Závazek vůči NATO ohledně výdajů na obranu plní jen pět členských států. V posledních dnech kvůli tomu zazněla kritika od Donalda Trumpa i stávajícího prezidenta Baracka Obamy. Částky na obranu státy zvyšují či snižují zejména s ohledem na bezpečnostní situaci. Kvůli obavě z Ruska například posílily rozpočet pobaltské státy. Rusko patří mezi země, které dlouhodobě do obrany hodně investují. Letos Moskva ale oznámila, že začne šetřit.
Přehledně: Jak jsou na tom státy NATO, Rusko nebo Čína s výdaji na obranu?
Dohodu, že všechny členské státy NATO vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento.
Výdaje letos rostly v Pobaltí, klesaly v Turecku či Polsku
Mezi státy, které letos peníze na obranu výrazně navyšovaly, patří zejména pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Důvodem jsou rostoucí obavy z Ruska poté, co zabralo Krym. Požadovanou dvouprocentní hranici ovšem dodržuje pouze Estonsko. Výrazně navýšit výdaje v této oblasti chce ze stejných důvodů letos i Amerika.
Polsko skokově navýšilo peníze v roce 2015. Letos podíl snížilo přesně na hranici dvou procent HDP. Podobně ve srovnání s loňskem postupovalo také Turecko, Chorvatsko nebo Belgie.
Seznam států NATO podle podílu výdajů na obranu na HDP (2014–2016)
- Byla založena v dubnu 1949. Zakládajícími zeměmi je Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené státy americké a Velká Británie.
- Podle článku 10 Washingtonské smlouvy už proběhlo šest kol rozšíření, během nichž se Severoatlantická aliance rozrostla na současných 28 členů.
- 18. února 1952: přistoupení Řecka a Turecka
6. května 1955: vstup Spolkové republiky Německo - v reakci na to vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy
30. května 1982: přistoupení Španělska
12. března 1999: přistoupení České republiky, Maďarska a Polska; šlo o první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
29. března 2004: přistoupení celkem sedmi států - Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska; jedná se o největší kolo rozšíření
1. dubna 2009: vstup Albánie a Chorvatska
5. června 2017: vstup Černé Hory. - Zdroj: natoaktual.cz
Česko přispívá kolem jednoho procenta
Česká republika, Slovensko či Německo v posledních třech letech poměrně stabilně udržují výdaje na obranu kolem jednoho procenta.
Slovensko letos v září schválilo novou strategii ozbrojených sil a plánuje modernizovat armádu. Ta se dlouhodobě potýká se zastaralou výzbrojí a technikou. V uplynulých letech Slováci zahájili například nákup armádních dopravních letadel a víceúčelových vrtulníků.
Česko by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo současným tempem splnit požadavek Severoatlantické aliance a vydávat na obranu dvě procenta HDP až za deset let.
Dnes je rozpočet na obranu 52 miliard korun. Ročně tuto částku navyšujeme zhruba o deset procent a budeme ji navyšovat dál. Současným tempem máme šanci se na dvě procenta HDP dostat někdy kolem roku 2025.
Téma znovu otevřel Trump
O plnění požadavků NATO se začalo mluvit především v souvislosti s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který před volbami spolupráci v rámci Aliance zpochybňoval a po spojencích chtěl, aby na své bezpečnosti pracovali více sami.
Státy, které neplní limit, v úterý kritizoval při návštěvě Řecka také prezident Barack Obama. Podle předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla tempo zvyšování výdajů na obranu členských států neodpovídá špatné bezpečnostní situaci.
Kolik jde do obrany ve státech mimo NATO?
Když se podíváme mimo členské státy NATO, tak například výdaje Ruska či Izraele se pohybují kolem 5 procent HDP (v roce 2015 - Izrael 5,4 procenta a Rusko 5 procent). Rusko ovšem začátkem letošního roku oznámilo, že celkovou částku, kterou na armádu posílá, sníží o pět procent. Podle agentury Reuters to ukazuje, že ani ozbrojené síly nejsou imunní vůči útlumu ruské ekonomiky.
Ruská ekonomika se potýkala zejména s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi.
Hrubý domácí produkt Ruska se loni propadl o 3,7 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize.
Vladimír Putin
Čína obraně přisype, její ekonomika zpomalila
O srovnání menší je podíl výdajů na obranu u dalšího velkého světového hráče, jakým je Čína. V roce 2015 to byla necelá dvě procenta HDP, tedy stejně jako například u Austrálie. Čínská ekonomika v loňském roce rostla nejpomaleji za 25 let. Peking v rámci plánu do roku 2020 oznámil, že letos výdaje na obranu zvýší o 7,6 procenta.
Státy, které dávají největší podíl peněz na armádu, jsou Omán a Saúdská Arábie následované Jižním Súdánem, Irákem či Alžírskem. Poměrně velkou část dává také Ukrajina, a to v loňském roce necelá 4 procenta HDP.
Podle programového ředitele švédského Mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Sama Perlo-Freemana rozpočty na obranu ovlivňují právě probíhající konflikty a napětí a také nízké ceny ropy. Právě příjmy z ropy v minulosti v zemích, které tuto surovinu ve velkém exportují, vedly k rapidnímu zvyšování výdajů na modernizaci armád.