Slovenská vláda souhlasila s uzavřením smlouvy s Českou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Umožní například, aby piloti mohli sestřelit nad územím druhého státu unesené civilní letadlo, které chtějí únosci použít k teroristickému útoku. Dohodu před její ratifikací Bratislavou ještě musí schválit slovenský parlament.
Slovenská vláda podpořila smlouvu na společnou vzdušnou obranu s Českem
Nová smlouva umožní armádám, aby požádaly sousední kolegy o výpomoc v případě krátkodobého i dlouhodobého výpadku své techniky a personálu. Vojáci z jedné země by tak mohli zasáhnout za použití zbraní na území druhého státu proti narušiteli vzdušného prostoru.
Na společné ochraně nebe se česká a slovenská vláda dohodly v květnu. Podobnou smlouvu Česko s jiným státem uzavřenou nemá. Technika a vojáci státu, který pomoc poskytne, budou pod národním velením žádající strany. Podle slovenského ministra obrany Petera Gajdoše Česko i Slovensko ovšem i nadále budou zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru samostatně.
Obě armády využívají rozdílný typ stíhaček. To by ale podle Gajdoše nemělo být překážkou. Zatímco slovenské stíhací letectvo má ve výzbroji ruské bojové letouny MiG-29, česká armáda používá stíhačky JAS-39 Gripen. Bratislava ovšem vyjednává se Švédskem o možnosti koupě nebo leasingu gripenů.
ČR má uzavřenou podobnou dohodu v rámci NATO
Česká republika má se Slovenskem uzavřenou dohodu o spolupráci v rámci takzvaného NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO).
Jde o sjednocený systém, ve kterém členské státy NATO spolupracují pod jednotným velením při vzdušné obraně. Čeští nebo slovenští piloti v rámci vzájemných dohod o přeshraniční spolupráci mohou například doprovázet letadlo, které nekomunikuje, i nad území sousedního státu. Chystaná česko-slovenská spolupráce ale jde ještě dál.