Spojené státy, Velká Británie a Austrálie oznámily nový bezpečnostní pakt, který jim umožní sdílet pokročilé technologie, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. Cílem aliance je posílit bezpečnost v Indo-Pacifiku. Austrálie kvůli tomu zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek, což ostře kritizuje Paříž. Podle Číny by se zase země měly „zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků“.
Aliance nazvaná Aukus si podle společného prohlášení tří zemí dává za cíl „chránit naše společné zájmy v Indo-Pacifiku“.
„Jako první iniciativa pod Aukusem … se zavazujeme ke společné ambici podporovat Austrálii při získávání jaderných ponorek pro Australské královské námořnictvo,“ uvádí se ve společném prohlášení amerického prezidenta Joe Bidena, britského premiéra Borise Johnsona a australského premiéra Scotta Morrisona. „Tato schopnost bude podporovat stabilitu v Indo-Pacifiku a bude nasazena na podporu našich sdílených hodnot a zájmů,“ dodali lídři.
Zároveň uvedli, že cílem je „uvést australské schopnosti do provozu v co nejdříve dosažitelném termínu“ a dodali, že „Austrálie je i nadále odhodlána plnit všechny své závazky jako stát bez jaderných zbraní“. Biden v této souvislosti podle agentury Reuters řekl, že o ponorkách vybavených jadernými zbraněmi není řeč.
Pakt se podle prohlášení bude také zabývat kyberschopnostmi, umělou inteligencí a „dodatečnými podmořskými schopnostmi“. Kromě technologií budou státy sdílet také průmyslové základny a dodavatelské řetězce.
Paříž se zlobí kvůli zrušenému nákupu ponorek
Austrálie kvůli účasti v novém paktu zrušila dohodu o nákupu francouzských ponorek, což ostře kritizují francouzská ministerstva zahraničí a obrany. „Americké rozhodnutí odstrčit evropského spojence a partnera, jako je Francie, od strukturálního partnerství s Austrálií v době, kdy čelíme bezprecedentním výzvám v indo-pacifickém regionu … ukazuje nedostatek soudržnosti, který Francie může jen vzít na vědomí a litovat,“ uvádí ve společném prohlášení francouzský ministr zahraničí Jean-Yves le Drian a ministryně obrany Florence Parlyová.
Austrálie v roce 2019 po dvou letech průtahů podepsala smlouvu s francouzskou firmou Naval Group na výrobu dvanácti ponorek za 50 miliard australských dolarů. Jeden z nejlukrativnějších obranných kontraktů na světě však poznamenala řada komplikací a zpoždění, jelikož Canberra požadovala, aby většina komponent a výroby byla lokální.
Francouzské prohlášení zároveň uvádí, že rozhodnutí Austrálie odstoupit od dohody odporuje duchu vzájemné spolupráce. Doplňuje přitom, že tento krok pouze posílí potřebu Evropy dosáhnout strategické autonomie. „Neexistuje žádný jiný spolehlivý způsob, jak hájit naše zájmy a hodnoty po celém světě, včetně oblasti Indo-Pacifiku,“ stojí v prohlášení.
Nový pakt kritizuje i Čína. Podle čínské ambasády ve Washingtonu by se měly země zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků. „Státy by neměly stavět výlučné bloky zaměřené proti nebo poškozující zájmy třetích stran,“ uvedl mluvčí ambasády Liou Pcheng-jü.
