Vojska NATO na podzim opustí „hřbitov impérií”. Afghánistán se změnil, tvrdí generál Pavel

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Americký prezident Joe Biden kráčí mezi hroby vojáků na Arlingtonském hřbitově ve Washingtonu
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Harnik

 Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že poslední vojáci USA opustí území Afghánistánu 11. září. Jedná se o symbolické datum 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž Spojené státy do země zahájily invazi. K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se předtím zavázala už vláda předchozí hlavy státu Donalda Trumpa.

Vojska Aliance za sebou zanechají téměř dvacet let trvající konflikt, který vedou proti teroristickým organizacím Taliban, al-Káida nebo také Islámský stát. Spojené státy nyní mají v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, Američané přitom tvoří zhruba čtvrtinu aliančních jednotek v zemi.

Ve válce slouží i čeští vojáci. V minulosti například střežili základnu v Bagrámu nebo plnili různé funkce v hlavním městě Kábulu. Roli sehráli i při samotné invazi 7. října 2001, tehdy se čeští armádní chemici zúčastnili operace Trvalá svoboda a pomáhali tak svrhnout talibanskou vládu nad Afghánistánem.

Planeta jménem Afghánistán

Afghánistán patří k nejméně vyspělým státům světa a velká část jeho obyvatel žije pod hranicí chudoby. Zemi navíc sužuje dlouhodobá nestabilita kvůli sporům mezi tamními kmenovými vůdci. Na situaci se podepsala i neúspěšná okupace ze strany Sovětského svazu v druhé polovině 70. let.

Tehdejší světová velmoc zemi v roce 1979 napadla, aby podpořila tamní komunistický režim. USA na to v rámci vzájemného soupeření během studené války odpověděly tím, že společně s dalšími západními zeměmi začaly podporovat místní mudžahedínské rebely v boji proti Sovětům. Několikaletá válka vyústila v to, že se útočníci ze země stáhli. I proto si Afghánistán vysloužil přezdívku „hřbitov impérií“.

Vzniklý chaos po odchodu cizích vojsk se nicméně stal podhoubím pro další boje mezi kmenovými vůdci. Situace využil Taliban, který se v roce 1996 chopil moci a ovládl většinu země, když obsadil Kábul. Během občanské války rovněž došlo k celkovému, převážně však hospodářskému a sociálnímu, rozvratu země.

„Afghánistán by nebyl ,normální' zemí v našem pojetí, ani kdyby nebylo válek. Je to rozvojová země bez přístupu k moři s velmi nevlídnými klimatickými podmínkami, bez možnosti využívat omezené nerostné bohatství, které má k dispozici. Na rozdíl od okolních států se neví o významnějších nalezištích ropy ani plynu, natož aby se tyto suroviny těžily,“ popisuje expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Vůdce agfhánského Talibanu mulla Muhammad Umar
Zdroj: ČT24

Do čela talibanské vlády se postavil samozvaný fundamentalista Muhammad Umar. Ten v Afghánistánu nastolil velmi tvrdý islamistický režim, který u mezinárodního společenství a západních států vyvolal vlnu odporu.

Osudovým se pro Taliban stalo rozhodnutí, když se na Umara obrátil tehdejší vůdce teroristické organizace al-Káida Usáma Bin Ládin s prosbou o azyl. Talibanský vůdce mu vyhověl, stanovisko ale vyvolalo mezinárodní rozhořčení. Ládin byl totiž zodpovědný za teroristický útok na newyorské Světové obchodní centrum z 11. září 2001.

Umar navíc odmítl vydat vůdce al-Káidy do Spojených států, čímž vystavil celou zemi a všechny její obyvatele, kteří s útoky neměli nic společného, odvetným opatřením USA a mezinárodního společenství. Odveta za poskytnutí útočiště hledanému teroristovi měla teprve přijít. 

Operace Trvalá svoboda

Invaze USA a Velké Británie v rámci operace „Trvalá svoboda“ byla zahájena necelý měsíc po událostech v New Yorku –⁠ 7. října roku 2001. Cílem útoku bylo zničit al-Káidu a svrhnout Taliban z jeho mocenského těžiště v Afghánistánu, připomíná web ministerstva zahraničí.

„Dobré odpoledne. Na můj rozkaz vojska Spojených států začala útoky proti teroristickým výcvikovým táborům al-Káidy a vojenským základnám Talibanu v Afghánistánu,“ oznámil veřejnosti začátek operace někdejší americký prezident George W. Bush.

