Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.
Prezident Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí.
„Zahájili jsme konzultace se stařešiny a politickými vůdci, zástupci nejrůznějších vrstev společnosti a mezinárodními spojenci. Brzy vás budeme informovat o výsledcích,“ řekl bez dalších podrobností Ghaní. Podle něj se vláda nechce vzdát úspěchů, kterých země dosáhla za posledních dvacet let, tedy po invazi vedené Spojenými státy.
„Chápu, že máte obavy o budoucnost, a jako prezident vás ujišťuji, že se pokusím zabránit další nestabilitě, násilí a nuceným útěkům občanů,“ dodal prezident.
Povstalci dobyli další provinční metropoli
V sobotu Taliban také obsadil město Zarí Šarán, které je metropolí provincie Paktika u východních hranic s Pákistánem. Včetně Paktiky se povstalci za uplynulý týden zmocnili 19 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země.
Město Mazáre Šaríf se 400 tisíci obyvateli bylo spolu s metropolí Kábulem a východoafghánským Dželálábádem jedním ze zbývajících tří velkých měst, v nichž zatím udržela kontrolu afghánská vláda.
Prezident Ghaní si je strategického významu Mazáre Šarífu dobře vědom a do města ve středu osobně přiletěl, aby vyburcoval místní vládce k odhodlané obraně. Setkal se s vůdci milicí, které vládu podporují, uvedla AP.
Podle AP se bojovníci Talibanu také citelně přiblížili ke Kábulu, když ve stejnojmenné provincii obsadili okres Čar Asjáb vzdálený asi deset kilometrů jižně od metropole. Agentura s odkazem na vyjádření poslankyně Homy Ahmadíové rovněž uvedla, že Taliban už má pod kontrolou i celou provincii Lógar, jejíž správní středisko Púli Alam povstalci ovládli v pátek.
Lidé prchají z obsazených oblastí
Do afghánské metropole prchají z míst dobytých Talibanem tisíce lidí. „Vypadá teď jako frontová linie, jako město duchů… Lidé se buď dali na útěk, nebo se skrývají ve svých domech,“ citovala agentura Reuters jednoho ze členů městské rady v západoafghánském Herátu, který má 600 tisíc obyvatel.
Taliban podle agentury AP mimo jiné obsadil rozhlasovou stanici v jihoafghánském Kandaháru a přejmenoval ji na Hlas šaríe. Šaría je náboženské právo vycházející ze zásad islámu a prosazované Talibanem. Kandahárský Hlas šaríe má napříště vysílat zpravodajství a citáty z koránu a nepočítá se s tím, že by do programu zařazoval hudbu.
Lidé v této souvislosti vzpomínají na vládu Talibanu v letech 1996-2001, kdy rozhlas nenabízel populární hudbu, ženy většinou nesměly chodit do práce a dívky do škol a kdy ženy mohly vycházet z domu pouze se zahalenou tváří a v doprovodu mužského příbuzného.
V Kábulu se podle Reuters mnozí uprchlíci v posledních dnech uchýlili do městských parků, kde táboří často jen pod minimálními přístřešky. Lidé v metropoli skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál.
„V posledním týdnu přicházeli lidé zejména ze severu, kde se bojovalo. Teď, když se boje rozhořely (i na jihu)… se to zřejmě odrazí na počtech lidí, kteří budou proudit na jih metropole,“ popsal situaci v Kábulu zpravodaj stanice Al-Džazíra Rob McBride. Podle něj ale desetitisíce nových uprchlíků znamenají, že humanitární situace ve městě je hrozivá.
Kvůli bojům opustilo od začátku roku své domovy na 400 tisíc Afghánců, z toho 250 tisíc od května. O získání víza do některé země mají nyní v Kábulu zájem podle Reuters desetitisíce lidí. Mnohé státy přitom provoz svých zastupitelských úřadů omezují nebo ambasády zcela uzavírají.
Na ambasádě USA se likvidují citlivé dokumenty
Zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu už dostali od svých nadřízených instrukce, aby začali se skartací citlivých dokumentů, informovaly agentura AFP a stanice CNN. Zničit postupně mají také americké vlajky, oblečení se značkou a názvem ambasády a všechny další předměty, které by mohli povstalci z hnutí Taliban využít ve své propagandě.
Podle mluvčího amerického ministerstva se ale jedná o postup, který běžně dodržují americká velvyslanectví na celém světě v případě, kdy se chystá výrazné omezení počtu zaměstnanců úřadu. Do afghánského hlavního města už dorazila většina z tří tisíc amerických vojáků, kteří mají pomáhat s evakuací personálu velvyslanectví USA.
Prezident Joe Biden také infomoval o tom, že počet těchto vojáků se zvýší na pět tisíc. „Na základě doporučení našich diplomatických, vojenských a zpravodajských týmů jsem schválil rozmístění přibližně pěti tisíc amerických vojáků, abychom zajistili řádné a bezpečné stažení amerického personálu a dalšího spojeneckého personálu,“ uvedl s tím, že evakuace se týká i Afghánců ve speciálním vízovém programu.
USA má evakuovat diplomaty a jejich spolupracovníky včetně místních tlumočníků. Podle různých odhadů se to týká zhruba třiceti tisíc osob.
„Další rok nebo dalších pět let vojenské přítomnosti USA by nemělo žádný význam, pokud afghánská armáda nemůže nebo nechce udržet svou vlastní zemi,“ uvedl prezident. „Byl jsem čtvrtým prezidentem, který velel americkým vojskům v Afghánistánu – dva republikáni a dva demokraté. Nechtěl bych předat tuto válku pátému (prezidentovi) a nepředám ji,“ uvedl na závěr prohlášení Biden a zopakoval svou podporu afghánské vládě.
Kanada přijme 20 tisíc Afghánců
Kanada umožní na své území příchod 20 tisícům Afghánců ze skupin, kterým více hrozí násilí ze strany Talibanu. Jedná se například o humanitární pracovníky, novináře, členy náboženských či sexuálních menšin či veřejně aktivní ženy. Za jak dlouho chce svůj plán uskutečnit, ale vláda neoznámila.
„Vzhledem k tomu, že Taliban získává kontrolu nad Afghánistánem, čím dál více Afghánců je v ohrožení života,“ uvedl ministr pro migraci Marco Mendicino. Podle něj se situace v asijské zemi zhoršuje každou hodinou, a proto je nutné jednat.
Do Kanady se budou smět vystěhovat i Afghánci, kteří spolupracovali s armádou, velvyslanectvím či jinými oficiálními organizacemi této severoamerické země. Těch by mohlo být společně s rodinnými příslušníky několik tisíc.
Ministr obrany Harjit Sajjan uvedl, že s vystěhováním bývalých spolupracovníků armády a velvyslanectví pomáhají v Afghánistánu i kanadské speciální síly. Další detaily kvůli bezpečnostním okolnostem sdělit nechtěl.
