Izrael je zdrženlivější vůči Rusku, kvůli blízkovýchodní situaci musí myslet především na sebe, řekla Kalhousová

Nahrávám video
Irena Kalhousová byla hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

„Myslím si, že premiér Bennett využil pozice, že Izrael má otevřené dveře jak na Ukrajinu, tak do Ruska,“ řekla Kalhousová a doplnila, že obě země mají přece i obrovskou židovskou komunitu, což byl jeden z důvodů, proč se izraelský premiér chopil vyjednávání.

Analytička zároveň upozornila, že Bennett byl od začátku velmi obezřetný a nikdy netvrdil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřeší. „Byl si vědom toho, že jeho pozice není nijak silná. Izrael je maličká země, to není země, která má páku na Rusko nebo Ukrajinu, aby se k něčemu dohodly, tam šlo jen o to, že Izrael je schopen s oběma zeměmi mluvit,“ vysvětlila Kalhousová, že Bennett mezi zeměmi tedy fungoval spíše jako prostředník a „doručitel zpráv“ než cokoliv jiného. 

Většina Izraelců je podle analytičky na straně Ukrajiny, společností konflikt velice hýbe. S ohledem na svou historii si prý ale země nemůže dovolit nic jiného než myslet v první řadě na sebe a zaujmout tak zdrženlivý postoj vůči Rusku.

„Izrael potřebuje s Ruskem spolupracovat na vojenské bázi. Je blízkovýchodní zemí a je poměrně osamocenou zemí, samozřejmě má za sebou podporu USA, ale dojde-li k nějaké válce na Blízkém východě, tak bude bojovat sám za sebe a prostě kvůli tomu je opatrnější. Jde o to, že hlavním nepřítelem je Írán, který se snaží prostřednictvím Sýrie přibližovat k izraelským hranicím, proto Izrael potřebuje mít volnou ruku a tím, že USA ani jiná země nevstoupily do syrského konfliktu, tak tam vstoupilo Rusko jako největší velmoc mimo Blízký východ,“ vysvětlila postoj Izraele Kalhousová.

Rusové v Izraeli

Mnoho lidí v posledních letech odešlo podle Kalhousové z Ruska, protože odmítali právě Putinův režim. „V posledních dvou týdnech přišlo do Izrale výrazně více ruských Židů než ukrajinských. Ruští Židé ve velkém začínají prchat z Ruska, protože nechtějí žít v diktatuře, kterou Putin nastoluje,“ nastínila.

Také ruští oligarchové hojně zakotvují v Izraeli. „Mnoho oligarchů si pořídilo občanství po roce 2014 kvůli sankcím za okupaci Krymu, začali si hledat nějakou cestičku ven v případě, že by se ta situace zhoršila, mezi nimi je právě i Roman Abramovič,“ vysvětlila Kalhousová.

Izrael není v současnosti v lehké situaci. „Ti lidé mají právo na izraelské občanství, protože jsou Židé. V minulosti měli dveře otevřené, protože sebou přinášeli obrovské investice do firem, do univerzit, muzeí, kulturních institucí. A Izrael nemá legislativu, jak těmto lidem zabránit, aby žili v Izraeli a měli bankovní učty, ale má poměrně přísný zákon proti praní špinavých peněz,“ sdělila Kalhousová. Dodala, že je opravdu teď v Izraeli ze strany oligarchů obrovský zájem o tamní luxusní nemovitosti, protože se přes ně snaží vyvézt peníze, ale banky a firmy jsou velmi obezřetné právě kvůli sankcím Západu. 

„Izrael se sice nepřipojil k těm sankcím, ale myslím si, že se nepodaří, aby se z něj se stal jakýsi tunel pro převod těch peněz, a už víme, že to budou zřejme spíše Emiráty,“ dodala Kalhousová. Tlak Spojených států je podle ní obrovský a Izraeli by to USA neodpustily.

Plyn do Evropy?

Evropa se snaží odstřihnout od ruského plynu a díky tomu Izrael podle Kalhousové cítí obrovskou šanci, že začne vyvážet svůj plyn. „Ale je potřeba si uvědomit, že Izrael sice má plyn, ale opravdu nemá ani zlomek toho, co má Rusko,“ upřesnila. 

Izraelské dodávky plynu Evropu určitě nezachrání, myslí si Kalhousová. Zároveň ale dodala, že spíš pro Izrael bude vývoz této komodity velmi zajímavý v rámci mezinárodních vztahů. „Právě pokud by to šlo přes Turecko, tak to znamená intenzivnější partnerství mezi Izraelem a Tureckem,“ podotkla.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 17 mminutami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 2 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 5 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 5 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 7 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...