Afghánistán

Válka, na kterou se zapomíná. Afghánistánu hrozí krvavé dělení, lidé jsou zoufalí, říká novinářka Procházková

Téměř každodenní krvavé útoky na civilisty, stagnující společnost a světlé zítřky v nedohlednu. Současný Afghánistán, kde vedou Američané a jejich spojenci už sedmnáctým rokem válku proti povstalcům, působí až truchlivě. Podle expertů může s bezpečnostní situací pomoci více vojáků, které slíbil vyslat Washington. Armáda však nevyřeší náboženské či etnické spory kmenové společnosti. Podle novinářky Petry Procházkové jsou běžní Afghánci zoufalí. Nevěří ani vládě, ani pomoci ze zahraničí. Jednotný Afghánistán už podle ní de facto neexistuje a zemi hrozí krvavé dělení.

 

Afghánistán sužují konflikty po dlouhá desetiletí. „Nebyl by ,normální‘ zemí v našem pojetí, ani kdyby nebylo válek. Je to rozvojová země bez přístupu k moři s velmi nevlídnými klimatickými podmínkami, bez možnosti využívat omezené nerostné bohatství, které má k dispozici – a na rozdíl od okolních států se neví o významnějších nalezištích ropy ani plynu, natož aby se tyto suroviny těžily,“ popisuje expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

„Nepřetržitý řetězec vzájemně provázaných konfliktů, které začaly už před 40 lety za studené války soubojem USA a Sovětského svazu o kontrolu nad touto zemí, bohužel situaci Afghánistánu ještě dramaticky zhoršují,“ řekl Tureček webu ČT24.

Američané zahájili operaci Trvalá svoboda v roce 2001 poté, co Taliban odmítl vydat Usámu bin Ládina, který stál podle Spojených států za krvavými útoky z 11. září. Ještě téhož roku vznikly z pověření Rady bezpečnosti OSN Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), nad nimiž později převzalo velení NATO a jejichž úkolem bylo zajistit bezpečnost v Kábulu a přilehlém okolí.

Aliance ukončila bojové operace v rámci ISAF k prosinci 2014, čímž přešly pravomoci v oblasti bezpečnosti plně do rukou afghánské vlády. Nástupcem ISAF se stala mise Rozhodná podpora, která má hlavně poradní funkci a poskytuje afghánským silám podporu a výcvik.

V roce 2011 měly USA v této asijské zemi asi 100 tisíc vojáků, nyní pouze kolem osmi tisíc. Dalších zhruba pět tisíc vojáků tvoří síly z ostatních zemí NATO včetně těch z Česka.

Desetitisíce obětí a radikálové stále ovládají velkou část země

Během války už zahynulo přes 4000 členů mise ISAF, na 15 tisíc příslušníků afghánských sil a přes tři desítky tisíc civilistů. Jen Spojené státy do vyřešení konfliktu investovaly přes 800 miliard dolarů, boje ale stále neutichají. Vládu Talibanu se sice podařilo svrhnout již koncem roku 2001 a zahraniční síly vyhnaly ze země bin Ládinovu al-Káidu, žádný mír a stabilita se ovšem nekoná. 

„Pozornost se odvrátila od Afghánistánu směrem k Iráku. To byla velká strategická chyba,“ řekl CNN výzkumník Rodger Shanahan z Lowy Institute West Asia Program v Sydney. „Nemůžete vést současně dvě války v takto složitých prostředích. Můžeme říct, že to byla ztracená příležitost,“ dodal expert.


Vláda v Kábulu ovládá jen něco přes šedesát procent území, zbytek má pod kontrolou Taliban či jiné skupiny. Na východě země působí podle odhadů několik set členů Islámského státu (IS).

V oblasti útočí na civilní a vládní cíle a z několika míst dokonce po tuhých bojích vyhnali i bojovníky Talibanu. Na východní pozice islamistů shodila v dubnu americká armáda „matku všech bomb“.

IS útočí zejména na šíitské cíle. Jen během loňského léta zemřely při útocích v Afghánistánu stovky lidí – 150 jich zahynulo při červnovém výbuchu v Kábulu, říjnový útok na dvě šíitské mešity si vyžádal na 70 mrtvých. Sebevražední útočníci cílili mimo jiné i na banky či pohřby. Podle OSN byl počet obětí v prvním pololetí 2017 nejvyšší za osm let.

Procházková: Extremistických skupin je celá řada

„Bezpečnostní situace je teď dost špatná. Mnozí afghánští politici dokonce předpovídají, že se bude zhoršovat. Lídr Islámské strany Afghánistánu Gulbuddín Hekmatjár například upozornil na nebezpečí přesunu bojovníků Islámského státu přes Írán právě do Afghánistánu. Už tam nějací jsou, ale poté, co je vytlačují ze Sýrie a Iráku, někteří volí právě Afghánistán, jako pro ně bezpečnou a nadějnou destinaci,“ konstatovala novinářka Procházková, která byla na začátku nového tisíciletí zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu a nyní působí v Lidových novinách.

