TÉMA

Východ

Bauer pro ČT: V jednotě a rozdílnosti je síla NATO

Podle předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance Roba Bauera je NATO silnější a připravenější než kdy dřív. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nizozemský admirál za nejdůležitější závěr výjezdního zasedání výboru považuje jednotnou vojenskou spolupráci 32 suverénních států, které podle něj dobře spolupracují navzdory odlišnostem. Český náčelník generálního štábu Karel Řehka v rozhovoru také ocenil jednotu Aliance, stejně jako to, že Česko vynaloží dvě procenta HDP na obranu. Ještě více by se ale podle něj mělo debatovat o obranných schopnostech a připravenosti. Celý rozhovor je k dispozici v úvodu článku v anglickém jazyce.
16. 9. 2024|

Wagnerovci mají pod kontrolou východ Bachmutu, zní z Británie i USA

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.
11. 3. 2023Aktualizováno11. 3. 2023|
Doporučujeme

Finsko stále nevyřešilo jednu z temných kapitol svých dějin. Spolupráce se sovětskými agenty zůstává tabu

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.
11. 8. 2022Aktualizováno13. 8. 2022|

Další fáze války bude destruktivní. Výrazného úspěchu ale Rusové teď nedosáhnou, tvrdí experti

Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.
15. 4. 2022|

Izrael je zdrženlivější vůči Rusku, kvůli blízkovýchodní situaci musí myslet především na sebe, řekla Kalhousová

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.
9. 4. 2022|

Před 40 lety vpadli Sověti do Afghánistánu, invaze se ale nakonec obrátila proti nim

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.
24. 12. 2019|

Jen si stěžují a volí radikály? Mýtus o východních Němcích se snaží zpochybnit psycholožka Steinová

Východní Němci jsou v médiích nezřídka stereotypně líčeni jako lidé, kteří si neustále stěžují, a navíc mají zálibu v krajní pravici, je přesvědčena novinářka a psycholožka Melanie Steinová. Založila proto internetový projekt My jsme Východ (Wir sind der Osten), který má ukázat, že lidé narození v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) jsou mnohem pestřejší.
8. 11. 2019|

Někdejší NDR přišla po roce 1989 o více než dva miliony lidí. Venkov podle ekonomů „vykrvácel“

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.
27. 10. 2019|

Normální je, že lidi víc než politika zajímá, jak hrála Sparta, říká politolog Holzer

Zvláštní vztah Čechů k Rusku funguje jako ukazatel stavu západní společnosti. Politici nehledí na to, co si lidé přejí, hledají proto alternativy jinde a otáčejí se směrem na Východ, řekl v rozhovoru brněnský politolog Jan Holzer. Téma popsal společně s Miroslavem Marešem z Masarykovy univerzity a týmem odborníků v knize České bezpečnostní dilema: Rusko jako přítel, nebo nepřítel?, kterou vydalo britské nakladatelství Palgrave.
19. 10. 2019|

Před 30 lety se hroutila NDR. Bez vás bychom zlom nezvládli, řekl o Československu Steinmeier

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.
9. 10. 2019|