Taliban a USA podepsaly mírovou dohodu, vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 14 měsíců

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Delegaci USA na podpisové ceremonii v katarské metropoli Dauhá vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Právě on od roku 2018 vedl vyjednávání s Talibanem. Afghánské radikální hnutí pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Taliban dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Taliban se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Pracujeme na tom, abychom konečně ukončili nejdelší americkou válku a přivedli domů naše vojáky,“ uvedl Trump k dohodě americký prezident Donald Trump.

Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Talibanu dodržovat příměří.

Podpis mírové dohody mezi USA a Talibanem
Zdroj: Sayed Hussein/ČTK

Cesta k míru v Afghánistánu bude dlouhá

„Cesta k míru bude dlouhá a těžká, bude zahrnovat i nezdary a jako vždy existuje i riziko, že ji bude chtít někdo ničit,“ řekl k dohodě generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Důležité ale je, že jsme se všichni zavázali k míru,“ dodal Stoltenberg, který s americkým ministrem obrany Markem Esperem v Kábulu podepsal paralelní deklaraci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Deklarace má vyjádřit pokračující podporu NATO a USA Afghánistánu.

„Přišli jsme společně v roce 2001, společně budeme upravovat počty vojáků, a až přijde správný čas, tak společně odejdeme, ale odejdeme jen v tom případě, že podmínky budou dobré,“ řekl Stoltenberg.

Také podle Espera je dohoda důležitým krokem na cestě, která nebude jednoduchá. „Toto je nadějný moment, ale je to teprve začátek. Cesta před námi nebude snadná. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu bude vyžadovat trpělivost a kompromisy všech stran,“ řekl Esper v Kábulu.

Evropská unie, prostřednictvím šéfa unijní diplomacie, v prohlášení zdůraznila nutnost dalších jednání uvnitř Afghánistánu. Důležité podle ní je, aby jednání přinesla trvalý mír, bezpečnost a stabilitu pro všechny Afghánce a aby se do nich zapojily všechny politické frakce i občanská společnost, včetně žen a menšin.

Za stěžejní v mírovém procesu označil vnitroafghánská jednání i šéf Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamiči Jamamoto. „Všechny zúčastněné strany se nyní musí snažit dělat konkrétní kroky k ukončení války,“ uvedl Jamamoto v prohlášení. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby zdvojnásobily úsilí ke snížení násilí a došly tak k trvalému příměří a trvalému politickému urovnání.

Dohodu z Dauhá přivítala například také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že doufá, že dohoda přinese trvalý mír celému Afghánistánu.

Vojska odejdou do několika měsíců

Krátce před podpisem mírové dohody vyšlo také společné prohlášení americké a afghánské vlády o stažení vojsk. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by podle dokumentu měli odejít z Afghánistánu do 14 měsíců, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení Aliance. Podle společenství nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Talibanem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Taliban, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc. Pokud Taliban bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Finance na výcvik a vybavení

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Talibanu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Taliban poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých a 2448 amerických vojáků.

Stěžejní teď bude, aby se dohoda dodržovala

„Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministr připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zase uvedl, že mírovou dohodu chápe. „Nicméně jsem přesvědčen, že Afghánistán ještě zdaleka není v takovém stavu, aby mohl fungovat sám, bez výrazné pomoci,“ vyjádřil se.

Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) dodal, že oznámení o stažení vojsk se očekávalo. „Avizoval to prezident Donald Trump a já s tím souhlasím. Podpis dohody je jedna věc, ale důležitější bude její dodržovaní a další politické uspořádání země,“ okomentoval.

Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) podpis dohody uvítal. „Věřím, že to bude významný krok vedoucí k ukončení 18 let trvajícího konfliktu. Nicméně nesmíme Afghánistán zcela opustit. Měli bychom dále aktivně přispívat k jeho stabilitě a ekonomickému rozvoji,“ řekl.

Místopředseda sněmovny a šéf KŠCM Vojtěch Filip mírovou dohodu uvítal. „Je to sice o 19 let později, ale přece,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších osm lidí je v nemocnici v kritickém, ale stabilizovaném stavu, uvedl na tiskové konferenci starosta města Providence Brett Smiley. Střelec je stále na svobodě, policie vyzvala studenty a zaměstnance univerzity, stejně jako obyvatele okolí, aby se ukryli.
00:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 4 hhodinami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 6 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 13 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...