Spor Macrona a Morrisona kvůli nákupu ponorek se vyhrocuje

V australských médiích se v úterý objevila uniklá textová zpráva z komunikace mezi australským premiérem Scottem Morrisonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, která naznačuje, že Francie věděla o úmyslu Austrálie odstoupit od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group. Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena. Morrison se v pondělí rovněž ohradil proti obvinění ze lži, které dříve vznesl Macron. Prohlásil, že odmítá urážky a pomluvy směřující na Austrálii.

V australských médiích se objevila uniklá textová zpráva z komunikace, kterou oba lídři údajně měli jen několik dní před oznámením paktu AUKUS. Morrison se podle nejmenovaných vládních zdrojů listu The Australian pokoušel s Macronem spojit dva dny před zveřejněním dohody. Francouzský prezident mu však hovor nevzal a odpověděl mu zprávou: „Mám očekávat dobré nebo špatné zprávy ohledně našich společných ponorkových ambicí?“ Morrisonova odpověď není známa.

Zpráva zřejmě do médií unikla s Morrisonovým vědomím, ten to však odmítl komentovat. Řekl, že je podle něj důkazem toho, že Francie tušila o možných problémech s kontraktem, a jeho zrušení tak nelze označit za „bodnutí do zad“, jak to udělal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

„Kontaktovali nás, když jsem se snažil uskutečnit ten hovor, a Macron dal jasně najevo, že se obává, že by ten telefonát mohl vyústit v rozhodnutí Austrálie nepokračovat ve zbrojní dohodě,“ řekl v pondělí Morrison. Dodal, že svou nespokojenost se zbrojní zakázkou uzavřenou jeho předchůdcem Malcomem Turnbullem v roce 2016 dával Paříži najevo již delší dobu. Paříž pak údajně nemohl předem informovat o dohodě s Británií a USA z bezpečnostních důvodů.

Podle některých Morrisonových kritiků včetně Turnbulla se australský premiér neměl spoléhat na to, že Francouzi jeho úmysly vyčtou z různých náznaků, a měl jednat s Paříží napřímo. Turnbull médiím řekl, že pokud Austrálie chtěla jaderné ponorky, mohla se na nich domluvit rovnou s Francií.

Na Morrisona se kvůli uniklé soukromé Macronově zprávě snesla kritika opozičních politiků, podle nichž tím premiér diplomatickou roztržku s Paříží ještě více vyhrotil a rovněž ohrozil důvěryhodnost Austrálie v očích dalších zahraničních lídrů.

Francie nový vývoj zatím nekomentovala, ve středu však chystá vystoupení před novináři francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault.

Jak to všechno začalo?

Francouzský prezident Macron se v neděli s Morrisonem setkal poprvé od září, kdy Austrálie, USA a Británie ohlásily vytvoření nového bezpečnostního paktu pro oblast Asie nazvaného AUKUS. Jeho součástí bylo rovněž odstoupení od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.

Vytvoření paktu vyvolalo značnou nelibost Francie. Ta tvrdí, že o úmyslu předem nevěděla a že jí pakt i zrušení zbrojní dohody zaskočilo. Paříž načas dokonce odvolala z Canberry i Washingtonu své velvyslance.

Macrona se po nedělním setkání s Morrisonem novináři zeptali, zda si myslí, že mu australský premiér letos v červnu lhal, když se bavili o stavu obří zbrojní zakázky na diplomatické večeři v Paříži. „Nemyslím si to, vím to,“ odpověděl francouzský prezident.

Australský premiér se v pondělí na klimatické konferenci v Glasgow proti Macronovým poznámkám ohradil a vykreslil je jako pomluvy. „Nebudu přijímat urážky Austrálie. Nebudu to přijímat jménem Australanů,“ řekl novinářům. Agentura AP poznamenala, že podle většiny pozorovatelů mířila Macronova poznámka na Morrisona osobně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil v úterý ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 33 mminutami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 1 hhodinou

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 2 hhodinami

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 2 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami
Načítání...