Před 40 lety vpadli Sověti do Afghánistánu, invaze se ale nakonec obrátila proti nim

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Krátce před půlnocí v noci z 24. na 25. prosince 1979 přistály na kábulském letišti zhruba tři stovky sovětských letounů s asi 30 tisíci vojáky, kteří okamžitě začali s obsazováním Kábulu. V následujících dnech pak do země z oblasti dnešního Tádžikistánu vjely tanky a přišly další jednotky. To vše se dělo pod záminkou sovětsko-afghánské smlouvy o přátelství z roku 1978.

Není přitom náhodou, že se sovětská invaze do Afghánistánu podobala té, která v roce 1968 ukončila Pražské jaro. „Vpád do Afghánistánu připravovali v SSSR stejní lidé jako vpád do Československa a i scénář byl podobný,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Samotný průběh následující invaze se ale v mnohém liší.

Hned v několika prvních dnech invaze Sověti dobyli kábulský prezidentský palác, zastřelili tehdejšího prezidenta Háfizulláha Amína a dosadili na jeho místo prokremelského afghánského velvyslance v Československu Babraka Karmala.

Cílem intervence ze strany Sovětského svazu totiž bylo udržet v zemi spřátelený režim, který ohrožovaly jak boje frakcí uvnitř vládnoucí prosovětsky orientované Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA), tak útoky odbojářských skupin muslimských mudžahedínů.

Místo pár měsíců na celou dekádu

Právě pozdější prezident Háfizulláh Amín (kterého při invazi Sověti zastřelili) vedl jeden z posledních převratů. Na podzim 1979 svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího. Sovětské politbyro se rozhodlo pro vojenský zásah zejména proto, že se sovětskému vedení v čele s Leonidem Brežněvem nelíbily Amínovy diktátorské praktiky a jeho snahy o zlepšení afghánsko-amerických vztahů.

„Předpoklad (ze strany Sovětů) byl, že po období protestů a potlačení odbojných skupin se všechno vrátí do podobného stavu, jak to bylo v Maďarsku a Československu, tedy že budou sovětská vojska kontrolovat situaci,“ říká Šedivý.

Situace se ale vyvíjela odlišně. Projevila se totiž značná síla mudžahedínů. Původně s nimi chtěli Sověti nechat bojovat jen afghánskou armádu. „Ta tehdy nebyla výrazně bojeschopná, situace byla tristní, docházelo dokonce i k povstání některých posádek proti komunistickému režimu. Navíc měli mudžahedíni silný vliv,“ vysvětluje Šedivý, proč se Sověti záhy museli do potlačení těchto povstaleckých muslimských skupin sami zapojit.

Mudžahedínům se dařilo sovětské armádě úspěšně vzdorovat nejen díky hornatému terénu, který jim umožnil vést partyzánskou válku, ale také díky finanční podpoře Spojených států. „Washington, jehož hrdost utrpěla při pádu Saigonu, se rozhodl dát Moskvě vlastní Vietnam,“ analyzuje britský Guardian. Podle něj CIA poskytla partyzánům asi tři miliardy dolarů.

Vleklou válku skončil až Gorbačov

Pozice Babraka Karmala se postupně stala neudržitelnou, v roce 1986 ho nahradil umírněnější Muhammad Nadžíbulláh, který se snažil válku ukončit. Zavedl politiku takzvaného národního usmíření, kdy se sovětská vojska značně omezila a koncentrovala jen do několika center, a na zbytku území se mohli volně pohybovat povstalci.

O stažení sovětských vojáků z Afghánistánu rozhodl Michail Gorbačov v roce 1987. Armáda, stejně jako celý Sovětský svaz, už totiž byla v druhé polovině 80. let značně – především finančně – vyčerpaná. Navíc její přítomnost v Afghánistánu doma schvalovalo čím dál méně lidí. Poslední sovětský voják z Afghánistánu odešel 15. února 1989.

Nová éra studené války

Sovětský svaz ale nezaplatil za vojenskou intervenci jen ekonomicky, ale také politicky. Na Západě se totiž zvedla proti sovětské invazi vlna protestů. Vpád ukončil dobu uvolňování politického napětí mezi Západem a Východem a zmrazil dohodu o odzbrojení SALT II. Spojené státy se společně s několika desítkami dalších zemí kvůli válce v Afghánistánu odmítly účastnit olympijských her v Moskvě v roce 1980.

Následný pád Sovětského svazu ale podle politologů spíš než vnější tlak zapříčinil ten zevnitř. „Opakovaná sovětská selhání v afghánské válce změnila to, jak sovětské vedení začalo vnímat efektivitu, se kterou umí vyvinout sílu na udržení nesovětských národností ve svazu. Oslabilo to morálku armády a její samotnou legitimitu, narušilo to vnitřní soudržnosti země a urychlilo to proces glasnosti,“ uvádí ve své studii američtí profesorové Rafael Reuveny z Indiana University a Aseem Prakash z University of Washington.

Po odchodu Sovětů z Afghánistánu se Nadžíbulláhův prokremelský režim udržel jen do roku 1992. Po jeho pádu v zemi na několik let nastala občanská válka, mimo jiné i proto, že konflikt se Sověty přinesl vzestup muslimských bojových skupin. V roce 1996 se prosadilo islámské fundamentalistické hnutí Taliban, které vyhlásilo Afghánistán islámským státem a u moci se udrželo až do americké invaze v roce 2001.

V Afghánistánu pohořeli i Američané

Ani Spojeným státům americkým se ale nedaří situaci v Afghánistánu stabilizovat. I 18 let po americké invazi má Taliban pod kontrolou velkou část země a pokračuje v útocích proti afghánské vládě podporované Západem. V zemi navíc operují i další radikální hnutí, teroristické útoky jsou na denním pořádku.

Angažmá v Afghánistánu zatím stálo Spojené státy podle odhadů 975 miliard dolarů, o život tam od roku 2001 přišlo asi 3500 amerických a koaličních vojáků. I přes tak vysoká čísla teď Američané zemi opouštějí bez trvalého výsledku.

Postupné stahování vojsk oznámil už v roce 2014 tehdejší americký prezident Barack Obama. I po odchodu americké armády by ale podle současného prezidenta Donalda Trumpa mělo v Afghánistánu zůstat několik tisíc vojáků. „Zredukujeme stavy na 8600 mužů a pak se rozhodneme co dál,“ řekl letos v létě na televizní stanici Fox News.

USA se tak staly už třetí velmocí v řadě, která si na Afghánistánu vylámala zuby. Ještě před sovětskou i americkou invazí, v 19. a na začátku 20. století, se totiž toto území kvůli své strategické poloze stalo dějištěm takzvané Velké hry mezi Británií a Ruskem, jež vyústila v řadu válek. Britové se nakonec museli kvůli těžkým ztrátám stáhnout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump věří, že dohoda o clech s EU je na dobré cestě

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června 50procentní, takzvaná reciproční cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.
před 41 mminutami

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
před 59 mminutami

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 7 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 8 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 8 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 9 hhodinami
Načítání...