Východ

Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent, informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého záměru vynechány.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Ve východní polovině Čech a na západě Moravy a Slezska bude od pozdního odpoledne do nedělního rána vydatně pršet. Na části území hrozí také silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Místy mohou toky dosáhnout prvního stupně povodňové aktivity.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985. Policie podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou.

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.

„Svět se stal nebezpečnějším. Vidíme, že se znovu zažehává studená válka,“ míní jeden z nejuznávanějších vojenských expertů Eeben Barlow. Zkušený armádní veterán z Jihoafrické republiky přijel do Prahy na konferenci o dezinformacích a jejich vlivu v Africe. Pro Události, komentáře poskytl rozhovor na téma globální bezpečnosti či aktuálních válek.

Podle předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance Roba Bauera je NATO silnější a připravenější než kdy dřív. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nizozemský admirál za nejdůležitější závěr výjezdního zasedání výboru považuje jednotnou vojenskou spolupráci 32 suverénních států, které podle něj dobře spolupracují navzdory odlišnostem. Český náčelník generálního štábu Karel Řehka v rozhovoru také ocenil jednotu Aliance, stejně jako to, že Česko vynaloží dvě procenta HDP na obranu. Ještě více by se ale podle něj mělo debatovat o obranných schopnostech a připravenosti. Celý rozhovor je k dispozici v úvodu článku v anglickém jazyce.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Východní Němci jsou v médiích nezřídka stereotypně líčeni jako lidé, kteří si neustále stěžují, a navíc mají zálibu v krajní pravici, je přesvědčena novinářka a psycholožka Melanie Steinová. Založila proto internetový projekt My jsme Východ (Wir sind der Osten), který má ukázat, že lidé narození v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) jsou mnohem pestřejší.

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

Zvláštní vztah Čechů k Rusku funguje jako ukazatel stavu západní společnosti. Politici nehledí na to, co si lidé přejí, hledají proto alternativy jinde a otáčejí se směrem na Východ, řekl v rozhovoru brněnský politolog Jan Holzer. Téma popsal společně s Miroslavem Marešem z Masarykovy univerzity a týmem odborníků v knize České bezpečnostní dilema: Rusko jako přítel, nebo nepřítel?, kterou vydalo britské nakladatelství Palgrave.

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.