Útok se povedl a koaliční síly byly schopny ustanovit své velení v Kábulu. Ještě téhož roku vznikly z pověření Rady bezpečnosti OSN Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), nad nimiž později převzalo velení NATO a jejichž úkolem bylo zajistit bezpečnost v Kábulu a přilehlém okolí. 

Češi během kampaně sloužili se Slováky

Češi se podle webu armády zapojili do operace v březnu 2002. Praha tehdy v rámci rozšířené operace NATO vyslala 250 vojáků na americkou základnu Camp Doha v Kuvajtu. Jednotky měly za úkol preventivně zajistit ochranu zdejších koaličních sil a obyvatel Kuvajtu před následky případného použití zbraní hromadného ničení. Kontingent byl tvořen velitelstvím, štábem, národním podpůrným prvkem a zesílenou 9. rotou chemické ochrany z Liberce.

Čeští vojáci tak zůstali „hluboko v týlu“ na Blízkém východě. Jejich povinnosti zahrnovaly průzkum, varování a zjišťování chemických a biologických látek či dekontaminaci prostoru. Vojáci byli také připraveni zasáhnout nejen v případě vojenského konfliktu, ale například i při ekologické havárii.

Armádní chemici měli v zahraničí dobré jméno. V roce 1991, tenkrát ještě jako součást československých jednotek, se zúčastnili války v Perském zálivu a vydobyli si velké uznání především za dekontaminační postupy a zjišťování průmyslových škodlivin, čímž se ostatní armády zabývaly jen okrajově.

Když se k českým vojákům 1. března 2003 připojili i jejich slovenští kolegové, vznikl česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany v celkovém počtu 469 osob. České jednotky svou činnost v rámci operace Trvalá svoboda ukončily na přelomu května a června 2003.

The Economist: Každý prezident řešil válku po svém

V roce 2004 byly v Afghánistánu uspořádány první demokratické volby, snahy o vytvoření životaschopného státu se silnou centralizovanou vládou ale selhávaly. Taliban poté navíc zahájil guerrilové útoky na koaliční síly na jihu a východě země. S kritikou se setkalo i mnoho civilních obětí. USA byly v té době navíc angažovány ve válce v další asijské zemi –⁠ Iráku. 

Americké velení zažádalo v roce 2008 o posily, prezident Bush pak v polovině roku poslal do země dalších 49 tisíc vojáků. O rok později se jich v Afghánistánu dohromady nacházelo na 69 tisíc. V tentýž rok do úřadu americké hlavy státu nastoupil Barack Obama, jenž slíbil války v obou zemích ukončit. Svůj slib ale nakonec nedodržel, v prosinci 2009 do Afghánistánu naopak vyslal desetitisíce vojáků.

Barack Obama
Zdroj: Dario Ayala/Reuters

Podle webu The Economist se každý americký prezident pokoušel konflikt v Afghánistánu ukončit jiným způsobem. „Vyslali vojáky tam, pak zase pryč. Nikomu z nich se nepodařilo zvrátit průběh války ve svůj prospěch. Bush nejprve přemístil prostředky pryč, aby se soustředil na válku v Iráku. Obama do Afghánistánu zase vyslal dalších 30 tisíc vojáků navíc, aby Taliban přiměl k vyjednávání,“ tvrdí server.

Rozhodná podpora

Podle vedení americké armády se Spojené státy zapojily do dlouhé války, aniž by už na začátku věděly, jak ji úspěšně dokončit. Jisté si nebyly ani po letech. „Teď máme zdroje i strategii na to, abychom tady v Afghanistánu udělali obrovský pokrok. Afghánci si to zaslouží. Posun ale nepřijde okamžitě. Prostě to chvíli potrvá,“ konstatoval v roce 2010 generálmajor John Campbell.

Spojené státy nicméně dosáhly symbolického úspěchu, když na začátku května 2011 provedly operaci v Pákistánu, při které vojáci zabili hledaného teroristu Usámu bin Ládina. Aliance pak ukončila bojové operace v rámci ISAF k prosinci 2014, čímž přešly pravomoci v oblasti bezpečnosti plně do rukou afghánské vlády.

