Trumpova dohoda s Talibanem se otřásá v základech. USA v odvetě poprvé útočily na radikály

Americké síly poprvé od víkendového podpisu klíčové mírové dohody v Dauhá zaútočily ze vzduchu na bojovníky Talibanu na jihu Afghánistánu. Podle USA šlo o reakci na útoky na afghánské síly, při kterých zemřelo nejméně dvacet vojáků a policistů. Zástupci Spojených států vyzvali Taliban, aby podobné útoky ukončil.

„Spojené státy podnikly v Hílmandu letecký útok proti bojovníkům Talibanu, kteří aktivně útočili na afghánské bezpečnostní síly. Byl to obranný úder, aby přerušil útok,“ uvedl mluvčí amerických sil v Afghánistánu plukovník Sonny Leggett.

„Zavázali jsme se k míru, ale neseme odpovědnost za obranu našich afghánských partnerů,“ dodal. Taliban by podle něj měl přerušit „nepotřebné útoky“ a plnit své závazky z dohody.

Radikálové totiž v noci zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kundúz na severu a Uruzgán na jihu země.

„Ozbrojenci Talibanu zaútočili přinejmenším na tři předsunutá stanoviště armády v Kundúzu a zabili nejméně deset vojáků a čtyři policisty,“ citovala agentura AFP místního poslance. Mluvčí guvernéra jihoafghánské provincie Uruzgán pak potvrdil zabití šesti policistů, dalších sedm utrpělo zranění. 

Problémová bude třeba výměna zajatců

Agrese následovala jen několik hodin po telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s politickým vůdcem povstalců. Trump přitom označil hovor za „dlouhý“ a „dobrý“. „Mé vztahy s mullou jsou velmi dobré. Chtějí ukončit násilí,“ uvedl prezident.

Znepřehledňuje se tak situace po víkendovém jednání, kdy Taliban v sobotu v katarském Dauhá podepsal dohodu s USA. V ní se Spojené státy zavázaly, že do čtrnácti měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.

Taliban na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. V pondělí ale oznámil, že obnoví útoky proti afghánským bezpečnostním silám – a od té doby provedl už desítky ataků.

Potvrzují se tak slova analytiků, podle nichž mohou pod Hindukúšem cestu k míru ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu příměří dodržovat. Komplikaci představuje také odmítnutí afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního splnit jeden z hlavních bodů dohody z Dauhá: propustit na svobodu až pět tisíc zajatců z Talibanu výměnou za tisícovku zajatých vojáků a policistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...