Ašraf Ghaní

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Radikální islamistické hnutí Taliban navzdory své žádosti nedostalo možnost vystoupit na nynějším zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Za Afghánistán bude v pondělí hovořit dosavadní afghánský velvyslanec při OSN Ghulám Isákzáí. Podle agentury DPA to oznámil mluvčí OSN Stéphan Dujarric.

Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.

Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP. Ruský tisk pak označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu jako ponížení velmoci. Reuters poznamenal, že konec tohoto válečného zapojení USA v zemi s sebou přináší každopádně řadu otázek pro amerického prezidenta a jeho administrativu.

„Všechno fungovalo, ale najednou se stát vrátil o tisíc let zpět. Nejsou žádná práva, lidi ovládají zločinci, kteří se dostali z věznic a vyřizují si své účty,“ popisuje současnou situaci v Afghánistánu prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory Fawad Nadri. Z Kábulu stihl odletět jen pár dní předtím, než se moci chopil Taliban. I když radikálové slibují, že budou umírněnější, realita tomu podle Nadriho absolutně neodpovídá a zem má nakročeno k nové občanské válce.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Podle agentury Reuters je v Tádžikistánu, přesné místo ale odmítla jeho kancelář z bezpečnostních důvodů oznámit. Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Talibanu mezitím vstoupili do prezidentského paláce. Mluvčí hnutí Suhajl Šahín předpokládá, že k pokojnému předání moci v zemi dojde během následujících dní. Z Kábulu před 23:30 vystartovalo první letadlo, na jehož palubě je 46 Čechů a místních spolupracovníků.

Islamisté z hnutí Taliban obsadili okrajové části Kábulu, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Mluvčí povstaleckého hnutí sdělil, že bojovníci mají rozkaz vyhnout se krveprolití a čekat na dohodu o převzetí moci. Úřadující afghánský ministr vnitra ujistil, že změna ve vedení země se uskuteční nenásilně prostřednictvím předání moci přechodné vládě. Afghánský prezident Ašraf Ghaní o situaci jednal s americkým diplomatem Zalmajem Chalizadem a představiteli NATO. V nadcházejícíh hodinách se očekává Ghaního rezignace.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Do rukou afghánského radikálního hnutí Taliban padla první provinční metropole. Jeho bojovníci se zmocnili města Zarandž v provincii Nimrúz. Podle mluvčího policie, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován, mohl Taliban město obsadit, protože nedorazily vládní posily. Afghánské ministerstvo vnitra také informovalo o zabití šéfa komunikace vlády, k odpovědnosti za útok na něj se přihlásil právě Taliban.

Po dvaceti letech opustila afghánskou základnu Bagrám americká armáda a síly NATO a předaly ji místním jednotkám. Letištní komplex byl výchozím bodem rozsáhlé vojenské operace, kterou Spojené státy odstartovaly po útocích z 11. září 2001. S odchodem aliančních vojsk sílí vliv Talibanu, jehož svržení bylo jedním z cílů invaze. Tajné služby odhadují brzký pád afghánské vlády.

Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům povstaleckého hnutí Taliban. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něho nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán v úterý prohlásila, že Taliban od května ovládl padesát z celkových 370 okrsků v zemi.

Při několika explozích v blízkosti školy v západní části afghánské metropole Kábulu zemřelo nejméně 55 lidí, dalších nejméně 150 jich bylo zraněno, někteří vážně. S odvoláním na zdroj z bezpečnostních sil o tom informovala agentura Reuters. Afghánské ministerstvo vnitra zatím uvádí 30 mrtvých. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Prezident Ašraf Ghaní odpovědnost připsal hnutí Taliban, které to ale odmítlo.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Americký ministr obrany Lloyd Austin přiletěl na svou první návštěvu Afghánistánu, kde jednal například s prezidentem Ašrafem Ghaním. Do země se nový šéf Pentagonu vypravil v době, kdy se spekuluje o tom, jak dlouho ještě v Afghánistánu zůstanou američtí vojáci. Podle smlouvy uzavřené mezi hnutím Tálibán a předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se měli stáhnout do začátku května.

Afghánská vláda v pondělí odsouhlasila propuštění čtyř stovek vězněných příslušníků Talibanu, které si hnutí klade jako jednu z podmínek pro zahájení mírových jednání. Ta by měla začít v katarském Dauhá týden poté, co bude poslední skupina vězňů propuštěna na svobodu. S odvoláním na afghánskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Afghánské hnutí Taliban v úterý oznámilo, že od pátku bude dodržovat třídenní příměří u příležitosti muslimského svátku oběti. Afghánská vláda vzápětí nařídila svým bezpečnostním silám, aby klid zbraní respektovaly. Všem bojovníkům bylo nařízeno, aby během tří dnů a nocí svátku Íd al-adhá neprováděli operace proti nepříteli, uvedl v prohlášení mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. Při jakémkoli útoku „nepřítele“ ale rebelové použijí sílu, dodal.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní a jeho rival v prezidentských volbách Abdulláh Abdulláh podepsali dohodu o dělbě moci. Ukončili tak téměř osm měsíců trvající vnitropolitický pat. S odkazem na mluvčího vlády o tom informují zahraniční tiskové agentury.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy přehodnotí svoje vztahy s Afghánistánem a pro začátek mu sníží objem poskytované finanční pomoci o miliardu dolarů (25,9 miliardy korun). Pompeo to uvedl poté, co se mu nepodařilo přesvědčit místní politické lídry, kteří se oba prohlásili za vítěze prezidentských voleb, k vytvoření společné vlády, napsala agentura Reuters.

Při útoku na pátečním vzpomínkovém shromáždění v Kábulu zemřelo nejméně 27 lidí, dalších 29 utrpělo zranění, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčího ministerstva zdravotnictví. Z místa musel prchat i afghánský expremiér Abdulláh Abdulláh, který nedávno neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Z incidentu vyvázl bez zranění. Radikálové z Talibanu odpovědnost odmítli, naopak se k ní přihlásila organizace Islámský stát.

Americké síly poprvé od víkendového podpisu klíčové mírové dohody v Dauhá zaútočily ze vzduchu na bojovníky Talibanu na jihu Afghánistánu. Podle USA šlo o reakci na útoky na afghánské síly, při kterých zemřelo nejméně dvacet vojáků a policistů. Zástupci Spojených států vyzvali Taliban, aby podobné útoky ukončil.