Jean-Yves Le Drian

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

V australských médiích se v úterý objevila uniklá textová zpráva z komunikace mezi australským premiérem Scottem Morrisonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, která naznačuje, že Francie věděla o úmyslu Austrálie odstoupit od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group. Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena. Morrison se v pondělí rovněž ohradil proti obvinění ze lži, které dříve vznesl Macron. Prohlásil, že odmítá urážky a pomluvy směřující na Austrálii.

Zrušený nákup francouzských ponorek ze strany Austrálie představuje vážnou krizi ve vztazích Francie s Austrálií a Spojenými státy, které nahradí Francouze v dodávkách těchto zbraní. Stanici France 2 to v sobotu večer řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Zrušení zakázky podle něj bude mít dopad na vztahy uvnitř Severoatlantické aliance.

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie oznámily nový bezpečnostní pakt, který jim umožní sdílet pokročilé technologie, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. Cílem aliance je posílit bezpečnost v Indo-Pacifiku. Austrálie kvůli tomu zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek, což ostře kritizuje Paříž. Podle Číny by se zase země měly „zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků“.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Malta kvůli horšící se epidemické situaci bude od středy 14. července přes své hranice vpouštět pouze turisty plně očkované proti covidu; dětem, které cestují s rodiči, bude stačit negativní PCR test, oznámil maltský ministr zdravotnictví Chris Fearne. Francie se snaží zmírnit napětí, které vyvolalo vyjádření o riziku cest do Španělska a Portugalska, doporučuje ale očkování. Nizozemsko zpřísnilo opatření, kvůli šíření nákazy mezi mladými zavře noční kluby. Británie opět zaznamenala nejvyšší denní počet infekcí od začátku aktuální vlny epidemie covidu.

Ázerbájdžánský parlament ve čtvrtek zkritizoval francouzský Senát za to, že ve středu přijal rezoluci podporující nezávislost Náhorního Karabachu. Poslanci v Baku vyzvali vládu, aby přehodnotila vztahy s Paříží, a chtějí, aby Francie přišla o statut jedné z předsednických zemí Minské skupiny. Ta vznikla v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu. Spolu s Francií ji vedou USA a Rusko.

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Evropské země se postupně otevírají cizincům. V sobotu režim na svých hranicích uvolnilo Polsko, v pondělí se přidá například Francie či Švýcarsko. S pandemií koronaviru dále bojuje Brazílie, která v počtu úmrtí překonala Británii a je tudíž v tomto ohledu druhou nejpostiženější zemí světa. Britská královna Alžběta II. oslavila 94. narozeniny v komorním duchu.

Více než 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun) vylákali podle obžaloby od několika podnikatelů a firem muži, kteří se vydávali za někdejšího francouzského ministra obrany a nynějšího ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana. Soud se sedmi obžalovanými začal v Paříži, informovala agentura AFP. Podle obžaloby muži falšovali dokumenty a podpisy, ke zmatení svých obětí ale používali i gumovou masku francouzského politika.

Tresty od pětadvaceti let až po doživotí vynesl v pátek soud v Paříži nad Francouzi, kteří v Sýrii a Iráku působili v řadách samozvaného Islámského státu (IS). Proces se čtyřiadvaceti obžalovanými byl prvním svého druhu. Vedl se i přes to, že mnozí nich v bojích zemřeli. Francie zároveň řeší citlivou otázku návratu asi pěti set francouzských islamistů z Blízkého východu.

Belgie se chystá využít současné křehké příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského deníku Guardian se k podobnému kroku chystají i další evropské země.

Francouzský premiér Edouard Philippe si myslí, že kroky Turecka a Spojených států v Sýrii budou mít vážné důsledky pro celý region a nevyhnutelně umožní teroristické organizaci Islámský stát (IS) obnovit svou činnost. Turecko po odsunu amerických vojáků zahájilo 9. října na severu Sýrie proti kurdským jednotkám YPG ofenzivu s cílem vytlačit kurdské oddíly od hranice a vytvořit tam bezpečnostní pásmo pro návrat syrských uprchlíků.

Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že krátké odložení brexitu je možné, pokud britský parlament schválí dohodu o odchodu. Reagoval tak na oficiální britskou žádost k ostatním členským zemím Evropské unie o prodloužení lhůty do konce června. Francie již pohrozila vetem, pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne záruky věrohodnosti pro svůj plán. Podle dosavadního scénáře by mělo Spojené království Unii opustit 29. března.