Spor Macrona a Morrisona kvůli nákupu ponorek se vyhrocuje

V australských médiích se v úterý objevila uniklá textová zpráva z komunikace mezi australským premiérem Scottem Morrisonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, která naznačuje, že Francie věděla o úmyslu Austrálie odstoupit od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group. Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena. Morrison se v pondělí rovněž ohradil proti obvinění ze lži, které dříve vznesl Macron. Prohlásil, že odmítá urážky a pomluvy směřující na Austrálii.

V australských médiích se objevila uniklá textová zpráva z komunikace, kterou oba lídři údajně měli jen několik dní před oznámením paktu AUKUS. Morrison se podle nejmenovaných vládních zdrojů listu The Australian pokoušel s Macronem spojit dva dny před zveřejněním dohody. Francouzský prezident mu však hovor nevzal a odpověděl mu zprávou: „Mám očekávat dobré nebo špatné zprávy ohledně našich společných ponorkových ambicí?“ Morrisonova odpověď není známa.

Zpráva zřejmě do médií unikla s Morrisonovým vědomím, ten to však odmítl komentovat. Řekl, že je podle něj důkazem toho, že Francie tušila o možných problémech s kontraktem, a jeho zrušení tak nelze označit za „bodnutí do zad“, jak to udělal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

„Kontaktovali nás, když jsem se snažil uskutečnit ten hovor, a Macron dal jasně najevo, že se obává, že by ten telefonát mohl vyústit v rozhodnutí Austrálie nepokračovat ve zbrojní dohodě,“ řekl v pondělí Morrison. Dodal, že svou nespokojenost se zbrojní zakázkou uzavřenou jeho předchůdcem Malcomem Turnbullem v roce 2016 dával Paříži najevo již delší dobu. Paříž pak údajně nemohl předem informovat o dohodě s Británií a USA z bezpečnostních důvodů.

Podle některých Morrisonových kritiků včetně Turnbulla se australský premiér neměl spoléhat na to, že Francouzi jeho úmysly vyčtou z různých náznaků, a měl jednat s Paříží napřímo. Turnbull médiím řekl, že pokud Austrálie chtěla jaderné ponorky, mohla se na nich domluvit rovnou s Francií.

Na Morrisona se kvůli uniklé soukromé Macronově zprávě snesla kritika opozičních politiků, podle nichž tím premiér diplomatickou roztržku s Paříží ještě více vyhrotil a rovněž ohrozil důvěryhodnost Austrálie v očích dalších zahraničních lídrů.

Francie nový vývoj zatím nekomentovala, ve středu však chystá vystoupení před novináři francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault.

Jak to všechno začalo?

Francouzský prezident Macron se v neděli s Morrisonem setkal poprvé od září, kdy Austrálie, USA a Británie ohlásily vytvoření nového bezpečnostního paktu pro oblast Asie nazvaného AUKUS. Jeho součástí bylo rovněž odstoupení od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.

Vytvoření paktu vyvolalo značnou nelibost Francie. Ta tvrdí, že o úmyslu předem nevěděla a že jí pakt i zrušení zbrojní dohody zaskočilo. Paříž načas dokonce odvolala z Canberry i Washingtonu své velvyslance.

Macrona se po nedělním setkání s Morrisonem novináři zeptali, zda si myslí, že mu australský premiér letos v červnu lhal, když se bavili o stavu obří zbrojní zakázky na diplomatické večeři v Paříži. „Nemyslím si to, vím to,“ odpověděl francouzský prezident.

Australský premiér se v pondělí na klimatické konferenci v Glasgow proti Macronovým poznámkám ohradil a vykreslil je jako pomluvy. „Nebudu přijímat urážky Austrálie. Nebudu to přijímat jménem Australanů,“ řekl novinářům. Agentura AP poznamenala, že podle většiny pozorovatelů mířila Macronova poznámka na Morrisona osobně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 30 mminutami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 33 mminutami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

Armáda USA propustí dvacet procent generálů a admirálů

Armáda Spojených států propustí celkem dvacet procent generálů a admirálů, prohlásil ve středu podle médií americký ministr obrany Pete Hegseth na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii. Šéf Pentagonu v projevu o stavu ozbrojených sil rovněž oznámil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Miliardář Elon Musk se vrací ke spolupráci s americkou vládou, povede studii Pentagonu o budoucnosti války, sdělil také.
před 2 hhodinami

Španělské úřady prověří možné špatné zacházení s migranty v Ceutě

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.
před 2 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 4 hhodinami

Polévka z trávy pro zvířata i lidi. Okupované Olešky drtí hlad, místní jedí i psy

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.