Události 2. 5. 2011: Vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin je mrtev (zdroj: ČT24)
Vlajka mise Rozhodná podpora
Zdroj: MrPenguin20/Wikipedia Commons

Nástupcem ISAF se od ledna 2015 stala mise Rozhodná podpora. Ta má hlavně poradní funkci a poskytuje afghánským silám podporu a výcvik v boji proti Talibanu, Islámskému státu a dalším radikálním skupinám.

Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru Icasualties.org přes tři tisíce příslušníků zahraničních jednotek, z toho alespoň dva tisíce amerických vojáků. V Afghánistánu nyní působí celkem 9600 příslušníků koaličních ozbrojených sil z 36 zemí včetně České republiky.

Češi hlídali Bagrám

Čeští vojáci hráli a stále hrají v Afghánistánu několik rolí. Na kábulském letišti si vytvořilo hlavní štáb české velitelství, poradní letecký tým nebo tým specialistů v oblasti komunikační technologie. V metropoli také začali fungovat i jako vojenští policisté střežící českou ambasádu.

Jedním z nejtěžších úkolů ovšem byla od roku 2013 ochrana základny v Bagrámu, která leží severně od Kábulu. Vojáci museli hlídkovat ve dne v noci, vojenské zařízení se totiž nachází v provincii Parván, což je jedna z nejnebezpečnějších oblastí v Afghánistánu, řekl v roce 2018 bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

„Bagrám je největší spojenecká základna v této zemi. Představte si ohromné město okolo dvou letištních ranvejí, je to tak třikrát letiště Ruzyně. Je to město, které funguje, kde jsou jídelny, ubytovny, hangáry pro letadla. Jezdí tam autobusy. Je tam i sociální zázemí pro vojáky, jsou tam tělocvičny i prodejny a bary,“ popsal afghánský domov českých vojáků zahraniční zpravodaj Karel Rožánek.

Vojáci měli na starost venkovní ochranu letecké základny a zabránění nepřátelským aktivitám protivníka. Vyjížděli proto do jejího okolí, kde dohlíželi na situaci, kontrolovali místa, odkud v minulosti povstalci odpalovali rakety, nebo shromažďovali zpravodajské informace.

Česko nyní zastupuje až 205 vojáků

V Afghánistánu od roku 2002 přišlo o život čtrnáct českých vojáků, z toho třináct v akci. 8. července 2014 je například během rutinní patroly zasáhla bomba nastražená sebevražedným atentátníkem. Na následky výbuchu zemřelo osm českých vojáků, čtyři na místě. „Útočník měl na sobě uniformu afghánské národní policie a odpálil se. Je to věc, která se nedá předjímat, ani se jí nedá účinně zabránit,“ prohlásil tehdy generál Petr Pavel.

Česká armáda opustila Bagrám koncem března 2020, její role v Afghánistánu ale neskončila. Svou přítomnost například posílila polním chirurgickým týmem v nemocnici na kábulské základně. Vojáci rovněž dostali na starost výcvik afghánských speciálních sil. Česká armáda má teď v zemi až 205 příslušníků.

Existuje šance, že by se domů mohli vrátit se zbytkem NATO. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) totiž minulý týden uvedl, že Česko je rovněž připraveno se stáhnout. „Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu,“ podotkl.

Biden: Nastal čas ukončit nejdelší válku USA

„Šli jsme do Afghánistánu společně, přizpůsobovali své postoje společně a jsme jednotní i v otázce odchodu,“ prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Ve středu připustil, že mírový proces v Afghánistánu se nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod vojsk není zárukou pozitivního vývoje v zemi. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí a obnáší i rizika,“ uvedl šéf NATO.

Stanovisko k odchodu vydal i americký prezident Biden. „Šli jsme do Afghánistánu kvůli strašným útokům, k nimž došlo před dvaceti lety. To nemůže sloužit jako vysvětlení toho, proč bychom tam v roce 2021 měli zůstávat. Nastal čas ukončit nejdelší americkou válku. Nastal čas, aby šli naši vojáci domů,“ prohlásil.

Joe Biden oznamuje odchod vojsk z Afghánistánu
Zdroj: Reuters

Dodal, že Taliban ponese zodpovědnost za to, že z afghánského území nevzejdou teroristické útoky vůči USA a jejich spojencům. Toto byla ostatně i jedna z podmínek dohody, kterou předchozí americká administrativa uzavřela loni v únoru se zástupci hnutí. Ve smlouvě byl stanoven termín odchodu aliančních vojsk do konce letošního dubna výměnou za to, že organizace nedovolí svým členům využívat Afghánistán k útokům na USA a jejich spojence. 

