Sobotka nabízí Prahu čínským investorům – jako dopravní uzel i sídlo bank

Do Česka začaly loni proudit poměrně ve velkém čínské peníze a  investice z východu jsou podle všeho teprve na začátku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) totiž na semináři v Senátu o česko-čínské spolupráci uvedl, že by byl rád, kdyby se Česká republika stala branou čínských investorů do Evropy – Praha by podle něj mohla fungovat jako dopravní uzel mezi Čínou a EU a navíc by zde mohly sídlit významné finanční instituce z východu.

Čínské investice nesledují jen čistě ekonomické zájmy, mají i politické pozadí. Střední a východní Evropa včetně ČR je pro Čínu vstupní branou do Evropy. Čínské investice se s úspěchem uplatnily již na Balkáně a pokračují v této expanzi.
Helena Horská
hlavní ekonomka Raiffeisenbank

„Rádi bychom, aby Česká republika díky své geografické poloze byla dopravním hubem. Jsme připraveni podílet se na dopravních projektech, které souvisí s Novou hedvábnou stezkou,“ uvedl Sobotka.

V souvislosti s tím zmínil loni zahájenou přímou linku mezi Prahou a Pekingem a rovněž na letošek plánované spojení Praha–Šanghaj. Podle premiéra se navíc už nyní jedná o dalším přímém leteckém spojení mezi oběma zeměmi.

Sobotka vedle toho uvedl, že si dovede „představit Prahu jako sídlo čínských finančních institucí“. Připomněl, že už loni otevřela v Praze svou pobočku Bank of China.

Sobotka: Praha by se mohla stát pro čínské investory dopravním uzlem (zdroj: ČT24)

Jen loni čínské firmy v tuzemsku koupily nebo oznámily nákup podílů ve firmách odhadem za 10 miliard korun. Vlastní víc než půlku pražské Slavie, polovinu společnosti Travel Service a peníze mají i v českých médiích a navíc ovládají i skupinu tuzemských pivovarů Lobkowicz. Prostoru pro investice je přitom podle odborníků stále dost.  

Jestli je to kapitál, který se řídí pravidly a vytvoří pracovní místa a růst, pak není důvod ho diskriminovat.
Ondřej Jonáš
investiční bankéř

V příštích pěti letech chce Čína v zahraničí investovat přes bilion dolarů a víc než 10 bilionů utratí za zboží. V rámci střední a východní Evropy je nejdále s obchodními námluvami Maďarsko, které získalo 3,5 miliardy dolarů investic. Do dvou let Čína postaví vysokorychlostní železnici z Budapešti do srbského Bělehradu, která zkrátí cestu z osmi na tři hodiny.

Od vzdělání přes průmysl po turisty

Nějakého vázání se na problémovou čínskou ekonomiku bych se z ekonomického pohledu příliš neobával. Politicky se ovšem silnější vazba na Čínu může projevit. Tato země ráda využívá svého ekonomického vlivu, aby korigovala názory svých partnerů na lidská práva, Tibet, Tchaj-wan a podobně.
Tomáš Vlk
analytik Patria Finance

Podle předsedy vlády je klíčové strukturovat a prohloubit hospodářskou spolupráci mezi oběma zeměmi a dnes už intenzivní vztahy na politické úrovni přenést do průmyslu, vzdělávání, cestovního ruchu i zemědělství. Vláda tak bude podle Sobotky podporovat přímé čínské investice do evropského hospodářství.

Na semináři promluvila také čínská velvyslankyně v Česku Ma Kche-čching. Podle ní „Česká republika představuje pro Čínu jednu z nejdůležitějších investičních destinací“, a Peking tak bude naplňovat nedávno uzavřené memorandum o porozumění a partnerství mezi oběma zeměmi. Konkrétně velvyslankyně zmínila větší spolupráci v oblasti automobilového, leteckého a strojírenského průmyslu nebo nanotechnologiích.

Sobotka je vedle těchto čistě ekonomických plánů přesvědčen i o tom, že poroste potřeba Číňanů, kteří budou schopni se domluvit česky. Podle něj by se proto měl zvýšit počet čínských studentů na českých univerzitách. Uvítal také projekt Univerzity Karlovy na vytvoření Centra čínských studií v Hradci Králové nebo vznikající Centrum tradiční čínské medicíny. Zmínil i to, že loni do Česka zavítalo zhruba 300 tisíc turistů z Číny, což byl zatím rekordní počet.

Načítání...