„Celé okresy jsou často pod nadvládou různých extrémistických skupin, nemusí to být jen Taliban nebo IS… Lokálních ozbrojených band a uskupení je celá řada, jen je v Evropě všechny nazýváme chybně Talibanem,“ řekla Procházková webu ČT24.

Každá z těchto skupin brání „své údolí“. „Někdy to je skutečně legitimní domobrana a nechuť podřizovat se centrální vládě v Kábulu, jindy to jsou loupežné bandy. Kromě toho mají v Afghánistánu početné zastoupení skupiny známé z celé střední Asie jako Muslimští bratři Hezbé tahrír (neboli Strana islámského osvobození), dost aktivní a agresivní je Islámské hnutí Uzbekistánu nebo Národní revoluční fronta východního Turkestánu,“ upřesnila novinářka.

Na Taliban je napojená rovněž síť Hakkání, která má základny v odlehlých kmenových oblastech Pákistánu a má na svědomí řadu pumových a dalších útoků na afghánské a zahraniční vojáky z posledních let.

Afghánská ekonomika roste pomalu, po odchodu vojáků bují chudoba

Na zhoršenou bezpečnostní situaci upozorňuje rovněž Světová banka. Civilní ztráty jsou podle ní nejvyšší od roku 2002. Jen za poslední rok přišlo o domov 202 tisíc Afghánců a z Íránu a Pákistánu se vrátilo skoro 300 tisíc osob, což jen posílilo potřebu humanitární pomoci.

Nejistota a násilí po odchodu mezinárodních sil odrazovala investory, hospodářství sílilo pomalu a míra chudoby vzrostla mezi lety 2013 až 2014 na 39,1 procenta, uvedla Světová banka. Na venkově žilo v tomto období v chudobě asi 43,6 procenta Afghánců, celkově také přibylo nezaměstnaných. Většina pracovních míst v sektoru služeb s přechodem k afghánské správě země zanikla, píše ve zprávě Světová banka.

„V roce 2004 jsem byl v Afghánistánu za situace, kdy se jeho obyvatelé těšili na první svobodné volby po dlouhých desetiletích. Bylo to tři roky po svržení Talibanu americkou invazí a lidé opravdu věřili, že zejména pokud bude za prezidenta zvolen favorizovaný Hámid Karzaj s dobrými vazbami na Američany, země se stabilizuje a s pomocí Západu přijde prosperita. Dnes, o 13 let později, ale v zemi přibývá oblastí, kde je otázkou života a smrti být státním úředníkem nebo posílat dcery do školy, ekonomika země by se bez mezinárodní pomoci brzy zhroutila,“ připomíná Tureček.

Afghánci podle něj tuto neblahou situaci do značné míry přičítají právě zahraničním hráčům, tedy mocnostem. „A do velké míry mají pravdu, protože kdokoli se v Afghánistánu angažuje, činí tak obvykle ze zištných pohnutek. Ostatně i v souvislosti s nasazením českých vojáků se často mluví o tom, že v Afghánistánu bojují za naše zájmy. Zahraniční intervence zkrátka mají dvě strany mince, což i pro Afghánistán znamená pozitiva, ale i negativa. Ani sovětská okupace tak nebyla pro Afghánistán jen černou můrou, jak se dnes tato historie často líčí,“ myslí si Tureček.

Afghánské oběti nemají na svědomí jen islamisté, nýbrž v menší míře také spojenecké síly. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) navíc ve své zprávě hodnotící rok 2016 upozorňuje, že afghánská vláda stále rozšiřuje využití milic včetně Afghánské místní policie (ALP), přičemž některé z těchto provládních milic jsou odpovědné za vraždy a útoky na civilisty.

Válka připravuje děti o vzdělání

Rovněž Afghánské národní bezpečnostní síly (ANSF) jsou odpovědné za civilní ztráty způsobené leteckými či minometnými útoky, tvrdí HRW. Školy jsou navíc čím dál častěji využívány k vojenským účelů, a to z obou stran konfliktu. Mnoho dětí následně nemá přístup ke vzdělání. Řada i pětiletých dětí musí místo do školy do práce.

Mezi lety 2015 až 2016 navíc Taliban zintenzivnil verbování dětí do svých řad a mladiství do 18 let jsou často přijímáni přes zákaz i do místních vládních složek a milic, pokračuje HRW. Řada Afghánců trpí traumaty, ale jejich psychické potíže způsobené dekády trvajícími boji nemá kdo řešit, upozorňují zdravotníci.

