Zástupci unijních států se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament. Diplomaté přitom nepochybují, že unie sankce, které by jinak končily na konci července, včas o šest měsíců prodlouží.

Sankce, omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků, přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Jejich trvání Unie spojuje s plným prosazením loňských mírových dohod z Minsku. Rusko reagovalo svými vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží z EU.

Už v březnu se unijní diplomaté shodli, že o další půlrok prodlouží sankce vůči lidem a právnickým osobám spojeným s porušováním ukrajinské územní celistvosti. Zmrazen je majetek a zakázány jsou cesty do EU pro 146 lidí a 37 firem a organizací.

Situace na Ukrajině se příliš neuklidňuje

Politici v EU, představitelé NATO i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale v posledních týdnech upozorňují naopak na rostoucí násilí na východě Ukrajiny.

Příslušník proruských skupin v Donbasu
Zdroj: Reuters

„Znovu se tam používají těžké zbraně, rozhodně to nevypadá, že se situace nějak zlepšuje. Máme hlášené mrtvé dokonce z posledních dní,“ řekl v pondělí novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Druhou zemí, která v úterý ještě uplatnila takzvanou „parlamentní výhradu“, je Velká Británie. Diplomaté to však mají za formalitu spojenou především s vnitřními postupy v Londýně a načasováním dnešní diskuse.

Podle Unie jsou hospodářská omezení nástrojem, jak přimět Rusko ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.

Pokud se formálně prodloužení sankcí nepodaří schválit v pátek na jednání ministrů zahraničí, je další možností pondělní schůzka ministrů zemědělství zemí EU, sankce by však mohly být potvrzeny také jen písemně. Cílem končícího nizozemského předsednictví bylo dosáhnout jejich prodloužení ještě před červnovým summitem unie tak, aby se na něm premiéři a prezidenti o Rusku vůbec nemuseli bavit.

Summit se uskuteční za týden jen pár dní po britském hlasování o pokračování země v EU. Předběžný návrh jeho závěrů, který se dnes dostal mezi novináře, žádnou zmínku o Rusku ani neobsahuje.

Už nyní ale některé země EU, či alespoň někteří jejich představitelé, navrhují, že by unie měla diskutovat o tom, jak ve vztahu k Rusku pokračovat. Podle diplomatů má předseda Evropské rady Donald Tusk ale v plánu takovou debatu iniciovat až na podzim, nejspíše v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled