Ruský prezident Vladimir Putin neodmítá schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Musí před ní ale vzniknou text dohody k situaci na Ukrajině. V souvislosti s konfliktem zvažují Finsko a Švédsko vstup do Severoatlantické aliance, Kreml k možnému rozšíření NATO zaujal negativní postoj. Dmitrij Medvěděv ve čtvrtek varoval, že pokud severské země podají přihlášku do Aliance, nebude již možné hovořit o „bezjaderném Pobaltí“. Do bezpečí za hranice Ukrajiny utíká mnoho Ukrajinců, jen do Polska už přišlo přes 2,7 milionu uprchlíků.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Před případnou schůzkou ukrajinského a ruského prezidenta musí podle Peskova vzniknout text dohody. „V tomto směru nejsou žádné inovace. Prezident v zásadě takovou schůzku neodmítá, ale pro ni musí být připraveny odpovídající podmínky, konkrétně text dokumentu,“ řekl Peskov. „Zatím vám tak něco nového oznámit nemohu,“ dodal.
Peskov se podle TASS vyjadřoval v souvislosti s tureckými snahami o zprostředkování. Jedině Ankara je podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana schopna zajistit, že v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou dojde k pokroku. Mezitím ale Putin prohlásil, že ukrajinská strana přestala dodržovat dohody domluvené během březnového setkání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu, čímž rozhovory dostala do slepé uličky.
O případném telefonickém rozhovoru Putina s Erdoganem hodlá Kreml informovat až poté, co se uskuteční. „Jestli a když se takový rozhovor uskuteční, hned vám to oznámíme,“ slíbil Peskov.
Medvěděv varoval před umístěním jaderných zbraní do Pobaltí
Jeden z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina ve čtvrtek varoval NATO, že pokud se Švédsko a Finsko připojí k vojenské alianci vedené USA, Rusko rozmístí jaderné zbraně a hypersonické rakety v exklávě v srdci Evropy. Finsko, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou třináct set kilometrů, a Švédsko zvažují vstup do NATO. Finsko se rozhodne během několika příštích týdnů, uvedla ve středu premiérka Sanna Marinová.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Medvěděv uvedl, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, bude muset Rusko posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři. Rovněž výslovně upozornil na jadernou hrozbu, když řekl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Pobaltí – kde má Rusko svou exklávu Kaliningrad sevřenou mezi Polskem a Litvou.
„O nějakém bezjaderném statusu Pobaltí již nemůže být řeč – musí být obnovena rovnováha,“ řekl Medvěděv, který byl ruským prezidentem v letech 2008 až 2012. Medvěděv vyjádřil naději, že Finsko a Švédsko „dostanou rozum“. Pokud ne, budou podle něj muset žít s jadernými zbraněmi a hypersonickými raketami v blízkosti svého domova.
„Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo,“ řekl Medvěděv. „Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře (…) vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl,“ dodal.
Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medvěděvova slova litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. „To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu,“ prohlásila.
Do Maďarska přijde až deset tisíc uprchlíků za den
Kvůli bojům a intenzivnímu ostřelování prchají obyvatelé Ukrajiny do zemí na západě. Do Maďarska už od začátku ruské invaze dorazilo více než 601 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a každý den přibývá devět až deset tisíc dalších, uvedl ve čtvrtek podle agentury MTI György Bakondi, hlavní bezpečnostní poradce maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Maďarsko pomáhá posíláním charitativní pomoci, jakož i tím, že přijímá uprchlíky, poskytuje jim zdravotní péči, dopravu ubytování a práci či organizuje jejich další cestu. Ale naší prioritou je bezpečnost Maďarů a nechceme zapojit Maďarsko do této války,“ prohlásil Bakondi.
Orbánova vláda na rozdíl od ostatních zemí EU a dalších západních států neposílá Kyjevu vojenskou pomoc a nedovoluje přepravu zbraní přes maďarské území. Orbán také o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském mluvil jako o soupeři a zatímco evropské země vyhošťovaly ruské diplomaty, Budapešť si předvolala ukrajinského velvyslance.
Nejvíce běženců míří do Polska, hranice od začátku války překročilo 2,73 milionu Ukrajinců, uvedla ve čtvrtek agentura PAP. Polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski řekl televizi Polsat, že deset členských zemí Evropské unie vyzvalo Evropskou komisi, aby zřídila speciální fond, který by financoval zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky.
