Obama kritizoval státy NATO, které přispívají na obranu pod dvě procenta

Nahrávám video

Barack Obama kritizoval země Severoatlantické aliance, které nevydávají na svou obranu dohodnutá dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Podle amerického prezidenta by to měly dokázat, když toto významné kritérium splňuje zrovna Řecko, které je přitom v ekonomické krizi. Uvedl to při své návštěvě Atén.

Spojené státy už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její vlastní obraně. Kritikou takzvaných černých pasažérů, kteří vydávají méně na obranu, než by měli, nešetřil v předvolební kampani ani zvolený americký prezident Donald Trump, jenž se ujme funkce v lednu příštího roku.

Přes dvě procenta HDP investují kromě USA a Řecka ještě Polsko, Británie a Estonsko. Česká republika je se zhruba jedním procentem HDP na 21. místě z 28 zemí Aliance.

Seznam států podle toho, kolik přispívají na obranu.

Dnes je rozpočet na obranu 52 miliard korun. Ročně tuto částku navyšujeme zhruba o deset procent a budeme ji navyšovat dál. Současným tempem máme šanci se na dvě procenta HDP dostat někdy kolem roku 2025.
Martin Stropnický
ministr obrany ČR

Řecko přitom po finanční krizi, která vypukla v roce 2008 a kvůli které nebylo schopné splácet své dluhy, zažilo nejhorší hospodářský propad od druhé světové války.

Výměnou za tvrdá úsporná opatření od roku 2010 obdrželo od zahraničních partnerů tři záchranné programy. Obama v Řecku zopakoval, že ekonomická záchrana Řecka se neobejde bez umazání části jeho dluhů. 

NATO je nadále základním kamenem naší bezpečnosti a bude pokračovat, i když dojde ve Spojených státech ke změně vlády. Demokratická i republikánská administrativa uznávají, že Aliance je naprosto klíčová a transatlantické vztahy jsou základním kamenem nejen naší bezpečnosti, ale i prosperity.
Barack Obama

Mogheriniová je pro užší vztah EU a NATO

O obraně jednali také ministři členských zemí Evropské unie. Šéfka unijní diplomacie Frederica Mogheriniová při té příležitosti připomněla, že EU chce intenzivněji pracovat na vlastní obraně a bezpečnosti. Zároveň uvedla, že spolupráce s NATO je pro Unii absolutní prioritou. Zesílení spolupráce je podle Mogheriniové způsob, jak posílit vazby Evropy přes Atlantik. 

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

„V posledních 24 hodinách jsme s ministry zahraničí a obrany vedli intenzivní diskuse o obranném balíku, který dokončíme včas pro prosincový summit EU,“ prohlásila Mogheriniová. 

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian označil nynější rozhodnutí za „krok ke strategické autonomii“ Evropské unie, jeho německá kolegyně Ursula von den Leyen zase – stejně jako někteří další ministři – poznamenala, že má sympatie k Trumpovým požadavkům na vyšší evropské vojenské výdaje. 

Stropnický: Mluví se o společném výcviku a navýšení financí

Podle českého ministra zahraničí nejde o budování evropské armády, kterou zmiňoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a v minulosti také český předseda vlády Bohuslav Sobotka.

„Mluví se o lepším plánování, společném výcviku, o více financích,“ upozornil Martin Stropnický (ANO). Britové podle něj například přestali blokovat navýšení rozpočtu Evropské obranné agentury (EDA), který má dosáhnout přibližně 31 milionů eur.

„Nemluvíme v žádném případě o teritoriální obraně evropských států,“ zdůraznil s tím, že to je podle příslušného pátého článku Washingtonské smlouvy rolí NATO. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se úterní diskuse ministrů obrany EU v Bruselu už tradičně zúčastnil. Zájem EU o silnější obranu při příchodu uvítal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...