Zástupci unijních států se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament. Diplomaté přitom nepochybují, že unie sankce, které by jinak končily na konci července, včas o šest měsíců prodlouží.

Sankce, omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků, přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Jejich trvání Unie spojuje s plným prosazením loňských mírových dohod z Minsku. Rusko reagovalo svými vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží z EU.

Už v březnu se unijní diplomaté shodli, že o další půlrok prodlouží sankce vůči lidem a právnickým osobám spojeným s porušováním ukrajinské územní celistvosti. Zmrazen je majetek a zakázány jsou cesty do EU pro 146 lidí a 37 firem a organizací.

Situace na Ukrajině se příliš neuklidňuje

Politici v EU, představitelé NATO i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale v posledních týdnech upozorňují naopak na rostoucí násilí na východě Ukrajiny.

Příslušník proruských skupin v Donbasu
Zdroj: Reuters

„Znovu se tam používají těžké zbraně, rozhodně to nevypadá, že se situace nějak zlepšuje. Máme hlášené mrtvé dokonce z posledních dní,“ řekl v pondělí novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Druhou zemí, která v úterý ještě uplatnila takzvanou „parlamentní výhradu“, je Velká Británie. Diplomaté to však mají za formalitu spojenou především s vnitřními postupy v Londýně a načasováním dnešní diskuse.

Podle Unie jsou hospodářská omezení nástrojem, jak přimět Rusko ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.

Pokud se formálně prodloužení sankcí nepodaří schválit v pátek na jednání ministrů zahraničí, je další možností pondělní schůzka ministrů zemědělství zemí EU, sankce by však mohly být potvrzeny také jen písemně. Cílem končícího nizozemského předsednictví bylo dosáhnout jejich prodloužení ještě před červnovým summitem unie tak, aby se na něm premiéři a prezidenti o Rusku vůbec nemuseli bavit.

Summit se uskuteční za týden jen pár dní po britském hlasování o pokračování země v EU. Předběžný návrh jeho závěrů, který se dnes dostal mezi novináře, žádnou zmínku o Rusku ani neobsahuje.

Už nyní ale některé země EU, či alespoň někteří jejich představitelé, navrhují, že by unie měla diskutovat o tom, jak ve vztahu k Rusku pokračovat. Podle diplomatů má předseda Evropské rady Donald Tusk ale v plánu takovou debatu iniciovat až na podzim, nejspíše v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...