Status tržní ekonomiky pro Čínu? Mohla by padnout podmínka omezení dovozu oceli

Evropští oceláři včetně českých se obávají levné čínské oceli, v únoru proto v Bruselu demonstrovali proti tomu, aby Čína získala status tržní ekonomiky. Evropská unie by pak nemohla uplatnit cla. Nyní zvažuje, že by Číně sice mohla status udělit, spojila by to však s podmínkou omezením dovozu oceli. S odvoláním na unijního představitele o tom informovala agentura Reuters

Evropská komise musí do prosince rozhodnout, zda udělí Číně status tržní ekonomiky. Omezily by se tím ale pravomoci na uvalení cel na příliš levný dovoz z Číny. „Vyjednavači zvažují, že spojí rozhodnutí EU o udělení statusu tržní ekonomiky Číně s výraznějším poklesem nadbytečné kapacity čínské oceli,“ řekl zdroj z EU zapojený do jednání. Konečné rozhodnutí o strategii vyjednávání ale podle něj ještě nepadlo. Mluvčí Evropské komise se odmítl vyjádřit.

Nadměrná produkce oceli se jeví jako hlavní problém a bude předmětem jednání mezi EU a Čínou, které se uskuteční příští týden v Pekingu. Čína již určité kroky uskutečnila. Ministr obchodu Kao Chu-čcheng v dopise zaslaném v únoru evropské komisařce pro obchod Cecilii Malmströmové slíbil, že Čína produkci oceli sníží o 100 milionů až 150 milionů tun. To je nicméně podle unijního zdroje příliš málo. „I kdyby Čína tento závazek respektovala v plné výši, bude mít stále nadbytečnou kapacitu vyšší, než je celková produkce oceli v EU,“ dodal.

Nadprodukce Číny má být 400 milionů tun, produkce EU je 170 milionů

EU uvalila sankce na dovoz oceli za dumpingové ceny v 36 případech, z toho 16 na produkty z Číny. Nadprodukce čínského ocelářského sektoru podle unijních dokumentů činí 400 milionů tun. To je více než dvojnásobek celkové roční produkce oceli v EU, která činí 170 milionů tun. Většina z tohoto přebytku se vyváží do Evropy. Jen loni dovoz oceli z Číny vzrostl o 53 procent, uvádí se v předloze zprávy o problémech ocelářského průmyslu EU, který má agentura Reuters k dispozici a který Evropská komise plánuje zveřejnit 16. března.

Únorová demonstrace evropských ocelářů proti čínské oceli
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

Země EU tlačí na komisi, aby ochranu před levným dovozem oceli posílila. Ministři z Německa, Británie, Francie a Itálie, tedy čtyř největších ekonomik EU, jsou mezi signatáři únorového společného dopisu vyzývajícího k větší podpoře strádajícího ocelářskému průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...