Taliban a USA podepsaly mírovou dohodu, vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 14 měsíců

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Delegaci USA na podpisové ceremonii v katarské metropoli Dauhá vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Právě on od roku 2018 vedl vyjednávání s Talibanem. Afghánské radikální hnutí pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Taliban dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Taliban se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Pracujeme na tom, abychom konečně ukončili nejdelší americkou válku a přivedli domů naše vojáky,“ uvedl Trump k dohodě americký prezident Donald Trump.

Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu dodržovat příměří.

Podpis mírové dohody mezi USA a Talibanem
Zdroj: Sayed Hussein/ČTK

Cesta k míru v Afghánistánu bude dlouhá

„Cesta k míru bude dlouhá a těžká, bude zahrnovat i nezdary a jako vždy existuje i riziko, že ji bude chtít někdo ničit,“ řekl k dohodě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Důležité ale je, že jsme se všichni zavázali k míru,“ dodal Stoltenberg, který s americkým ministrem obrany Markem Esperem v Kábulu podepsal paralelní deklaraci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Deklarace má vyjádřit pokračující podporu NATO a USA Afghánistánu.

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků, a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl Stoltenberg.

Také podle Espera je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu.

Evropská unie, prostřednictvím šéfa unijní diplomacie, v prohlášení zdůraznila nutnost dalších jednání uvnitř Afghánistánu. Důležité podle ní je, aby jednání přinesla trvalý mír, bezpečnost a stabilitu pro všechny Afghánce a aby se do nich zapojily všechny politické frakce i občanská společnost, včetně žen a menšin.

Za stěžejní v mírovém procesu označil vnitroafghánská jednání i šéf Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamiči Jamamoto. „Všechny zúčastněné strany se nyní musí snažit dělat konkrétní kroky k ukončení války,“ uvedl Jamamoto v prohlášení. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby zdvojnásobily úsilí ke snížení násilí a došly tak k trvalému příměří a trvalému politickému urovnání.

Dohodu z Dauhá přivítala například také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že doufá, že dohoda přinese trvalý mír celému Afghánistánu.

Vojska odejdou do několika měsíců

Krátce před podpisem mírové dohody vyšlo také společné prohlášení americké a afghánské vlády o stažení vojsk. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by podle dokumentu měli odejít z Afghánistánu do 14 měsíců, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení Aliance. Podle společenství nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Talibanem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Taliban, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc. Pokud Taliban bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Finance na výcvik a vybavení

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Talibanu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Taliban poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých a 2448 amerických vojáků.

Stěžejní teď bude, aby se dohoda dodržovala

„Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zase uvedl, že mírovou dohodu chápe. „Nicméně jsem přesvědčen, že Afghánistán ještě zdaleka není v takovém stavu, aby mohl fungovat sám, bez výrazné pomoci,“ vyjádřil se.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) dodal, že oznámení o stažení vojsk se očekávalo. „Avizoval to prezident Donald Trump a já s tím souhlasím. Podpis dohody je jedna věc, ale důležitější bude její dodržovaní a další politické uspořádání země,“ okomentoval.

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ řekl.

Místopředseda sněmovny a šéf KŠCM Vojtěch Filip mírovou dohodu uvítal. „Je to sice o 19 let později, ale přece,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 4 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 13 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 13 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 18 hhodinami
Načítání...