Taliban a USA podepsaly mírovou dohodu, vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 14 měsíců

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Delegaci USA na podpisové ceremonii v katarské metropoli Dauhá vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Právě on od roku 2018 vedl vyjednávání s Talibanem. Afghánské radikální hnutí pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Taliban dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Taliban se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Pracujeme na tom, abychom konečně ukončili nejdelší americkou válku a přivedli domů naše vojáky,“ uvedl Trump k dohodě americký prezident Donald Trump.

Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu dodržovat příměří.

Podpis mírové dohody mezi USA a Talibanem
Zdroj: Sayed Hussein/ČTK

Cesta k míru v Afghánistánu bude dlouhá

„Cesta k míru bude dlouhá a těžká, bude zahrnovat i nezdary a jako vždy existuje i riziko, že ji bude chtít někdo ničit,“ řekl k dohodě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Důležité ale je, že jsme se všichni zavázali k míru,“ dodal Stoltenberg, který s americkým ministrem obrany Markem Esperem v Kábulu podepsal paralelní deklaraci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Deklarace má vyjádřit pokračující podporu NATO a USA Afghánistánu.

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků, a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl Stoltenberg.

Také podle Espera je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu.

Evropská unie, prostřednictvím šéfa unijní diplomacie, v prohlášení zdůraznila nutnost dalších jednání uvnitř Afghánistánu. Důležité podle ní je, aby jednání přinesla trvalý mír, bezpečnost a stabilitu pro všechny Afghánce a aby se do nich zapojily všechny politické frakce i občanská společnost, včetně žen a menšin.

Za stěžejní v mírovém procesu označil vnitroafghánská jednání i šéf Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamiči Jamamoto. „Všechny zúčastněné strany se nyní musí snažit dělat konkrétní kroky k ukončení války,“ uvedl Jamamoto v prohlášení. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby zdvojnásobily úsilí ke snížení násilí a došly tak k trvalému příměří a trvalému politickému urovnání.

Dohodu z Dauhá přivítala například také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že doufá, že dohoda přinese trvalý mír celému Afghánistánu.

Vojska odejdou do několika měsíců

Krátce před podpisem mírové dohody vyšlo také společné prohlášení americké a afghánské vlády o stažení vojsk. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by podle dokumentu měli odejít z Afghánistánu do 14 měsíců, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení Aliance. Podle společenství nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Talibanem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Taliban, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc. Pokud Taliban bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Finance na výcvik a vybavení

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Talibanu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Taliban poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých a 2448 amerických vojáků.

Stěžejní teď bude, aby se dohoda dodržovala

„Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zase uvedl, že mírovou dohodu chápe. „Nicméně jsem přesvědčen, že Afghánistán ještě zdaleka není v takovém stavu, aby mohl fungovat sám, bez výrazné pomoci,“ vyjádřil se.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) dodal, že oznámení o stažení vojsk se očekávalo. „Avizoval to prezident Donald Trump a já s tím souhlasím. Podpis dohody je jedna věc, ale důležitější bude její dodržovaní a další politické uspořádání země,“ okomentoval.

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ řekl.

Místopředseda sněmovny a šéf KŠCM Vojtěch Filip mírovou dohodu uvítal. „Je to sice o 19 let později, ale přece,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 12 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 57 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...