Spor Macrona a Morrisona kvůli nákupu ponorek se vyhrocuje

V australských médiích se v úterý objevila uniklá textová zpráva z komunikace mezi australským premiérem Scottem Morrisonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, která naznačuje, že Francie věděla o úmyslu Austrálie odstoupit od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group. Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena. Morrison se v pondělí rovněž ohradil proti obvinění ze lži, které dříve vznesl Macron. Prohlásil, že odmítá urážky a pomluvy směřující na Austrálii.

V australských médiích se objevila uniklá textová zpráva z komunikace, kterou oba lídři údajně měli jen několik dní před oznámením paktu AUKUS. Morrison se podle nejmenovaných vládních zdrojů listu The Australian pokoušel s Macronem spojit dva dny před zveřejněním dohody. Francouzský prezident mu však hovor nevzal a odpověděl mu zprávou: „Mám očekávat dobré nebo špatné zprávy ohledně našich společných ponorkových ambicí?“ Morrisonova odpověď není známa.

Zpráva zřejmě do médií unikla s Morrisonovým vědomím, ten to však odmítl komentovat. Řekl, že je podle něj důkazem toho, že Francie tušila o možných problémech s kontraktem, a jeho zrušení tak nelze označit za „bodnutí do zad“, jak to udělal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

„Kontaktovali nás, když jsem se snažil uskutečnit ten hovor, a Macron dal jasně najevo, že se obává, že by ten telefonát mohl vyústit v rozhodnutí Austrálie nepokračovat ve zbrojní dohodě,“ řekl v pondělí Morrison. Dodal, že svou nespokojenost se zbrojní zakázkou uzavřenou jeho předchůdcem Malcomem Turnbullem v roce 2016 dával Paříži najevo již delší dobu. Paříž pak údajně nemohl předem informovat o dohodě s Británií a USA z bezpečnostních důvodů.

Podle některých Morrisonových kritiků včetně Turnbulla se australský premiér neměl spoléhat na to, že Francouzi jeho úmysly vyčtou z různých náznaků, a měl jednat s Paříží napřímo. Turnbull médiím řekl, že pokud Austrálie chtěla jaderné ponorky, mohla se na nich domluvit rovnou s Francií.

Na Morrisona se kvůli uniklé soukromé Macronově zprávě snesla kritika opozičních politiků, podle nichž tím premiér diplomatickou roztržku s Paříží ještě více vyhrotil a rovněž ohrozil důvěryhodnost Austrálie v očích dalších zahraničních lídrů.

Francie nový vývoj zatím nekomentovala, ve středu však chystá vystoupení před novináři francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault.

Jak to všechno začalo?

Francouzský prezident Macron se v neděli s Morrisonem setkal poprvé od září, kdy Austrálie, USA a Británie ohlásily vytvoření nového bezpečnostního paktu pro oblast Asie nazvaného AUKUS. Jeho součástí bylo rovněž odstoupení od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.

Vytvoření paktu vyvolalo značnou nelibost Francie. Ta tvrdí, že o úmyslu předem nevěděla a že jí pakt i zrušení zbrojní dohody zaskočilo. Paříž načas dokonce odvolala z Canberry i Washingtonu své velvyslance.

Macrona se po nedělním setkání s Morrisonem novináři zeptali, zda si myslí, že mu australský premiér letos v červnu lhal, když se bavili o stavu obří zbrojní zakázky na diplomatické večeři v Paříži. „Nemyslím si to, vím to,“ odpověděl francouzský prezident.

Australský premiér se v pondělí na klimatické konferenci v Glasgow proti Macronovým poznámkám ohradil a vykreslil je jako pomluvy. „Nebudu přijímat urážky Austrálie. Nebudu to přijímat jménem Australanů,“ řekl novinářům. Agentura AP poznamenala, že podle většiny pozorovatelů mířila Macronova poznámka na Morrisona osobně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
01:59Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 32 mminutami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
14:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 14 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 23 hhodinami
Načítání...