Plaťte víc na obranu, jinak USA utlumí závazky v NATO, vyzval Mattis

2 minuty
Události: Mattis vyzval, aby státy platily víc na obranu
Zdroj: ČT24

Americký ministr obrany James Mattis důrazně vyzval evropské spojence v NATO ke zvýšení obranných výdajů. Podle podkladů pro nynější schůzku ministrů obrany členských zemí Aliance Mattis za zavřenými dveřmi prohlásil, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.

Jednání aliančních ministrů je ostře sledované právě proto, že se jej poprvé účastní nový americký šéf obrany. Mattis nejdříve v centrále NATO v Bruselu ujistil, že Severoatlantická aliance zůstává pro Spojené státy základním kamenem transatlantické vazby. Zároveň ale vyzval evropské spojence k vyšším výdajům na obranu. 

Podle Mattise je spravedlivým požadavkem, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, také nesli odpovídající podíl nutných nákladů. „Neměli bychom nikdy zapomínat, že to je nakonec svoboda, kterou zde v NATO bráníme,“ poznamenal americký ministr.

Seznam států NATO podle podílu výdajů na obranu na HDP (2014–2016)
Zdroj: NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že vyšší obranné výdaje evropských členů a Kanady jsou jeho prioritou od nástupu do funkce v roce 2014. Podotkl, že po letech škrtů nyní nejnovější údaje ukazují, že se výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady loni zvýšily o 3,8 procenta, což zhruba odpovídá deseti miliardám dolarů (asi 250 miliard korun). „To je významné, ale nestačí to,“ uvedl Stoltenberg.

Český ministr obrany Martin Stropnický připomněl, že USA na nízké výdaje Evropy na obranu intenzivně upozorňovaly už za prezidenta Baracka Obamy. ČR podle něj zvyšuje meziročně rozpočet až o deset procent. „Zdaleka ne všichni za poslední dva až tři roky ten trend otočili tak razantně jako my,“ řekl.

Mattis: NATO bylo vždy schopné reagovat na změny a zvládne to i dnes

NATO je podle Mattise uprostřed transformace a stejně jako vždy se přizpůsobuje bezpečnostním výzvám. „To není nic nového, možná se zrychluje tempo změn,“ poznamenal nový šéf Pentagonu.

Ačkoli podle něj události roku 2014 přinutily Alianci vystřízlivět, nemá pochyby o tom, že NATO dokáže na měnící se okolnosti příslušným způsobem reagovat. „Dokázali jsme to v minulosti, jsem si tedy jist, že společně znovu dokážeme cílevědomě reagovat,“ řekl Mattis, aniž by se výslovně zmínil o tom, že v roce 2014 mimo jiné Rusko obsadilo Krym a vyhrotila se situace na východě Ukrajiny.

Stoltenberg podotkl, že nynější výzvy samostatně nezvládnou ani evropské země ani Spojené státy. Trvající americké závazky podle něj nejsou jen slova, jsou především vidět v činech, například v počtech vojáků USA mířících nyní do Polska a Pobaltí. „Je to jasný důkaz amerického odhodlání stát v těchto neklidných časech při Evropě,“ míní Stoltenberg.

Spojené státy podle Mattise zůstávají otevřené možnosti obnovení spolupráce s Moskvou, jejich očekávání jsou ale realistická a zajistí, aby diplomaté vyjednávali ze silné pozice. „Stejně jako v nejtemnějších dnech studené války jsou Spojené státy ochotné udržet otevřené kanály ke spolupráci a snižování napětí,“ stojí v přepisu Mattisova vystoupení.

Mattis také připomněl nedávná slova nového amerického prezidenta o tom, že Alianci silně podporuje.

Evropské spojence dříve znepokojila ještě předvolební vyjádření Donalda Trumpa, který Alianci označoval za zastaralou. Trump dal také najevo, že by USA nemusely plnit své spojenecké závazky vůči zemím, které samy na vlastní obranu vynakládají jen malé finanční částky.

Od lednového nástupu do funkce ale už několikrát uvedl, že NATO je základem společné obrany, a ujistil, že USA Alianci pevně podporují.

Postoj USA je podle Stoltenberga konzistentní

Podle Stoltenberga, který dvakrát s Trumpem hovořil po telefonu a mluvil i s Mattisem či novým americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, je Washington v postoji k NATO konzistentní.

„Všichni mi řekli totéž, co slyšeli i lídři některých aliančních zemí: Spojené státy nadále počítají s transatlantickým partnerstvím a s transatlantickou vazbou,“ odpověděl Stoltenberg na otázku, zda jej dosavadní rozporuplná vyjádření amerických představitelů neznepokojují.

Pochybnosti ohledně amerických závazků vůči NATO neměl ve středu před novináři ani britský ministr obrany Michael Fallon.

ČR a Slovensko podepsaly dohodu o ochraně vzdušného prostoru

Na okraj jednání ministrů obrany český zástupce Martin Stropnický a jeho protějšek Peter Gajdoš podepsali smlouvu o spolupráci při společné ochraně vzdušného prostoru České republiky a Slovenska. Podle českého ministra by měla smlouva začít platit kolem poloviny letošního roku, až ji potvrdí parlamenty a prezidenti obou zemí.

Česká republika už má se Slovenskem uzavřenou dohodu o spolupráci v rámci takzvaného NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO).

Jde o sjednocený systém, ve kterém členské státy NATO spolupracují pod jednotným velením při vzdušné obraně. Čeští nebo slovenští piloti v rámci vzájemných dohod o přeshraniční spolupráci mohou například doprovázet letadlo, které nekomunikuje, i nad území sousedního státu. Nově stvrzená česko-slovenská spolupráce ale jde ještě dál.

S německou ministryní obrany pak Stropnický podepsal záměr přičlenit 4. brigádu rychlého nasazení k německé 10. obrněné divizi, se kterou má provádět cvičení.

6 minut
TK k ochraně vzdušného prostoru ČR a SR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 7 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...