Ruská pomoc Talibanu? Podle Moskvy USA jen maskují vlastní neúspěch

Ruská vláda odmítla obvinění, že by měla podporovat hnutí Taliban. Podle zvláštního Putinova vyslance se Američané snaží zakrýt kolaps své politiky v Afghánistánu. Reagoval tak na slova velitele americké armády v Evropě Curtise Scaparrottiho, který ve čtvrtek uvedl, že zaregistroval ruský vliv na islámské radikály. Podle něj je možné, že Moskva islamistům pomáhá.

Generál Scaparrotti v americkém Kongresu konkrétně prohlásil, že Rusko „možná“ zásobuje Taliban. Neupřesnil ale, o jaký druh dodávek, vybavení či zbraní by mělo jít.

„Jsou to naprosto lživá tvrzení. Jsou to jen fámy, které mají ospravedlnit kolaps americké armády a politiky v Afghánistánu. Jiné vysvětlení pro to není,“ reagoval zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov.

Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu John Nicholson ale už v únoru konstatoval, že Rusko se podporou islamistického hnutí Taliban pokouší podkopávat snahy Spojených států a NATO o vyřešení konfliktu v Afghánistánu. Rusko se podle něj snaží legitimizovat a podporovat hnutí páchající teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu.

  • Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
  • Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace Al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena, boje ale stále pokračují.
  • Podle údajů OSN bylo v roce 2016 při bojích mezi vládními vojáky a povstalci, většinou bojovníky Talibanu, zabito přes 11 500 civilistů.

Rusko chce s Talibanem jednat o míru

Moskva opakovaně prohlašuje, že by měl být Taliban přizván ke „konstruktivnímu dialogu“ s cílem vyřešit afghánský konflikt. Rusko dalo rovněž najevo ochotu podpořit oslabení mezinárodních sankcí vůči Talibanu, pokud by to mělo přispět k míru v zemi.

V prosinci 2015 Kabulov prohlásil, že cíle Talibanu se shodují s cíli Moskvy v boji proti extremistům z Islámského státu (IS), přestože Rusko považuje Taliban za teroristickou organizaci a zakazuje jeho činnost na svém území.

Přítomnost Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: nytimes.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 5 mminutami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 3 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 5 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 6 hhodinami

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...