Pokud jde o práva žen, časté jsou brzké a nucené sňatky a tresty pro ženy, které z manželství utečou. Komise pro lidská práva v Afghánistánu zaznamenala jen v prvních osmi měsících roku 2016 celkem 2621 případů domácího násilí. Afghánské právo také kriminalizuje sexuální chování mezi osobami stejného pohlaví, které se tak obávají perzekuce.

HRW zmiňuje rovněž vraždy novinářů a jejich zastrašování prostřednictvím Komise pro vyšetřování mediálních přestupků.

„Afghánci jsou dosti zoufalí a nevěří už ani své vládě, ani v zahraniční pomoc. I když se podle mě od roku 2000 mnohé podařilo, například v oblasti vzdělání žen bylo dosaženo obrovského úspěchu a Kábul už také nevypadá jako bojiště, lidé jsou nespokojení a kdo může, emigruje. Zůstává málo vzdělané obyvatelstvo, které je navíc svazováno některými tradicemi,“ vysvětluje situaci Procházková.

Příliš drahé svatby

Za jeden z důvodů stagnace afgánské společnosti považuje drahé svatby. „Střední třída vystrojí synovi klidně svatbu za 300 tisíc korun a zbytek života prožije ve stanu a chudobě. Zbývající děti už se neožení, protože rodina na to nemá, často se i zadluží, páchají sebevraždy. Je to strašný fenomén, o kterém se málo ví, ale společnost je tím úplně paralyzovaná. Když rodina celý život šetří jen na svatbu, nezbyde jí na vzdělání a podobně,“ upozornila novinářka.

„Současný Afghánistán je tak trošku absurdním spojením tradic a moderních technologií – každý je na internetu od rána do večera, ale zároveň je schopen svou dvanáctiletou dceru provdat, aby za ni dostal nějaké peníze a mohl oženit staršího syna. Je to maglajs.“

Petra Procházková

novinářka

Mnozí mladí Afghánci sice vyrostli v konzervativní muslimské společnosti, byli ale vystaveni vlivu západní kultury a chtějí se začlenit do moderní společnosti. Jejich hlasem se stala třeba televizní show Afghan Star (po vzoru American Idol).

„V žilách Afghánců vždy kolovala hudba, ovšem dlouho byla umlčována. Afghan Star stvořila revoluci v hudbě ve stejné době, kdy země začala směřovat k demokracii,“ říká programový manažer televize Tolo Massood Sanjer, který za show stojí.

Proti soutěži protestovala řada lidí v Herátu i metropoli Kábul. V čele odporu stanuli konzervativní muslimští klerici, kteří tvrdí, že show je nemorální a svádí mladé Afghánce ze „správné cesty“. Vládě v Kábulu dokonce zaslali petici, v níž žádali zastavení soutěže – neúspěšně.

USA pošlou další vojáky, rok 2018 by mohl být rozhodující

Válka v Afghánistánu představuje pro USA dosud nejdelší účast v zahraničním konfliktu. Podle Global Research jsou Spojené státy od získání nezávislosti v roce 1776 ve válce celkem 222 let. Mnozí Američané, kteří volají po ukončení intervence v Afghánistánu, upozorňují na enormní výdaje a také několikatisícové ztráty životů občanů USA.

Nová strategie Washingtonu ale vypadá jinak. Současný americký prezident Donald Trump totiž plánuje v Afghánistánu přitvrdit. Do rozvrácené země chce poslat „několik tisíc“ dalších vojáků, jejich oficiální počty ani plány ale USA nebudou oznamovat, aby protivník neměl příliš mnoho informací.

„Americké síly budou dál cílit na Taliban i na jiné teroristické skupiny napříč Afghánistánem,“ sdělil v srpnu šéf Bílého domu. USA dostanou k těmto úderům větší pravomoci, než měly v dobách Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

Experti: Trumpův plán může pomoci, ale…

Trump chce zároveň stejně jako Obama přivést Taliban k jednacímu stolu a najít politické řešení konfliktu, to ale radikálové žádající stažení amerických vojáků rychle odmítli. Zatímco tedy Obama chtěl v první řadě co nejdřív splnit svůj slib a poslat Američany domů, Trump zdůrazňuje potřebu celkového vítězství.

Podle Procházkové je vyslání dalších vojáků do Afghánistánu za dané situace správný krok. „Ale zda to situaci vyřeší a Afghánistán zachrání, nevím. Každopádně některé oblasti mohou Američané uchránit před nájezdy band a extremistických skupin,“ míní novinářka.

„Více vojáků může napomoci k zajištění větší bezpečnosti zejména v Kábulu. Nemůže však fundamentálně změnit fungování afghánského státu a tamější společnosti,“ míní diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, prorektor vysoké školy CEVRO Institut.

