Spojenci budou z Afghánistánu odcházet od května do 11. září, potvrdil Biden

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stahování z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Jednotky Severoatlantické aliance opustí Afghánistán v koordinaci s vojáky Spojených států. Stahování začne 1. května a skončí 11. září, oznámil americký prezident Joe Biden. Konec nejdelší zahraniční války v dějinách USA připadne na dvacáté výročí teroristických útoků proti USA, které byly podnětem k afghánské misi.

V Afghánistánu po dvou dekádách v rámci výcvikové mise zůstává téměř deset tisíc vojáků ze spojeneckých zemí, z nichž zhruba čtvrtinu tvoří Američané. Jejich odchod Washington původně plánoval na jaro, NATO jej však podmiňuje pokrokem mírových jednání mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Taliban. USA se proto rozhodly odchod odložit o několik měsíců.

„V nadcházejících měsících budeme úzce spolupracovat na bezpečném, uvážlivém a koordinovaném odchodu našich jednotek z Afghánistánu,“ sdělil před středečními jednáními v sídle Aliance šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Bílý dům už odpoledne zveřejil úryvky Bidenova projevu k tématu: „Šli jsme do Afghánistánu kvůli strašným útokům, k nimž došlo před 20 lety. To nemůže sloužit jako vysvětlení toho, proč bychom tam v roce 2021 měli zůstávat. (…) Nastal čas ukončit nejdelší americkou válku. Nastal čas, aby šli naši vojáci domů.“

Afghánský prezident Ašraf Ghání po telefonátu s Bidenem ujistil, že bezpečnostní složky jeho země jsou plně schopné ji bránit. Biden se obrátil na Taliban s tím, že on ponese zodpovědnost za to, že ze země nebudou přicházet žádné teroristické hrozby pro USA a jejich spojence.

Z Afghánistánu stáhne své vojáky i Británie

Velká Británie stáhne z Afghánistánu téměř všechny ze svých 750 vojáků, kteří v zemi působí, napsal v úterý list The Times. Pro Brity by podle informací The Times bylo obtížné v zemi zůstávat po odchodu amerických spojenců, protože obě vojska sdílejí základny i infrastrukturu. 

Ostrovní země vypracovala plán na předání vedení akademie v Kábulu, kde její jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Nově ji bude spravovat místní vláda. Britští vojáci působí převážně v Kábulu v ochranných misích, například jako doprovod význačných osobností. Vojáci se postupně přesouvají na protiteroristické mise v Africe i jinde ve světě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Válka proti Talibanu trvá téměř 20 let

„Samozřejmě že tato hrozná válka musí jednoho dne skončit, ale škrty a útěk od našich afghánských partnerů na ně musí působit jako zrada,“ uvedl generálmajor Charlie Herbert, který byl do roku 2018 poradcem NATO pro afghánskou policii.

Odchodem bez stanovení podmínek dávají Velká Británie a USA „Talibanu zelenou k převzetí moci“, uvedl plukovník Simon Diggins, bývalý britský vojenský přidělenec v Kábulu.

Taliban v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Velká Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na teroristické útoky z 11. září téhož roku na New York a Washington spáchané organizací al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Talibanu byla svržena v listopadu 2001.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V japonských volbách podle odhadů zvítězila strana premiérky Takaičiové

Liberálnědemokratická strana (LDP) japonské premiérky Sanae Takaičiové podle odhadů zvítězila v předčasných volbách do dolní komory parlamentu. Informovaly o tom agentury AFP nebo Reuters. Předčasné volby vyhlásila samotná konzervativní ministerská předsedkyně, která chtěla podle agentury AP využít své popularity k získání silného mandátu pro vládní koalici.
00:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 2 hhodinami

Portugalci volí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vybírají příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“.
05:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 5 hhodinami

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 7 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 17 hhodinami
Načítání...