Severoatlantická aliance se jako celek stane součástí mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii s teroristickou organizací Islámský stát (IS). O rozhodnutí prezidentů a premiérů členských zemí NATO informoval generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj to neznamená zapojení do bojových operací, jde hlavně o významný politický signál. Větší nasazení NATO v boji s terorismem v Bruselu jednoznačně žádal americký prezident Donald Trump. Terorismus a migraci označil za hrozbu srovnatelnou s Ruskem či situací na východ a na jih od hranic území NATO.
Vstup do mezinárodní koalice proti IS, kde už jsou zapojeny všechny členské země NATO, umožní alianci být u stolu, když se rozhoduje. Krok má přispět také k lepší koordinaci snah o výcvik a rozvoj schopností irácké armády. „S výcvikem iráckých sil budeme pokračovat. Iráčtí vojáci vycvičení NATO v likvidaci improvizovaných výbušných zařízení nyní svých schopností využívají v bitvě o Mosul,“ připomněl generální tajemník aliance.
Rozhodnutí je ale podle Stoltenberga jen částí širšího aliančního zapojení do boje s terorismem. Uvnitř struktur NATO vznikne speciální útvar, který má zajistit lepší sdílení zpravodajských informací souvisejících s teroristickými aktivitami, včetně dat o tzv. zahraničních bojovnících.
Teroristické hrozby by mělo průběžně vyhodnocovat také nové středisko vznikající u velitelství NATO v Neapoli. A aliance začne při výcviku místních sil více využívat svého velitelství pro speciální operace.
Trump: Dlužíte obří částky americkým daňovým poplatníkům
Celkem 23 z 28 států NATO dluží „obrovské množství peněz“ americkým daňovým poplatníkům. Na summitu to zdůraznil šéf Bílého domu Donald Trump. Podle Stoltenberga ale evropští členové Severoatlantické aliance nezvyšují své výdaje na obranu proto, aby udělali radost Spojenýcm státům, ale protože je třeba zvýšit bezpečnost Evropy.
Podle Trumpovy představy by se NATO mělo kromě ruské hrozby a imigrace soustředit hlavně na boj s terorismem, který musí být poražen. USA v tomto úsilí nikdy nepoleví, prohlásil Trump.
Bez potřebných kroků se atentáty typu toho v Manchesteru budou stále opakovat, varoval americký prezident, který vůbec poprvé jedná se zástupci Aliance. Podle něj jde o „barbarský útok na naši civilizaci“, jenž ukázal hloubku zla terorismu. Šéf Bílého domu vyzval lídry NATO, aby uctili oběti minutou ticha.
Radikálové jsou ztracené případy a musí být vyhnáni ze společnosti, míní americký prezident. „Nikdy nepolevíme v našem odhodlání porazit terorismus a dosáhnout trvalého stavu bezpečí, prosperity a míru,“ řekl Trump poté, co odhalil památník útoků na New York a Washington ze září 2001 v sídle NATO.
„Terorismus musí být zastaven nebo hrůza, kterou jste viděli v Manchesteru, a na dalších místech, bude pokračovat navždy,“ varoval.
Sám prý cítí novou naději, že se podaří sjednotit národy v boji proti teroru. Šéf Bílého domu navštívil před pár dny summit arabských zemí v Saúdské Arábii, kde usiloval o společný postup v boji proti radikalismu. „Lídři Blízkého východu se dohodli, že přestanou financovat radikální ideologii, která vede k tomuto hroznému terorismu po celé planetě,“ řekl Trump.
Začátkem roku označil NATO za zastaralou organizaci, od té doby ale svou rétoriku mírní. Nyní zdůraznil, že Aliance pomáhá podporovat bezpečnost a mír po celém světě.
Nicméně naprostá většina zemí musí do rozpočtu dávat víc – dohodnutá dvě procenta HDP označil Trump za naprosté minimum. Obvinil 23 států Aliance, že dluží americkým daňovým poplatníkům značné sumy peněz, přičemž jde podle něj o „chronickou záležitost“.
„Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ upozornil Trump, který poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady. Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika.
I ona dlouhodobě domluvená dvě procenta HDP jsou ale nedostatečná k modernizaci, zvýšení připravenosti i velikosti aliančních sil, míní americký prezident.
Podle činitele Bílého domu je z Trumpova projevu zřejmé, že americký prezident podporuje článek pět smlouvy NATO o vzájemné obraně – v případě útoku na jednoho člena Aliance je tento útok považován za útok na všechny.
Šéf Bílého domu nevybíravě odstrčil černohorského premiéra
Trump vedle svého prvního projevu před lídry aliančních zemí upoutal pozornost rovněž nevybíravým gestem, které předvedl během prohlídky nové centrály NATO. Když se v jednu chvíli nenacházel v čele skupiny státníků poblíž šéfa NATO, odstrčil černohorského premiéra a postavil se před něho. Na sociálních sítích to vyvolalo stovky převážně kritických komentářů.
Prezident na videu zveřejněném na Twitteru zezadu uchopí pravou paži zjevně překvapeného černohorského premiéra Duška Markoviče a aniž by mu věnoval jediný pohled či slovo vysvětlení, prodere se před něj k šéfovi Aliance Jensi Stoltenbergovi.
„Nemohu se rozhodnout, jestli se mám smát, nebo brečet,“ napsala na Twitteru v jedné ze stovek reakcí Američanka Tatia Singeltonová. Další lidé poznamenávali, že úroveň se koupit nedá, nebo označovali jeho chování za dětinské.