USA se zaměří na dlouhodobé cíle, tvrdí novinář BBC

Novinář britské televize BBC Gary O'Donoghue uvedl, že Bílý dům si ve své nové politice přeje odklon od tématu boje proti mezinárodním teroristickým skupinám a chce se zaměřit spíše na strategické, dlouhodobé hrozby ze strany Ruska a Číny. „Odchod z Afghánistánu je stanoviskem ze strany USA, že v zemi dosáhly toho, čeho mohly. Vycvičily armádu o síle 300 tisíc vojáků a al-Káida byla zneškodněna,“ řekl.

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní
Zdroj: Reuters/Mohammad Ismail

Afghánský prezident Ašraf Ghaní k odchodu amerických a aliančních vojsk řekl, že vládní bezpečnostní síly jsou plně schopné bránit svůj lid a svou zem. Uvedl, že respektuje rozhodnutí Washingtonu a že se jeho země bude snažit zajistit „hladký přechod“ stažení zbývajících amerických vojáků.

Podle The Economist je ale afghánský režim právě jedním z důvodů, proč se spojencům nedařilo porazit Taliban. „Západ v Afghánistánu vytvořil přehnaně centralizovaný dominantní režim, jemuž velí přespříliš silný prezident. Ten nevěnuje pozornost etnickému, kmenovému nebo sociálnímu uspořádání země,“ tvrdí web.

Pavel: Afghánistán se díky intervenci změnil

Situace v zemi je dnes ale díky intervenci jiná, a to alespoň podle bývalého náčelníka českého generálního štábu a expředsedy vojenského výboru NATO Petra Pavla. Ten v pátečních Událostech, komentářích řekl, že dnešní Afghánistán se výrazně liší od toho, na který začátkem tisíciletí útočily alianční síly.

„Koalice odchází za stavu, kdy je země víceméně stabilizovaná. Úspěšně tam proběhly organizované volby, má vládu a bezpečnostní složky, které plní svou roli. Je také schopna vykonávat státní správu na podstatné části svého území,“ uvedl Pavel. Podotkl, že odchod aliančních sil z Afghánistánu neznamená, že zemi nadobro opustí. Podle něho bude NATO podporovat stát i nadále, a to jak finančně nebo materiálně, tak i poskytováním know how a zkušeností.

„Bylo by naivní si myslet, že mise OSN a NATO přinese harmonickou a stabilní zemi, která bude splňovat standardy, jež očekáváme od našich spojenců. Afghánistán je zemí, která byla silně rozvrácena válkou, a jedna generace to bohužel nespraví. Dá se říct, že mise vyčerpala svůj potenciál. Teď je na afghánské vládě, aby udržela bezpečnost v zemi a dohlédla i na proces národního usmíření,“ myslí si Pavel.

Události, komentáře: Petr Pavel hodnotí situaci v Afghánistánu a na Ukrajině (zdroj: ČT24)

Afghánistánu podle něho ovšem nehrozí scénář, že by se všechny nepřátelské frakce spojily a bojovaly proti vládě. Islámský stát nebo al-Káida jsou naopak považovány spíše za protivníky Talibanu. „Taliban proti Islámskému státu velice často bojuje. Jde o to, že všichni cizí vojáci, ať už z koalice nebo jiných území, jsou nepřítelem pro Afghánce. Oni se podle toho chovají,“ dodal Pavel.

Vláda drží malé území, Taliban má podporu místních

Podle serveru The Economist nicméně konflikt nepřinesl uspokojivé výsledky. Afghánistán po vleklé válce i nadále zůstává v troskách, míra chudoby zdejších obyvatel se zvýšila a Taliban stále drží pod kontrolou velkou část asijské země.

Průzkum webu Longwarjournal ukazuje, že Taliban měl v únoru roku 2020 pod kontrolou více než osmnáct procent všech okresů s tím, že ve 48 procentech bylo sporné, která z bojujících stran má navrch. V současné době patří k baštám hnutí Taliban jižní provincie Kandahár. Správním střediskem oblasti je druhé největší afghánské město se stejným názvem.