Měsíční výdaje na zdravotní péči o milion uprchlíků podle ministra představují asi 300 milionů zlotých (asi 1,58 miliardy korun), pokud se má uprchlíkům dostat stejné péče jako Polákům. „Zatím jsme žádnou finanční pomoc (z EU) nedostali,“ poznamenal. „Spolufinancování je hlavní prioritou,“ zdůraznil. Varšava podle ministra také navrhuje mechanismus přerozdělování pacientů mezi členské státy.
Do Česka zatím dorazilo přes 300 tisíc Ukrajinců. Část uprchlíků míří i do vzdálenějších evropských zemí. Například Francie přijala 40 tisíc lidí utíkajících před válkou, podle francouzského premiéra jich může země přijmout až sto tisíc. Velkou část uprchlíků tvoří děti, na francouzské základní a střední školy se jich zapsalo už asi deset tisíc.
Příchozí většinou nemají v zemi žádné vazby, řekl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. U většiny z nich je touha vrátit se zpět na Ukrajinu, jen málokdo uvažuje, že by v zemi zůstal natrvalo, dodal.
Do Kyjeva by mohla zamířit americká návštěva
Spojené státy zvažují, že vyšlou vysoce postaveného činitele do Kyjeva jako projev podpory, informoval server Politico. Mezi kandidáty na návštěvu ukrajinské metropole jsou i americký prezident Joe Biden či viceprezidentka Kamala Harrisová. Mnohem pravděpodobnější je však vyslání vysoce postaveného člena vlády, jako jsou šéf diplomacie Antony Blinken nebo ministr obrany Lloyd Austin, píše Politico.
Diskuzi o riskantní cestě potvrdil s odkazem na vlastní zdroj obeznámený se situací i list The New York Times, návštěva prezidenta či viceprezidentky je podle něj ale vysoce nepravděpodobná. Podobný výlet nejvyšších amerických činitelů do země ve válečném stavu by totiž vyžadoval enormní bezpečnostní přípravy a velké lidské i materiální zdroje.
Podobná mise by podle The New York Times byla důležitým symbolem sounáležitosti s Ukrajinou, zároveň by však představovala vysoké riziko. V případě újmy vysoce postaveného amerického činitele by Washingtonu hrozila přímá konfrontace s Ruskem, které se Biden opakovaně zavázal vyhnout.
Označení událostí na Ukrajině za genocidu by podle Macrona konflikt eskalovalo
Mezi Washingtonem a Moskvou stoupá napětí. V úterý použil Buden v souvislosti s ruskou invazí termín genocida. Zelenskyj to ocenil s tím, že je „důležité označovat věci pravými jmény“ a ke stejnému postupu vyzval i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se použití termínu vyhýbá.
Macron to ale ve čtvrtek odmítl, v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině by to podle něj znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Šéf Elysejského paláce to řekl stanici France Bleu. „Slovo genocida má svůj význam,“ dodal Macron, podle kterého kvalifikace tohoto termínu přísluší právníkům, nikoli politikům. Zdůraznil, že „každý musí umět zachovat chladnou hlavu“, protože slovní eskalace bez vyvození všech důsledků Ukrajině nepomáhá. Zelenskyj postoj označil za „velmi zraňující“.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek nicméně schválil usnesení, v němž okupační vojska z genocidy viní. „Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj,“ stojí v textu, pro který hlasovalo 363 zákonodárců ze 450.
Austrálie zavedla další sankce, zasáhnou i Gazprom
Na invaze reagují západní země také přijímáním ekonomických sankcí. Nový balík opatření proti ruským firmám zavedla Austrálie. Dopadnou na ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom, napsal s odvoláním na australskou vládu list The Guardian. Celkem jde o 14 společností včetně automobilky Kamaz či loděnic Sevmaš, uvedla v prohlášení australská ministryně zahraničí Marise Payneová.
Na novém sankčním seznamu se ocitla i ruská státní společnost RusGidro (RusHydro), státní provozovatel ropovodů Transněfť nebo ruské dráhy. Sankce míří i na společnost Ruselectronics, která podle agentury Reuters vyrábí až 80 procent ruské produkce elektronických součástek, nebo na skupinu Alrosa, která je zodpovědná za 90 procent veškeré těžby diamantů v Rusku, což odpovídá 28 procentům celosvětového trhu.
Austrálie v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud uvalila sankce na zhruba šest set jedinců a společností včetně velké části ruského bankovního sektoru. Ukrajině Canberra poskytla obranné vybavení a humanitární pomoc.
