Francie pohrozila, že zamítne odklad brexitu. Chce od Mayové záruky

Nahrávám video
Události: Mayová chce odklad brexitu, Unie záruky
Zdroj: ČT24

Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že krátké odložení brexitu je možné, pokud britský parlament schválí dohodu o odchodu. Reagoval tak na oficiální britskou žádost k ostatním členským zemím Evropské unie o prodloužení lhůty do konce června. Francie již pohrozila vetem, pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne záruky věrohodnosti pro svůj plán. Podle dosavadního scénáře by mělo Spojené království Unii opustit 29. března.

Tusk ve svém krátkém projevu upozornil, že nový brexitový termín 30. června, o který Mayová požádala, vytváří sérii otázek právní a politické povahy. O věci podle něj budou ve čtvrtek jednat na summitu šéfové států a vlád ostatních 27 zemí Unie. Z Tuskových slov před novináři bylo zřejmé, že šéf vrcholných unijních schůzek nepočítá s přímým potvrzením žádosti britské premiérky už ve čtvrtek.

„I když se zdá naděje na konečný úspěch křehká, dokonce iluzorní, a i když je únava z brexitu stále viditelnější a oprávněnější, nemůžeme do poslední možné chvíle přestat hledat pozitivní řešení,“ poznamenal Tusk v krátkém vystoupení, po němž nepřipustil novinářské otázky. Zopakoval také, že není možné znovu otevírat text předjednané dohody o brexitu.

Pokud to pomůže schválení dohody o vystoupení v britské sněmovně, nemělo by podle něj pro 27 zemí EU být naopak problémem vyhovět další žádosti, kterou Mayová ve svém dopisu zmínila. Tou je formální potvrzení dohody mezi ní a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem ze Štrasburku ohledně dočasného charakteru takzvané irské pojistky.

Tusk zatím neplánuje mimořádný summit

Tusk uvedl, že pokud bude už dvakrát odmítnutá dohoda v příštích dnech v britském parlamentu nakonec potvrzena, nepředpokládá svolání mimořádného summitu. Potřebné právní kroky ke krátkému odkladu brexitu bude totiž podle něj možné udělat písemnou procedurou.

Předseda vrcholných schůzek EU ale také doplnil, že pokud to bude potřeba, nebude váhat a premiéry a prezidenty společenství do Bruselu pozve na zvláštní jednání ještě v příštím týdnu. „V této chvíli mimořádnou Evropskou radu nepředpokládám,“ poznamenal.

Tusk krátce před svým vystoupením pro tisk hovořil s Mayovou telefonicky. Jeho pohled je také důsledkem konzultací s šéfy států a vlád zemí EU, které vedl v minulých dnech.

Nahrávám video
Tusk: Odklad brexitu je možný, schválí-li Britové dohodu
Zdroj: ČT24

Francie: Nebudou-li záruky, raději tvrdý brexit

S posunutím termínu by musely souhlasit všechny členské země. Francie se již nechala slyšet, že pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne „dostatečné záruky“ věrohodnosti svého plánu, hodlá odložení brexitu vetovat.

„Situace, ve které by paní Mayová nebyla schopna představit Evropské radě dostatečné záruky o věrohodnosti své strategie, by vedla k odmítnutí žádosti o prodloužení a k tomu, že bychom dali přednost odchodu Británie z EU bez dohody,“ řekl francouzským poslancům ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

Také německý ministr zahraničí Heiko Maas zdůraznil, že Německo bude chtít před rozhodnutím o případném odkladu termínu brexitu vědět, kam by měl odklad vést. „Vždy jsme říkali, že má-li Evropská rada rozhodnout o prodloužení lhůty pro Británii, rádi bychom věděli proč,“ zdůraznil Maas.

Španělský ministr zahraničí Josep Borrell naopak uvedl, že jeho země je připravena s prodloužením lhůty na vyjednávání podmínek brexitu souhlasit. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že česká strana žádost důkladně zváží, nicméně že je tříměsíční odklad brexitu v českém zájmu, neboť vytvoří prostor pro schválení brexitové smlouvy.

Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański v rozhovoru poskytnutém agentuře PAP uvedl, že odklad brexitu na 30. června nepředstavuje pro EU žádné institucionální problémy, kterých se obává Evropská komise. Její předseda Jean-Claude Juncker se podle mluvčího domnívá, že odkladem na 30. červen bude EU „čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby“.

Británie oficiálně požádala ostatní členské země EU o prodloužení lhůty na jednání o podmínkách brexitu do konce června. Podle dosavadního plánu by mělo Spojené království Unii opustit 29. března. Mluvčí Evropské komise nicméně řekl, že předseda Juncker v nedávném telefonátu Mayovou jednoznačně varoval, aby nežádala o odklad brexitu za termín konání letošních voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...