Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.
Další fáze války bude destruktivní. Výrazného úspěchu ale Rusové teď nedosáhnou, tvrdí experti
Okupační armáda se pravděpodobně pokusí obklíčit oblast Donbasu ze severu i z jihu současně. Podle politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Kofroně je případný úspěch takové operace nezbytnou podmínkou k dosažení Putinových cílů, mezi nimiž je ovládnutí Doněcké a Luhanské oblasti.
V případě, že se okupačním silám podaří obklopit a zničit jádro ukrajinské armády, která je v tomto regionu rozmístěna, splní tím částečně další Putinův úkol – demilitarizaci Ukrajiny, upozorňuje geograf. Další případné teritoriální cíle však budou náhražkou za to, že se invazním jednotkám nepodařilo nastolit loutkový režim v Kyjevě v prvních dnech konfliktu.
Také redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup dlouhodobě sledující dění v Rusku a okolních zemích předpokládá, že se původní plán Rusů na obsazení nejen Kyjeva, ale i celého jižního pobřeží včetně Mykolajiva a Oděsy nepodařil. Zabrání Donbasu by ale podle něj mohl režim ruského prezident Vladimira Putina prodat jako velké vojenské vítězství.
Klíčový Mariupol
Strategicky důležité je pro Rusko také získat pozemní koridor na anektovaný Krym. „Objektivně by to vyřešilo řadu problémů včetně zásobování Krymu vodou,“ zdůvodňuje Soukup.
V současné situaci je proto podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého klíčové udržení Mariupolu. „Pokud se Mariupol nepodaří ovládnout, tak jsou narušeny veškeré komunikační cesty mezi severem a jihem. Rusové potřebují mít komunikace, které vedou přes Mariupol. Potřebují mít přístav a železniční spojení,“ říká.
Jan Kofroň o válce na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Případný neúspěch okupantů v tomto městě by navíc znamenal další ztrátu jejich kreditu, protože jde o jeden ze symbolů protiruského vzdoru. Ukrajinská armáda ale podle Šedivého nejspíš reálně nemá takovou sílu, aby dokázala prorazit obklíčení a vyprostit obránce přístavu v Azovském moři.
Osud města nicméně zůstává nejasný. Ruské síly pronikly k jedné z oceláren. Jestli ho kontrolují celé, ale nelze ověřit. Podle Kyjeva se však k obráncům z pluku Azov podařilo probít další jednotce.
Čím rychlejší útok, tím větší ztráty
Kofroň ale nepředpokládá rychlý a překvapivý útok na Donbas. „Čím rychleji se Rusové pokusí postupovat, tím větší ztráty budou mít. Vzhledem k tomu, že v uplynulých týdnech měli poměrně velké ztráty, tak myslím, že budou přece jen opatrnější, protože jim hrozí, že by se v případě neúspěchu posléze sami mohli stát předmětem ukrajinského protiútoku,“ argumentuje.
Obdobně hovoří také vysloužilý britský generál Richard Barrons: „Pokud by se Rusové poučili ze svých chyb a mohli by soustředit více sil, mohli by lépe propojit letecké síly s pozemními a vyřešit logistiku, pak by se mohli postupně zmocnit ukrajinských pozic. Stále si ale myslím, že půjde o postupné oslabování nepřítele.“
Odhaduje se, že Moskva od začátku války přišla zhruba o dvacet až pětadvacet procent pozemních sil, které se nyní snaží doplnit.
Rusové však podle bývalého náčelníka českého generálního štábu mění taktiku. „Ta celková operace, která dokonce snad ani neměla jednotné velení,se mění v operaci, která je řízená z jednoho centra.“ Nyní raketami a nálety systematicky ničí infrastrukturu, komunikační uzly, sklady a útočí také na civilisty, analyzuje.
Události, komentáře: Šedivý a Soukup komentují možné scénáře války na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Jde podle něj o podobnou strategii, která byla využívána již během druhé světové války, kdy palebná příprava předchází smíšenému útoku tanků a mechanizovaných jednotek. Válka podle Šedivého nabyde destruktivního charakteru.
Ukrajinci se připravovali osm let
Posilovat své pozice se snaží i ukrajinská armáda. Nové peníze na její vyzbrojení schválila Evropská unie, která Kyjevu poskytne pět set milionů eur. Další vojenská pomoc v hodnotě osm set milionů dolarů putuje ze Spojených států.
Součástí nové dodávky z USA má být i jedenáct vrtulníků Mi-17 původně určených pro Afghánistán. Poprvé Washington Kyjevu dodá i houfnice spolu s protidělostřeleckými radary a dvě stovky obrněných transportérů.
Díky tomu jsou ukrajinské síly minimálně schopné nahrazovat ztráty bojových vozidel, munice a materiálu, souhlasí Kofroň. Je to podle něj způsob, jak udržet zemi bojeschopnou ještě několik týdnů.
Soukup odhaduje, že do tří týdnů Rusové nebudou schopní dosáhnout rozhodujícího zlomu. Ukrajinské jednotky totiž podle něj připravují obranu Donbasu již od roku 2014. Skládá se ze tří linií, do kterých mohou postupně ustupovat, popisuje redaktor. Rusko má navíc podle něj stále problémy s logistikou, ale i s lidskými zdroji.