Čína zpomaluje: Loni rostl HDP nejméně za posledních 25 let

Nahrávám video

Čínská ekonomika v uplynulém roce vzrostla nejpomaleji za 25 let. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 procenta. Druhá největší světová ekonomika zpomalila růst i v posledním loňském čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil v meziročním srovnání o 6,8 procenta, nejméně od prvního čtvrtletí 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Vyplývá to z údajů čínského statistického úřadu.

Meziroční srovnání odpovídá odhadům ekonomů oslovených agenturou Reuters. Mírně za očekáváními analytiků je však mezičtvrtletní srovnání, v němž od října do prosince stoupla čínská ekonomika pouze o 1,6 procenta namísto odhadovaných 1,7. V předchozím kvartále přitom tento údaj činil 1,8 procenta. 

Pomalejší růst čínského hospodářství je podle Reuters způsoben především oslabením exportu, přetížeností čínských továren, zpomalením proudu investic či vládní protikorupční kampaní. Agentura však propočetla, že navzdory zpomalování ekonomiky se spotřeba ropy v Číně loni zvýšila o 2,5 procenta a vystoupila na nový rekord 10,32 milionu barelů denně. Čína je po Spojených státech druhým největším spotřebitelem ropy na světě.

Tempo růstu 6,8 procenta ročně by Číně záviděla leckterá ekonomika. Ale ten zásadní problém je, že nevíme, zda 6,8 procenta je pravdivé, nebo nepravdivé číslo. Myslím si, že ani samotní čínští představitelé nevědí, co měří. A jeden z vrcholných čínských představitelů řekl minulý týden svému americkému protějšku, že opravdový růst může být na polovině.
Ondřej Jonáš
investiční bankéř

Historický pokles produkce elektřiny i oceli

Produkce elektrické energie v Číně se loni poprvé za téměř půl století snížila. Výroba oceli pak zaznamenala první pokles za více než 30 let, zatímco těžba uhlí se snížila již druhým rokem za sebou. Čína dala už dříve najevo, že se snaží utlumit svou rozsáhlou výrobní základnu a naopak více se zaměřit na sektor služeb.

Čínský statistický úřad oznámil, že výroba elektřiny se loni snížila o 0,2 procenta na 5,618 bilionu kilowatthodin. To představuje první pokles od roku 1968, kdy byla čínská ekonomika rozvrácená v důsledku takzvané kulturní revoluce.

Hospodářský růst v Číně přestává být spojen s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách. Rostoucí podíl služeb na HDP brzdí poptávku po elektřině.
Jang Fu-čchiang
analytik Natural Resources Defense Council

Akciové turbulence

Obavy z dalšího vývoje čínské ekonomiky vedly počátkem letošního roku k prudkým propadům na čínských akciových trzích, které se přenášely nejen na trhy dalších asijských států, ale i do Evropy a USA.  Burzy tak zažívaly nejhorší vstup do nového roku od dob světové finanční krize v roce 2008. 

Po úterním zveřejnění nejnovějších statistických údajů akcie na asijských trzích většinou rostly. Podle agentury Reuters je živila naděje, že slábnoucí růst vyvolá stimulační opatření. Navíc zveřejněné údaje byly víceméně v souladu s předpověďmi. 

Nahrávám video

Bývalo lépe

To, jak zpomalující ekonomika doléhá na životy lidí, je vidět třeba v šestimilionovém městě Tung-kuan na jihu Číny. Jde o jednu z metropolí, která pomohla nastartovat hospodářský boom – teď ovšem dělníci město opouštějí.

„Obchod není tak dobrý, jak býval. V minulosti v naší průmyslové zóně pracovalo přes 10 tisíc lidí, teď jich zbývá jen pár tisíc,“ stěžuje si jeden z místních pracovníků. Ulice tak lemují nejen opuštěné továrny, ale také ti, kteří přišli o práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 22 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 23 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.