Rozložení sil v Afghánistánu (data pochází z dubna 2021)
Zdroj: BBC

„Úspěch“ teroristů ve válce je podle The Economist pozoruhodný, jelikož nedisponují velkou vojenskou sílou a pravděpodobně ani početní převahou. „Nemají letadla, tanky ani moderní pokročilou techniku. Mají ale místní legitimitu k vládě, přesvědčili totiž mnoho obyvatel o tom, že jejich verze islámské spravedlnosti je lepší než zkorumpovaná afghánská vláda,“ dodává The Economist.

Konstatuje také, že podle některých zdrojů islamistické teroristy podporuje i sousední Pákistán, který radikální hnutí pomáhal utvářet v 90. letech. Tamní vláda dříve pomáhala skrývat talibanské vedení před nebezpečím a zásobovala jednotky radikálů zbraněmi a municí. 

Teroristé získávají finance z drogového byznysu

Ačkoli islám zakazuje užívat cokoli, co poškozuje zdraví, jedním z největších zdrojů příjmů islamistického Talibanu je obchod s narkotiky. The Economist tvrdí, že z Afghánistánu pochází osmdesát až devadesát procent heroinu na světě. Ten se vyrábí z máku, který se v asijské zemi hojně pěstuje. Produkce následně míří do Íránu, Evropy a Ruska.

Taliban je právě díky profitu z drog jednou z nejbohatších ozbrojených skupin na světě, o zisky se zároveň dělí se zkorumpovanými úředníky. Vládní snahy o odstřihnutí této části teroristických příjmů skončily neúspěšně. Zničení makových polí poškodilo živobytí mnoha farmářů a v některých případech i posílilo jejich sympatie k Talibanu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Afghánský obchod s narkotiky nesvědčí ani místním statistikám o drogově závislých.  Zatímco v roce 2005 se v zemi nacházelo v průměru dvě stě tisíc závislých na opiu a heroinu, o čtyři roky později toto číslo stouplo téměř na milion. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se v roce 2015 v Afghánistánu nacházelo minimálně 1,9 milionu drogově závislých.

Odchod vojsk může zmařit vzdělávání žen

V současné době není vůbec jisté, zda se Taliban po odchodu koaličních sil pokusí znovu ujmout moci. I kdyby se tak stalo, nemuselo by to nutně znamenat návrat ke starým pořádkům, tvrdí BBC. Hnutí se totiž nechalo slyšet, že bude v otázce vzdělávání žen flexibilnější, než tomu bylo dříve. V roce 1990 ženám zakázalo zúčastnit se výuky ve školách. Situace se změnila až s příchodem NATO.

Ačkoli Taliban podle BBC v některých oblastech stále nepovoluje dívkám chození do škol, v regionu Balkh je například situace jiná. Zatímco místní školu financuje vláda, hnutí ji pouze monitoruje. Dívky sice do školních lavic zasednout mohou, mají ale zakázáno zabývat se občanskou výchovou nebo uměním. Taliban do osnov místo toho zařadil předmět náboženská výchova.

Taliban se ovšem stejně tak může připravovat na to, že po odchodu zahraničních sil spustí ofenzivu vůči vládě. Podle BBC se může chystat na to, že vytvoří takzvanou „islámskou vládu“.

„Jsme připraveni na mír, ale také na to vést džihád (svatou válku). Za poslední rok jsme nebojovali proti Američanům, ale jiným stranám. Přejeme si islámský chalífát a budeme pokračovat v džihádu, dokud nesplní naše podmínky,“ řekl pro BBC talibanský vůdce Haji Hekmat, který velí jednotkám v okrese Balkh.

V zemi stoupá úroveň násilí vůči obyvatelstvu

List The Guardian uvedl, že statistika OSN ze začátku dubna 2021 ukázala na výrazný růst počtu násilností proti civilistům, obzvláště ženám a dětem, v uplynulém roce. Bezpečnostní situace je špatná také podle některých obyvatel provincie Herát, kde Taliban údajně potlačuje jejich svobody. Za posledních šest měsíců bylo v Afghánistánu také zabito nejméně osm novinářů.

Asistenční mise OSN v zemi rovněž napsala, že během prvních třech měsíců letošního roku bylo v zemi zabito nebo zraněno při střetech mezi vládními silami a protivládními skupinami téměř osmnáct set civilistů. To je o 29 procent více než ve stejném období loňského roku.

Nakolik by pokračující přítomnost zahraničních oddílů Afghánistánu prospěla, zůstává nejasné.