„Afghánistán byl, je a bude klanovou a kmenovou společností. Půjde vždy o stát, kde bude mít centrální moc jen omezený vliv na dění v celé zemi a kde střety jednotlivých etnických a konfesních skupin jsou spíše pravidlem než výjimečnými událostmi,“ řekl Pojar webu ČT24.

I podle Turečka může Trumpův plán pomoci jen částečně. „Je pravda, že v Iráku zhruba před 11 lety posílení americké vojenské přítomnosti vedlo k utlumení povstaleckých a teroristických aktivit. Jenže takové nákladné a náročné angažmá nemůže trvat věčně a klíčovou otázkou tedy je, jak se připravit na fázi, kdy vojáci zase odejdou. Jak víme, v tomto ohledu Američané dost selhali v Iráku, a na stejné selhání koneckonců zatím doplácí i Afghánistán,“ konstatoval politolog.

Centrum Kábulu po výbuchu
Zdroj: Reuters
Autor: Mohammad Ismail

„Afghánistán jako jednotný stát už neexistuje a těžko se ho povede obnovit, aniž by byly do země vrženy obrovské vojenské síly, které by ji de facto musely vzít pod okupační správu,“ říká Procházková k budoucnosti země.

„Takže buď tam hrozí další občanská válka, nebo válka, která vyústí v rozpad Afghánistánu na dvě či více částí. To dělení bude ale bolestné a krvavé. Národnostní skupiny stojí proti sobě, do toho náboženské spory (20 procent obyvatelstva jsou šíité - tzv. Hazárové). A zbraň má skoro každý. Takže žádnou zářnou budoucnost nevidím, tím spíš, že inteligence a schopnější lidé utíkají nebo už utekli do zahraničí,“ dodala novinářka.

České velvyslanectví v Kábulu vidí naději v takzvaném Kábulském procesu. První regionální schůzka, které se účastnila většina důležitých zainteresovaných stran, se konala 6. června 2017, další jednání proběhne v únoru.

„Základním principem této mírové iniciativy zůstává princip ,Afghan-led and Afghan-owned‘, tedy, že rozhodování o mírovém procesu zůstává plně v rukou afghánské vlády, nikoli cizích hráčů. ČR a všechny zúčastněné země EU tuto iniciativu plně podporují a vkládají v ní naději na další postup v mírovém jednání a cestě k bezkonfliktnímu Afghánistánu,“ sdělila webu ČT24 Nora Jurkovičová, která zastupuje českého velvyslance v Afghánistánu.

„Spolu s mezinárodní komunitou a afghánskou vládou věří v budoucí mírový Afghánistán a usiluje o něj i rodící se občanská společnost. S vědomím, že cesta k němu není jednoduchá ani krátká.“

Nora Jurkovičová

zástupkyně velvyslance ČR v Afghánistánu

Parlamentní volby jako lakmusový papírek demokracie

Pro Afghánistán budou letos klíčové parlamentní a regionální volby, jež jsou naplánovány na 7. července. List The New York Times nedávno napsal, že v zemi sílí kritika současného prezidenta Ašrafa Ghanáho a souběžně roste frustrace kvůli pomalému tempu reforem a autokratickým krokům, které vláda podnikla vůči opozici.

Prezidentské volby před třemi lety málem skončily fiaskem, připomíná The Diplomat. Vítězství tehdy vyhlásil jak Ghaní, tak i Abdulláh Abdulláh. Dohodu nakonec musel zprostředkovat tehdejší šéf americké diplomacie John Kerry. Nakonec došlo k vytvoření vlády národní jednoty, v jejímž čele stanul Abdulláh Abdulláh a Ghaní se stal hlavou státu.

Ašraf Ghaní v Kongresu USA
Zdroj: ČTK/AP/Cliff Owen

Kromě problémů s volební reformou byli kvůli údajné korupci a možnému zasahování ze strany vlády vyhozeni členové klíčových volebních komisí. Nedůvěra veřejnosti vůči vládě plyne mimo jiné právě z rozsáhlé korupce, která prostupuje všemi patry politiky.

Velký problém nyní představuje rovněž to, jak zajistit transparentnost ve chvíli, kdy více než polovinu Afghánistánu ovládají radikálové. Volby navíc mají stát odhadem 210 milionů dolarů, s čímž budou muset pomoci zahraniční dárci, upozornil The Diplomat.

Zpoždění voleb by ovšem neudělalo Afghánistánu dobrý obraz ve světě, protože by jen znovu ukázalo, že se v zemi demokratickým principům nedaří. Už v roce 2019 by navíc zemi měly čekat volby prezidentské.

/*json*/{"map":{"lat":26.226795378809044,"lng":70.69187162499998,"zoom":4,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":34.55294242272581,"lng":69.21249389648438,"type":"1","description":"Kábul"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/