Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.
Izrael je zdrženlivější vůči Rusku, kvůli blízkovýchodní situaci musí myslet především na sebe, řekla Kalhousová
29 minut
Irena Kalhousová byla hostem Interview ČT24
„Myslím si, že premiér Bennett využil pozice, že Izrael má otevřené dveře jak na Ukrajinu, tak do Ruska,“ řekla Kalhousová a doplnila, že obě země mají přece i obrovskou židovskou komunitu, což byl jeden z důvodů, proč se izraelský premiér chopil vyjednávání.
Analytička zároveň upozornila, že Bennett byl od začátku velmi obezřetný a nikdy netvrdil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřeší. „Byl si vědom toho, že jeho pozice není nijak silná. Izrael je maličká země, to není země, která má páku na Rusko nebo Ukrajinu, aby se k něčemu dohodly, tam šlo jen o to, že Izrael je schopen s oběma zeměmi mluvit,“ vysvětlila Kalhousová, že Bennett mezi zeměmi tedy fungoval spíše jako prostředník a „doručitel zpráv“ než cokoliv jiného.
Většina Izraelců je podle analytičky na straně Ukrajiny, společností konflikt velice hýbe. S ohledem na svou historii si prý ale země nemůže dovolit nic jiného než myslet v první řadě na sebe a zaujmout tak zdrženlivý postoj vůči Rusku.
„Izrael potřebuje s Ruskem spolupracovat na vojenské bázi. Je blízkovýchodní zemí a je poměrně osamocenou zemí, samozřejmě má za sebou podporu USA, ale dojde-li k nějaké válce na Blízkém východě, tak bude bojovat sám za sebe a prostě kvůli tomu je opatrnější. Jde o to, že hlavním nepřítelem je Írán, který se snaží prostřednictvím Sýrie přibližovat k izraelským hranicím, proto Izrael potřebuje mít volnou ruku a tím, že USA ani jiná země nevstoupily do syrského konfliktu, tak tam vstoupilo Rusko jako největší velmoc mimo Blízký východ,“ vysvětlila postoj Izraele Kalhousová.
Rusové v Izraeli
Mnoho lidí v posledních letech odešlo podle Kalhousové z Ruska, protože odmítali právě Putinův režim. „V posledních dvou týdnech přišlo do Izrale výrazně více ruských Židů než ukrajinských. Ruští Židé ve velkém začínají prchat z Ruska, protože nechtějí žít v diktatuře, kterou Putin nastoluje,“ nastínila.
Také ruští oligarchové hojně zakotvují v Izraeli. „Mnoho oligarchů si pořídilo občanství po roce 2014 kvůli sankcím za okupaci Krymu, začali si hledat nějakou cestičku ven v případě, že by se ta situace zhoršila, mezi nimi je právě i Roman Abramovič,“ vysvětlila Kalhousová.
Izrael není v současnosti v lehké situaci. „Ti lidé mají právo na izraelské občanství, protože jsou Židé. V minulosti měli dveře otevřené, protože sebou přinášeli obrovské investice do firem, do univerzit, muzeí, kulturních institucí. A Izrael nemá legislativu, jak těmto lidem zabránit, aby žili v Izraeli a měli bankovní učty, ale má poměrně přísný zákon proti praní špinavých peněz,“ sdělila Kalhousová. Dodala, že je opravdu teď v Izraeli ze strany oligarchů obrovský zájem o tamní luxusní nemovitosti, protože se přes ně snaží vyvézt peníze, ale banky a firmy jsou velmi obezřetné právě kvůli sankcím Západu.
„Izrael se sice nepřipojil k těm sankcím, ale myslím si, že se nepodaří, aby se z něj se stal jakýsi tunel pro převod těch peněz, a už víme, že to budou zřejme spíše Emiráty,“ dodala Kalhousová. Tlak Spojených států je podle ní obrovský a Izraeli by to USA neodpustily.
Plyn do Evropy?
Evropa se snaží odstřihnout od ruského plynu a díky tomu Izrael podle Kalhousové cítí obrovskou šanci, že začne vyvážet svůj plyn. „Ale je potřeba si uvědomit, že Izrael sice má plyn, ale opravdu nemá ani zlomek toho, co má Rusko,“ upřesnila.
Izraelské dodávky plynu Evropu určitě nezachrání, myslí si Kalhousová. Zároveň ale dodala, že spíš pro Izrael bude vývoz této komodity velmi zajímavý v rámci mezinárodních vztahů. „Právě pokud by to šlo přes Turecko, tak to znamená intenzivnější partnerství mezi Izraelem a Tureckem,“ podotkla.
