Francie pohrozila, že zamítne odklad brexitu. Chce od Mayové záruky

Nahrávám video

Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že krátké odložení brexitu je možné, pokud britský parlament schválí dohodu o odchodu. Reagoval tak na oficiální britskou žádost k ostatním členským zemím Evropské unie o prodloužení lhůty do konce června. Francie již pohrozila vetem, pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne záruky věrohodnosti pro svůj plán. Podle dosavadního scénáře by mělo Spojené království Unii opustit 29. března.

Tusk ve svém krátkém projevu upozornil, že nový brexitový termín 30. června, o který Mayová požádala, vytváří sérii otázek právní a politické povahy. O věci podle něj budou ve čtvrtek jednat na summitu šéfové států a vlád ostatních 27 zemí Unie. Z Tuskových slov před novináři bylo zřejmé, že šéf vrcholných unijních schůzek nepočítá s přímým potvrzením žádosti britské premiérky už ve čtvrtek.

„I když se zdá naděje na konečný úspěch křehká, dokonce iluzorní, a i když je únava z brexitu stále viditelnější a oprávněnější, nemůžeme do poslední možné chvíle přestat hledat pozitivní řešení,“ poznamenal Tusk v krátkém vystoupení, po němž nepřipustil novinářské otázky. Zopakoval také, že není možné znovu otevírat text předjednané dohody o brexitu.

Pokud to pomůže schválení dohody o vystoupení v britské sněmovně, nemělo by podle něj pro 27 zemí EU být naopak problémem vyhovět další žádosti, kterou Mayová ve svém dopisu zmínila. Tou je formální potvrzení dohody mezi ní a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem ze Štrasburku ohledně dočasného charakteru takzvané irské pojistky.

Tusk zatím neplánuje mimořádný summit

Tusk uvedl, že pokud bude už dvakrát odmítnutá dohoda v příštích dnech v britském parlamentu nakonec potvrzena, nepředpokládá svolání mimořádného summitu. Potřebné právní kroky ke krátkému odkladu brexitu bude totiž podle něj možné udělat písemnou procedurou.

Předseda vrcholných schůzek EU ale také doplnil, že pokud to bude potřeba, nebude váhat a premiéry a prezidenty společenství do Bruselu pozve na zvláštní jednání ještě v příštím týdnu. „V této chvíli mimořádnou Evropskou radu nepředpokládám,“ poznamenal.

Tusk krátce před svým vystoupením pro tisk hovořil s Mayovou telefonicky. Jeho pohled je také důsledkem konzultací s šéfy států a vlád zemí EU, které vedl v minulých dnech.

Nahrávám video

Francie: Nebudou-li záruky, raději tvrdý brexit

S posunutím termínu by musely souhlasit všechny členské země. Francie se již nechala slyšet, že pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne „dostatečné záruky“ věrohodnosti svého plánu, hodlá odložení brexitu vetovat.

„Situace, ve které by paní Mayová nebyla schopna představit Evropské radě dostatečné záruky o věrohodnosti své strategie, by vedla k odmítnutí žádosti o prodloužení a k tomu, že bychom dali přednost odchodu Británie z EU bez dohody,“ řekl francouzským poslancům ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

Také německý ministr zahraničí Heiko Maas zdůraznil, že Německo bude chtít před rozhodnutím o případném odkladu termínu brexitu vědět, kam by měl odklad vést. „Vždy jsme říkali, že má-li Evropská rada rozhodnout o prodloužení lhůty pro Británii, rádi bychom věděli proč,“ zdůraznil Maas.

Španělský ministr zahraničí Josep Borrell naopak uvedl, že jeho země je připravena s prodloužením lhůty na vyjednávání podmínek brexitu souhlasit. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že česká strana žádost důkladně zváží, nicméně že je tříměsíční odklad brexitu v českém zájmu, neboť vytvoří prostor pro schválení brexitové smlouvy.

Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański v rozhovoru poskytnutém agentuře PAP uvedl, že odklad brexitu na 30. června nepředstavuje pro EU žádné institucionální problémy, kterých se obává Evropská komise. Její předseda Jean-Claude Juncker se podle mluvčího domnívá, že odkladem na 30. červen bude EU „čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby“.

Británie oficiálně požádala ostatní členské země EU o prodloužení lhůty na jednání o podmínkách brexitu do konce června. Podle dosavadního plánu by mělo Spojené království Unii opustit 29. března. Mluvčí Evropské komise nicméně řekl, že předseda Juncker v nedávném telefonátu Mayovou jednoznačně varoval, aby nežádala o odklad brexitu za termín konání letošních voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 16 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.