a diplomacie. Spolek Vlčí máky však tvrdí, že v Afghánistánu zůstává několik lidí s vazbami na Česko. Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci to potvrdila s tím, že jsou v kontaktu se dvěma Afghánci, kteří mají český trvalý pobyt a snaží se do Česka dostat. Ještě je tam podle ní několik tlumočníků. Komunikace je však vzhledem k situaci složitá.

Ministr vyjádření spolku kritizoval: „Bohužel realita je taková, že nemůžeme pomoci všem, kteří se chtějí dostat do ČR, ani by to nebylo správné. My máme pomáhat těm, kteří byli vyhodnoceni armádou nebo MZV, že by měli být evakuováni.“

Hrozba dalších útoků v okolí kábulského letiště bude narůstat s tím, jak se bude blížit odchod západních vojáků ze země, upozornil britský ministr obrany Ben Wallace. Londýn podle něj vstoupil do finální fáze své evakuační operace – Britové už nebudou instruovat další lidi, aby přišli na letiště k odletu. „Je nám velice líto, že nebylo možné evakuovat během tohoto procesu všechny,“ poznamenal Wallace.

Podle britské diplomacie se podařilo zachránit tři afghánské rodiny, jejichž kontaktní údaje se z velvyslanectví v Kábulu dostaly do rukou Talibanu. Nyní se Britové snaží odvézt ty, kteří už jsou na letišti.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune prohlásil, že Paříž by mohla pokračovat v evakuacích z Kábulu i po pátečním večeru, který si původně stanovila jako mezní hranici. „Musíme zůstat opatrní. Teroristický útok nesmí tuto operaci zastavit. Budeme pokračovat do poslední možné vteřiny,“ řekl Beaune. Ministr přesto připustil, že se ze země nepodaří přesunout do bezpečí všechny afghánské spolupracovníky spojenců.

Některé země už evakuační lety úplně ukončily – ve čtvrtek mezi nimi bylo mimo jiné Německo, Nizozemsko, Kanada, Belgie, Dánsko a Polsko. Konec repatriačních letů v pátek oznámily také Španělsko, Itálie, Norsko a Austrálie. Madrid dopravil do bezpečí téměř dva tisíce lidí, Řím téměř pět tisíc afghánských spolupracovníků a jejich rodin a Canberra přes čtyři tisíce osob.

V zemi je stále kolem patnácti set amerických občanů, na čtyři stovky Britů či kolem tří set Němců, píše BBC. Nevládní organizace na pomoc afghánským spolupracovníkům německé armády agentuře Reuters sdělila, že Německo po skončení letů zanechává v zemi na pět tisíc spolupracujících Afghánců.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek avizoval, že Ankara zahájila počáteční rozhovory s Talibanem o žádosti hnutí, aby Turecko pomohlo s provozem kábulského letiště po stažení Američanů. Turecko se dle Erdogana ještě nerozhodlo.

Konflikt mezi islamisty

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka se islamisté čtvrtečním útokem snažili zpomalit stahování, vytvořit chaos, a ztížit tak situaci pro Spojené státy. Zároveň připomíná, že IS dlouhodobě soupeří s Talibanem, který se po ovládnutí Afghánistánu stává hlavním nepřítelem.

„Chaos kolem kábulského letiště, kdy USA závisí při zabezpečení vnějšího perimetru letiště na Talibanu, vyzýval k tomu, aby se něco takového stalo,“ domnívá se analytik.

Nahrávám video
Studio 6: Analytik Asociace pro mezinárodní vztahy Petr Boháček k explozím v Kábulu
Zdroj: ČT

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha lze čekat, že podobné útoky budou bojovníci takzvaného Islámského státu provádět i nadále. IS totiž vnímá Taliban jako nacionalisty, kteří se soustředí na územní cíle, nikoliv na mezinárodní agendu islamismu. Teroristům z IS se navíc nezamlouvá, že Taliban vyjednává s USA.

Právě Spojené státy a Taliban by mohl částečně spojit společný nepřítel. „Vidíme určitou míru pragmatismu, která se může přelít do budoucích aktivit proti Islámskému státu,“ uvažuje Ditrych. Nešlo by podle něj o větší intervence, ale spíš o cílené a chirurgicky přesné útoky.

Novinářka Petra Procházková v 90' ČT24 předpověděla, že Afghánistán čekají konflikty mezi různými skupinami i silami v rámci Talibanu. „Ovládat celou zemi z Kábulu není možné,“ podotkla s odkazem na pestrou strukturu tamní společnosti.

Etnické složení Afghánistánu
Zdroj: gulf2000.columbia.edu

S tím souhlasí arabista Petr Pelikán ze Západočeské univerzity v Plzni. „Odešly západní okupační jednotky a ti, kteří tam zůstávají, si mezi sebou budou muset nějak rozdělit moc.“ Podle něj má zatím Taliban navrch a svou moc upevní, má k tomu více sil než vláda podporovaná Západem.

Na hranici

Napětí panuje také na hranici s Pákistánem. Při střelbě u hraničního přechodu Torcham zemřeli nejméně tři lidé, napsala agentura DPA, podle níž stříleli příslušníci pákistánské pohraniční stráže na skupinu Afghánců, kteří se násilím pokoušeli projít. Davy lidí se dál tísní i u hraničního přechodu Spínbuldak na jihu Afghánistánu, který je podle listu The Guardian dál otevřený a kudy do Pákistánu denně proudí desetitisíce lidí.

Přechod Torcham, kterým vede důležitá silnice z Kábulu do pákistánského Péšávaru, je pro Afghánce uzavřený. Pákistánští pohraničníci do země pouštějí jen lidi s pákistánským pasem, přesto u hranic na afghánské straně čekají tisíce lidí a někteří využívají služeb převaděčů, aby hranice překročili nelegálně.

Afghánistán v regionálním kontextu
Zdroj: ČT24

Benevolentnější jsou podle serveru BBC pohraničníci na přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Satelitní snímky ze čtvrtka ukázaly, že se na afghánské straně hranice shromáždily zřejmě až tisíce lidí.

„Počty Afghánců a uprchlíků, kteří míří do Pákistánu ze všech afghánských provincií, jsou v posledních dvou dnech nebývalé. Dnes (v pátek – pozn. red.) se do Čamanu dostalo ještě mnohem více lidí než včera,“ citoval list The Guardian místního činitele. Podle něj za den přes hraniční přechod projde asi 20 tisíc lidí.

Vysoký představitel Talibanu Šer Muhammad Stanikzáí řekl, že hnutí se nechystá cestování nijak omezovat a lidé s platnými doklady budou mít cestu volnou.

Pákistán za posledních 40 let přijal miliony uprchlíků z Afghánistánu. Aktuálně pobývá v Pákistánu, který má 220 milionů obyvatel, asi 1,4 milionu Afghánců, kteří mají status uprchlíka. Dalších zhruba 600 tisíc Afghánců v Pákistánu žije bez oficiálních dokumentů povolujících pobyt, uvedla DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 36 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...