Diplomaté zemí Evropské unie se shodli, že o další půl rok prodlouží sankce vůči lidem a právnickým osobám spojeným s porušováním ukrajinské územní celistvosti. Zmrazen je majetek a zakázány jsou cesty do EU pro 146 lidí a 37 firem a organizací. Sankce jsou součástí kroků, jimiž Unie v roce 2014 reagovala na ruskou anexi poloostrova Krym a na dění na východě Ukrajiny.
Prodloužení začne formálně platit poté, co bude v nejbližších dnech zveřejněno v unijním věstníku. Na seznamu po posledních změnách 15. září loňského roku figurovalo 149 jmen, tři lidé ale od té doby zemřeli. Jedním z nich je Igor Sergun, někdejší šéf ruské vojenské rozvědky GRU. Podle Moskvy podlehl na počátku ledna srdečnímu záchvatu, média však spekulovala, že zemřel v Libanonu.
Na seznamu jsou také jména ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina či lidí blízkých Kremlu, kupříkladu Sergeje Gljazeva, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Nechybí jména náměstků ruského ministra obrany, vojáků, kteří přímo plánovali či veleli ruskému vstupu na Krym, ale také velitelé separatistických jednotek na Donbasu a lídři tamních samozvaných republik.
Opatření proti konkrétním lidem a firmám, kteří měli na anexi Krymu podíl či z ní měli prospěch, jsou jen částí reakce EU na ruský postup v ukrajinské krizi. Především kvůli vývoji v separatistických regionech na východě země uvalila Unie na Rusko hospodářské sankce, Moskva reagovala vlastními protiopatřeními. O prodloužení hospodářských kroků vůči Rusku Unii diskuse letos ještě čeká.
