Ruská pomoc Talibanu? Podle Moskvy USA jen maskují vlastní neúspěch

Ruská vláda odmítla obvinění, že by měla podporovat hnutí Taliban. Podle zvláštního Putinova vyslance se Američané snaží zakrýt kolaps své politiky v Afghánistánu. Reagoval tak na slova velitele americké armády v Evropě Curtise Scaparrottiho, který ve čtvrtek uvedl, že zaregistroval ruský vliv na islámské radikály. Podle něj je možné, že Moskva islamistům pomáhá.

Generál Scaparrotti v americkém Kongresu konkrétně prohlásil, že Rusko „možná“ zásobuje Taliban. Neupřesnil ale, o jaký druh dodávek, vybavení či zbraní by mělo jít.

„Jsou to naprosto lživá tvrzení. Jsou to jen fámy, které mají ospravedlnit kolaps americké armády a politiky v Afghánistánu. Jiné vysvětlení pro to není,“ reagoval zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov.

Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu John Nicholson ale už v únoru konstatoval, že Rusko se podporou islamistického hnutí Taliban pokouší podkopávat snahy Spojených států a NATO o vyřešení konfliktu v Afghánistánu. Rusko se podle něj snaží legitimizovat a podporovat hnutí páchající teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu.

  • Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
  • Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace Al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena, boje ale stále pokračují.
  • Podle údajů OSN bylo v roce 2016 při bojích mezi vládními vojáky a povstalci, většinou bojovníky Talibanu, zabito přes 11 500 civilistů.

Rusko chce s Talibanem jednat o míru

Moskva opakovaně prohlašuje, že by měl být Taliban přizván ke „konstruktivnímu dialogu“ s cílem vyřešit afghánský konflikt. Rusko dalo rovněž najevo ochotu podpořit oslabení mezinárodních sankcí vůči Talibanu, pokud by to mělo přispět k míru v zemi.

V prosinci 2015 Kabulov prohlásil, že cíle Talibanu se shodují s cíli Moskvy v boji proti extremistům z Islámského státu (IS), přestože Rusko považuje Taliban za teroristickou organizaci a zakazuje jeho činnost na svém území.

Přítomnost Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: nytimes.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09Aktualizovánopřed 5 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...