Americký ministr obrany James Mattis důrazně vyzval evropské spojence v NATO ke zvýšení obranných výdajů. Podle podkladů pro nynější schůzku ministrů obrany členských zemí Aliance Mattis za zavřenými dveřmi prohlásil, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.
Jednání aliančních ministrů je ostře sledované právě proto, že se jej poprvé účastní nový americký šéf obrany. Mattis nejdříve v centrále NATO v Bruselu ujistil, že Severoatlantická aliance zůstává pro Spojené státy základním kamenem transatlantické vazby. Zároveň ale vyzval evropské spojence k vyšším výdajům na obranu.
Podle Mattise je spravedlivým požadavkem, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, také nesli odpovídající podíl nutných nákladů. „Neměli bychom nikdy zapomínat, že to je nakonec svoboda, kterou zde v NATO bráníme,“ poznamenal americký ministr.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že vyšší obranné výdaje evropských členů a Kanady jsou jeho prioritou od nástupu do funkce v roce 2014. Podotkl, že po letech škrtů nyní nejnovější údaje ukazují, že se výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady loni zvýšily o 3,8 procenta, což zhruba odpovídá deseti miliardám dolarů (asi 250 miliard korun). „To je významné, ale nestačí to,“ uvedl Stoltenberg.
Český ministr obrany Martin Stropnický připomněl, že USA na nízké výdaje Evropy na obranu intenzivně upozorňovaly už za prezidenta Baracka Obamy. ČR podle něj zvyšuje meziročně rozpočet až o deset procent. „Zdaleka ne všichni za poslední dva až tři roky ten trend otočili tak razantně jako my,“ řekl.
Mattis: NATO bylo vždy schopné reagovat na změny a zvládne to i dnes
NATO je podle Mattise uprostřed transformace a stejně jako vždy se přizpůsobuje bezpečnostním výzvám. „To není nic nového, možná se zrychluje tempo změn,“ poznamenal nový šéf Pentagonu.
Ačkoli podle něj události roku 2014 přinutily Alianci vystřízlivět, nemá pochyby o tom, že NATO dokáže na měnící se okolnosti příslušným způsobem reagovat. „Dokázali jsme to v minulosti, jsem si tedy jist, že společně znovu dokážeme cílevědomě reagovat,“ řekl Mattis, aniž by se výslovně zmínil o tom, že v roce 2014 mimo jiné Rusko obsadilo Krym a vyhrotila se situace na východě Ukrajiny.
Stoltenberg podotkl, že nynější výzvy samostatně nezvládnou ani evropské země ani Spojené státy. Trvající americké závazky podle něj nejsou jen slova, jsou především vidět v činech, například v počtech vojáků USA mířících nyní do Polska a Pobaltí. „Je to jasný důkaz amerického odhodlání stát v těchto neklidných časech při Evropě,“ míní Stoltenberg.
Spojené státy podle Mattise zůstávají otevřené možnosti obnovení spolupráce s Moskvou, jejich očekávání jsou ale realistická a zajistí, aby diplomaté vyjednávali ze silné pozice. „Stejně jako v nejtemnějších dnech studené války jsou Spojené státy ochotné udržet otevřené kanály ke spolupráci a snižování napětí,“ stojí v přepisu Mattisova vystoupení.
Mattis také připomněl nedávná slova nového amerického prezidenta o tom, že Alianci silně podporuje.
Evropské spojence dříve znepokojila ještě předvolební vyjádření Donalda Trumpa, který Alianci označoval za zastaralou. Trump dal také najevo, že by USA nemusely plnit své spojenecké závazky vůči zemím, které samy na vlastní obranu vynakládají jen malé finanční částky.
Od lednového nástupu do funkce ale už několikrát uvedl, že NATO je základem společné obrany, a ujistil, že USA Alianci pevně podporují.
Postoj USA je podle Stoltenberga konzistentní
Podle Stoltenberga, který dvakrát s Trumpem hovořil po telefonu a mluvil i s Mattisem či novým americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, je Washington v postoji k NATO konzistentní.
„Všichni mi řekli totéž, co slyšeli i lídři některých aliančních zemí: Spojené státy nadále počítají s transatlantickým partnerstvím a s transatlantickou vazbou,“ odpověděl Stoltenberg na otázku, zda jej dosavadní rozporuplná vyjádření amerických představitelů neznepokojují.
Pochybnosti ohledně amerických závazků vůči NATO neměl ve středu před novináři ani britský ministr obrany Michael Fallon.
ČR a Slovensko podepsaly dohodu o ochraně vzdušného prostoru
Na okraj jednání ministrů obrany český zástupce Martin Stropnický a jeho protějšek Peter Gajdoš podepsali smlouvu o spolupráci při společné ochraně vzdušného prostoru České republiky a Slovenska. Podle českého ministra by měla smlouva začít platit kolem poloviny letošního roku, až ji potvrdí parlamenty a prezidenti obou zemí.
Česká republika už má se Slovenskem uzavřenou dohodu o spolupráci v rámci takzvaného NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO).
Jde o sjednocený systém, ve kterém členské státy NATO spolupracují pod jednotným velením při vzdušné obraně. Čeští nebo slovenští piloti v rámci vzájemných dohod o přeshraniční spolupráci mohou například doprovázet letadlo, které nekomunikuje, i nad území sousedního státu. Nově stvrzená česko-slovenská spolupráce ale jde ještě dál.
S německou ministryní obrany pak Stropnický podepsal záměr přičlenit 4. brigádu rychlého nasazení k německé 10. obrněné divizi, se kterou má provádět cvičení.
