Čína v příštích pěti letech plánuje zachovat průměrný roční hospodářský růst na 6,5 až 7 procentech. Vyplývá to z návrhu nového pětiletého plánu, jenž stanoví hospodářské cíle země na roky 2016 až 2020. Zahraniční firmy by neměly být nadále omezeny v části sektoru služeb, měly by se také zvýšit výdaje na obranu.
Čínská pětiletka: Vláda chce udržet ekonomický růst u sedmi procent
Konečnou verzi pětiletého plánu schválí parlament během následující dvoutýdenní výroční schůze. Čínská vláda reaguje na zpomalení ekonomiky, která loni vykázala nejnižší růst za poslední čtvrtstoletí, a to 6,9 procenta. Během příštích pěti let by ale podle Číny neměl hrubý domácí produkt výrazněji propadnout. Průměrný roční hospodářský růst chce udržet na 6,5 až 7 procentech.
Peking počítá s tím, že zruší omezení pro zahraniční firmy v části sektoru služeb, jako je účetnictví a auditorství, umožní také zahraniční investice do bankovnictví, pojišťovnictví a dalších služeb.
Čína rovněž podle očekávání sdělila, že letos zvýší výdaje na obranu o 7,6 procenta na 954,35 miliard jüanů (asi 3,6 bilionu korun).
Čínský premiér Li Kche-čchiang pak oznámil vedle plánu na boj s korupcí také plán na potírání chudoby, který se bude týkat deseti milionů lidí z venkovských oblastí. Vláda chce zvýšit finanční prostředky na boj s chudobou o 43,4 procenta a vybudovat nebo opravit 200 tisíc kilometrů venkovských silnic.
Omezování emisí i produkce oceli
Měla by se snížit spotřeba energie na jednotku HDP o 15 procent do roku 2020 a omezit emise uhlíku na jednotku HDP o 18 procent do konce desetiletí. Země podle Národní rozvojové a reformní komise (NDRC), která je hlavním plánovacím orgánem, omezí letos výrobu uhlí a produkci uhelných elektráren.
Vláda rovněž sníží nadměrné výrobní kapacity, především v uhelném a ocelářském odvětví. Právě nadprodukce oceli může představovat problém při jednání s Evropskou unií o udělení statusu tržní ekonomiky.
Čína se však hodlá stavět proti „jakýmkoli separatistickým aktivitám“ na Tchaj-wanu a hodlá dohlížet na zachování míru a stability v Tchajwanské úžině. Plánuje také vybudovat druhé železniční spojení do Tibetu, a to mezi tibetskou Lhasou a čínským městem Čcheng-tu.
První železnice do Lhasy z roku 2006 se stala terčem kritiky skupin na ochranu lidských práv a Tibeťanů žijících v exilu, podle nichž toto spojení vyvolalo příliv dlouhodobých migrantů, což ohrožuje tibetskou kulturní integritu.
