Před 40 lety vpadli Sověti do Afghánistánu, invaze se ale nakonec obrátila proti nim

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Krátce před půlnocí v noci z 24. na 25. prosince 1979 přistály na kábulském letišti zhruba tři stovky sovětských letounů s asi 30 tisíci vojáky, kteří okamžitě začali s obsazováním Kábulu. V následujících dnech pak do země z oblasti dnešního Tádžikistánu vjely tanky a přišly další jednotky. To vše se dělo pod záminkou sovětsko-afghánské smlouvy o přátelství z roku 1978.

Není přitom náhodou, že se sovětská invaze do Afghánistánu podobala té, která v roce 1968 ukončila Pražské jaro. „Vpád do Afghánistánu připravovali v SSSR stejní lidé jako vpád do Československa a i scénář byl podobný,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Samotný průběh následující invaze se ale v mnohém liší.

Hned v několika prvních dnech invaze Sověti dobyli kábulský prezidentský palác, zastřelili tehdejšího prezidenta Háfizulláha Amína a dosadili na jeho místo prokremelského afghánského velvyslance v Československu Babraka Karmala.

Cílem intervence ze strany Sovětského svazu totiž bylo udržet v zemi spřátelený režim, který ohrožovaly jak boje frakcí uvnitř vládnoucí prosovětsky orientované Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA), tak útoky odbojářských skupin muslimských mudžahedínů.

Místo pár měsíců na celou dekádu

Právě pozdější prezident Háfizulláh Amín (kterého při invazi Sověti zastřelili) vedl jeden z posledních převratů. Na podzim 1979 svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího. Sovětské politbyro se rozhodlo pro vojenský zásah zejména proto, že se sovětskému vedení v čele s Leonidem Brežněvem nelíbily Amínovy diktátorské praktiky a jeho snahy o zlepšení afghánsko-amerických vztahů.

„Předpoklad (ze strany Sovětů) byl, že po období protestů a potlačení odbojných skupin se všechno vrátí do podobného stavu, jak to bylo v Maďarsku a Československu, tedy že budou sovětská vojska kontrolovat situaci,“ říká Šedivý.

Situace se ale vyvíjela odlišně. Projevila se totiž značná síla mudžahedínů. Původně s nimi chtěli Sověti nechat bojovat jen afghánskou armádu. „Ta tehdy nebyla výrazně bojeschopná, situace byla tristní, docházelo dokonce i k povstání některých posádek proti komunistickému režimu. Navíc měli mudžahedíni silný vliv,“ vysvětluje Šedivý, proč se Sověti záhy museli do potlačení těchto povstaleckých muslimských skupin sami zapojit.

Mudžahedínům se dařilo sovětské armádě úspěšně vzdorovat nejen díky hornatému terénu, který jim umožnil vést partyzánskou válku, ale také díky finanční podpoře Spojených států. „Washington, jehož hrdost utrpěla při pádu Saigonu, se rozhodl dát Moskvě vlastní Vietnam,“ analyzuje britský Guardian. Podle něj CIA poskytla partyzánům asi tři miliardy dolarů.

Vleklou válku skončil až Gorbačov

Pozice Babraka Karmala se postupně stala neudržitelnou, v roce 1986 ho nahradil umírněnější Muhammad Nadžíbulláh, který se snažil válku ukončit. Zavedl politiku takzvaného národního usmíření, kdy se sovětská vojska značně omezila a koncentrovala jen do několika center, a na zbytku území se mohli volně pohybovat povstalci.

O stažení sovětských vojáků z Afghánistánu rozhodl Michail Gorbačov v roce 1987. Armáda, stejně jako celý Sovětský svaz, už totiž byla v druhé polovině 80. let značně – především finančně – vyčerpaná. Navíc její přítomnost v Afghánistánu doma schvalovalo čím dál méně lidí. Poslední sovětský voják z Afghánistánu odešel 15. února 1989.

Nová éra studené války

Sovětský svaz ale nezaplatil za vojenskou intervenci jen ekonomicky, ale také politicky. Na Západě se totiž zvedla proti sovětské invazi vlna protestů. Vpád ukončil dobu uvolňování politického napětí mezi Západem a Východem a zmrazil dohodu o odzbrojení SALT II. Spojené státy se společně s několika desítkami dalších zemí kvůli válce v Afghánistánu odmítly účastnit olympijských her v Moskvě v roce 1980.

Následný pád Sovětského svazu ale podle politologů spíš než vnější tlak zapříčinil ten zevnitř. „Opakovaná sovětská selhání v afghánské válce změnila to, jak sovětské vedení začalo vnímat efektivitu, se kterou umí vyvinout sílu na udržení nesovětských národností ve svazu. Oslabilo to morálku armády a její samotnou legitimitu, narušilo to vnitřní soudržnosti země a urychlilo to proces glasnosti,“ uvádí ve své studii američtí profesorové Rafael Reuveny z Indiana University a Aseem Prakash z University of Washington.

Po odchodu Sovětů z Afghánistánu se Nadžíbulláhův prokremelský režim udržel jen do roku 1992. Po jeho pádu v zemi na několik let nastala občanská válka, mimo jiné i proto, že konflikt se Sověty přinesl vzestup muslimských bojových skupin. V roce 1996 se prosadilo islámské fundamentalistické hnutí Taliban, které vyhlásilo Afghánistán islámským státem a u moci se udrželo až do americké invaze v roce 2001.

V Afghánistánu pohořeli i Američané

Ani Spojeným státům americkým se ale nedaří situaci v Afghánistánu stabilizovat. I 18 let po americké invazi má Taliban pod kontrolou velkou část země a pokračuje v útocích proti afghánské vládě podporované Západem. V zemi navíc operují i další radikální hnutí, teroristické útoky jsou na denním pořádku.

Angažmá v Afghánistánu zatím stálo Spojené státy podle odhadů 975 miliard dolarů, o život tam od roku 2001 přišlo asi 3500 amerických a koaličních vojáků. I přes tak vysoká čísla teď Američané zemi opouštějí bez trvalého výsledku.

Postupné stahování vojsk oznámil už v roce 2014 tehdejší americký prezident Barack Obama. I po odchodu americké armády by ale podle současného prezidenta Donalda Trumpa mělo v Afghánistánu zůstat několik tisíc vojáků. „Zredukujeme stavy na 8600 mužů a pak se rozhodneme co dál,“ řekl letos v létě na televizní stanici Fox News.

USA se tak staly už třetí velmocí v řadě, která si na Afghánistánu vylámala zuby. Ještě před sovětskou i americkou invazí, v 19. a na začátku 20. století, se totiž toto území kvůli své strategické poloze stalo dějištěm takzvané Velké hry mezi Británií a Ruskem, jež vyústila v řadu válek. Britové se nakonec museli kvůli těžkým ztrátám stáhnout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 4 mminutami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Dva lidé zahynuli a nejméně 37 dalších bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
před 5 mminutami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Student zabil nožem pracovnici školy ve Francii

Čtrnáctiletý student v úterý nožem zabil pracovnici školy ve městě Nogent na východě Francie, hlásí agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje, podle nichž byl žák školy podezřelý ze smrtelného útoku zadržen. Prezident Emmanuel Macron označil útok za akt nesmyslného násilí. Premiér François Bayrou podle agentury Reuters oznámil, že se chystá zkušební instalace bezpečnostních rámů na školách
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...