Taliban dobyl i město Mazáre Šaríf, vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici

8 minut
Události: Taliban postupuje ke Kábulu, Česko evakuuje svou ambasádu
Zdroj: ČT24

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Prezident Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí.

„Zahájili jsme konzultace se stařešiny a politickými vůdci, zástupci nejrůznějších vrstev společnosti a mezinárodními spojenci. Brzy vás budeme informovat o výsledcích,“ řekl bez dalších podrobností Ghaní. Podle něj se vláda nechce vzdát úspěchů, kterých země dosáhla za posledních dvacet let, tedy po invazi vedené Spojenými státy.

„Chápu, že máte obavy o budoucnost, a jako prezident vás ujišťuji, že se pokusím zabránit další nestabilitě, násilí a nuceným útěkům občanů,“ dodal prezident.

Povstalci dobyli další provinční metropoli

V sobotu Taliban také obsadil město Zarí Šarán, které je metropolí provincie Paktika u východních hranic s Pákistánem. Včetně Paktiky se povstalci za uplynulý týden zmocnili 19 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země.

Město Mazáre Šaríf se 400 tisíci obyvateli bylo spolu s metropolí Kábulem a východoafghánským Dželálábádem jedním ze zbývajících tří velkých měst, v nichž zatím udržela kontrolu afghánská vláda.

Prezident Ghaní si je strategického významu Mazáre Šarífu dobře vědom a do města ve středu osobně přiletěl, aby vyburcoval místní vládce k odhodlané obraně. Setkal se s vůdci milicí, které vládu podporují, uvedla AP.

Provizorní uprchlický tábor v Kábulu
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Podle AP se bojovníci Talibanu také citelně přiblížili ke Kábulu, když ve stejnojmenné provincii obsadili okres Čar Asjáb vzdálený asi deset kilometrů jižně od metropole. Agentura s odkazem na vyjádření poslankyně Homy Ahmadíové rovněž uvedla, že Taliban už má pod kontrolou i celou provincii Lógar, jejíž správní středisko Púli Alam povstalci ovládli v pátek.

Lidé prchají z obsazených oblastí

Do afghánské metropole prchají z míst dobytých Talibanem tisíce lidí. „Vypadá teď jako frontová linie, jako město duchů… Lidé se buď dali na útěk, nebo se skrývají ve svých domech,“ citovala agentura Reuters jednoho ze členů městské rady v západoafghánském Herátu, který má 600 tisíc obyvatel.

Taliban podle agentury AP mimo jiné obsadil rozhlasovou stanici v jihoafghánském Kandaháru a přejmenoval ji na Hlas šaríe. Šaría je náboženské právo vycházející ze zásad islámu a prosazované Talibanem. Kandahárský Hlas šaríe má napříště vysílat zpravodajství a citáty z koránu a nepočítá se s tím, že by do programu zařazoval hudbu.

Lidé v této souvislosti vzpomínají na vládu Talibanu v letech 1996-2001, kdy rozhlas nenabízel populární hudbu, ženy většinou nesměly chodit do práce a dívky do škol a kdy ženy mohly vycházet z domu pouze se zahalenou tváří a v doprovodu mužského příbuzného.

V Kábulu se podle Reuters mnozí uprchlíci v posledních dnech uchýlili do městských parků, kde táboří často jen pod minimálními přístřešky. Lidé v metropoli skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál.

„V posledním týdnu přicházeli lidé zejména ze severu, kde se bojovalo. Teď, když se boje rozhořely (i na jihu)… se to zřejmě odrazí na počtech lidí, kteří budou proudit na jih metropole,“ popsal situaci v Kábulu zpravodaj stanice Al-Džazíra Rob McBride. Podle něj ale desetitisíce nových uprchlíků znamenají, že humanitární situace ve městě je hrozivá.

Kvůli bojům opustilo od začátku roku své domovy na 400 tisíc Afghánců, z toho 250 tisíc od května. O získání víza do některé země mají nyní v Kábulu zájem podle Reuters desetitisíce lidí. Mnohé státy přitom provoz svých zastupitelských úřadů omezují nebo ambasády zcela uzavírají.

Na ambasádě USA se likvidují citlivé dokumenty

Zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu už dostali od svých nadřízených instrukce, aby začali se skartací citlivých dokumentů, informovaly agentura AFP a stanice CNN. Zničit postupně mají také americké vlajky, oblečení se značkou a názvem ambasády a všechny další předměty, které by mohli povstalci z hnutí Taliban využít ve své propagandě.

Podle mluvčího amerického ministerstva se ale jedná o postup, který běžně dodržují americká velvyslanectví na celém světě v případě, kdy se chystá výrazné omezení počtu zaměstnanců úřadu. Do afghánského hlavního města už dorazila většina z tří tisíc amerických vojáků, kteří mají pomáhat s evakuací personálu velvyslanectví USA.

Prezident Joe Biden také infomoval o tom, že počet těchto vojáků se zvýší na pět tisíc. „Na základě doporučení našich diplomatických, vojenských a zpravodajských týmů jsem schválil rozmístění přibližně pěti tisíc amerických vojáků, abychom zajistili řádné a bezpečné stažení amerického personálu a dalšího spojeneckého personálu,“ uvedl s tím, že evakuace se týká i Afghánců ve speciálním vízovém programu.

USA má evakuovat diplomaty a jejich spolupracovníky včetně místních tlumočníků. Podle různých odhadů se to týká zhruba třiceti tisíc osob.

„Další rok nebo dalších pět let vojenské přítomnosti USA by nemělo žádný význam, pokud afghánská armáda nemůže nebo nechce udržet svou vlastní zemi,“ uvedl prezident. „Byl jsem čtvrtým prezidentem, který velel americkým vojskům v Afghánistánu – dva republikáni a dva demokraté. Nechtěl bych předat tuto válku pátému (prezidentovi) a nepředám ji,“ uvedl na závěr prohlášení Biden a zopakoval svou podporu afghánské vládě.  

Kanada přijme 20 tisíc Afghánců

Kanada umožní na své území příchod 20 tisícům Afghánců ze skupin, kterým více hrozí násilí ze strany Talibanu. Jedná se například o humanitární pracovníky, novináře, členy náboženských či sexuálních menšin či veřejně aktivní ženy. Za jak dlouho chce svůj plán uskutečnit, ale vláda neoznámila.

„Vzhledem k tomu, že Taliban získává kontrolu nad Afghánistánem, čím dál více Afghánců je v ohrožení života,“ uvedl ministr pro migraci Marco Mendicino. Podle něj se situace v asijské zemi zhoršuje každou hodinou, a proto je nutné jednat. 

Do Kanady se budou smět vystěhovat i Afghánci, kteří spolupracovali s armádou, velvyslanectvím či jinými oficiálními organizacemi této severoamerické země. Těch by mohlo být společně s rodinnými příslušníky několik tisíc.

Ministr obrany Harjit Sajjan uvedl, že s vystěhováním bývalých spolupracovníků armády a velvyslanectví pomáhají v Afghánistánu i kanadské speciální síly. Další detaily kvůli bezpečnostním okolnostem sdělit nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 23 mminutami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 3 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 8 hhodinami
Načítání...