Taliban a USA podepsaly mírovou dohodu, vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 14 měsíců

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Delegaci USA na podpisové ceremonii v katarské metropoli Dauhá vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Právě on od roku 2018 vedl vyjednávání s Talibanem. Afghánské radikální hnutí pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Taliban dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Taliban se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Pracujeme na tom, abychom konečně ukončili nejdelší americkou válku a přivedli domů naše vojáky,“ uvedl Trump k dohodě americký prezident Donald Trump.

Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu dodržovat příměří.

Podpis mírové dohody mezi USA a Talibanem
Zdroj: Sayed Hussein/ČTK

Cesta k míru v Afghánistánu bude dlouhá

„Cesta k míru bude dlouhá a těžká, bude zahrnovat i nezdary a jako vždy existuje i riziko, že ji bude chtít někdo ničit,“ řekl k dohodě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Důležité ale je, že jsme se všichni zavázali k míru,“ dodal Stoltenberg, který s americkým ministrem obrany Markem Esperem v Kábulu podepsal paralelní deklaraci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Deklarace má vyjádřit pokračující podporu NATO a USA Afghánistánu.

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků, a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl Stoltenberg.

Také podle Espera je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu.

Evropská unie, prostřednictvím šéfa unijní diplomacie, v prohlášení zdůraznila nutnost dalších jednání uvnitř Afghánistánu. Důležité podle ní je, aby jednání přinesla trvalý mír, bezpečnost a stabilitu pro všechny Afghánce a aby se do nich zapojily všechny politické frakce i občanská společnost, včetně žen a menšin.

Za stěžejní v mírovém procesu označil vnitroafghánská jednání i šéf Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamiči Jamamoto. „Všechny zúčastněné strany se nyní musí snažit dělat konkrétní kroky k ukončení války,“ uvedl Jamamoto v prohlášení. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby zdvojnásobily úsilí ke snížení násilí a došly tak k trvalému příměří a trvalému politickému urovnání.

Dohodu z Dauhá přivítala například také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že doufá, že dohoda přinese trvalý mír celému Afghánistánu.

Vojska odejdou do několika měsíců

Krátce před podpisem mírové dohody vyšlo také společné prohlášení americké a afghánské vlády o stažení vojsk. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by podle dokumentu měli odejít z Afghánistánu do 14 měsíců, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení Aliance. Podle společenství nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Talibanem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Taliban, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc. Pokud Taliban bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Finance na výcvik a vybavení

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Talibanu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Taliban poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých a 2448 amerických vojáků.

Stěžejní teď bude, aby se dohoda dodržovala

„Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zase uvedl, že mírovou dohodu chápe. „Nicméně jsem přesvědčen, že Afghánistán ještě zdaleka není v takovém stavu, aby mohl fungovat sám, bez výrazné pomoci,“ vyjádřil se.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) dodal, že oznámení o stažení vojsk se očekávalo. „Avizoval to prezident Donald Trump a já s tím souhlasím. Podpis dohody je jedna věc, ale důležitější bude její dodržovaní a další politické uspořádání země,“ okomentoval.

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ řekl.

Místopředseda sněmovny a šéf KŠCM Vojtěch Filip mírovou dohodu uvítal. „Je to sice o 19 let později, ale přece,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 1 hhodinou

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 2 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 8 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 12 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...