Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.
USA pošlou další vojenskou pomoc Ukrajině, mimo jiné dělostřelectvo či vrtulníky
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Oznámená nová pomoc Ukrajině je podle amerického prezidenta Bidena určena k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě země. O dodávkách materiálu ve středu Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Součástí tohoto nového balíku pomoci budou vysoce účinné zbraňové systémy, které jsme již dříve (Ukrajině) poskytli, a také nová zařízení šitá na míru širšímu útoku, který podle našich očekávání Rusko podnikne na východě Ukrajiny,“ řekl Biden.
USA podle něj chtějí nadále spolupracovat se spojenci na dalších podobných dodávkách do budoucna. „Stabilní přísun zbraní, který poskytují Spojené státy a jejich spojenci Ukrajině, hraje zásadní roli při udržování boje proti ruské invazi,“ řekl americký prezident. „Pomohl zajistit to, že (ruský prezident Vladimir) Putin neuspěl ve svém původním vojenském cíli podrobit si a ovládnout Ukrajinu. Nyní nesmíme polevit,“ dodal.
Biden nový balík oznámil krátce po telefonátu se Zelenským, s nímž je v posledních měsících v pravidelném kontaktu. „Hodnotili jsme ruské válečné zločiny. Projednali dodatečný balíček obrany a možnou makrofinanční podporu. Dohodli jsme se na posílení sankcí,“ napsal k telefonátu ukrajinský prezident. Zelenskyj také na Twitteru zopakoval žádost o „těžké zbraně“ a volal po dodání dělostřeleckých kanonů, tanků i stíhaček.
Další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi ve středu schválily země Evropské unie. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur (zhruba 36,7 miliardy korun).
Biden v úterý použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině poprvé termín genocida, což Zelenskyj následně ocenil s tím, že je důležité věci „označovat pravými jmény“. Kreml slova šéfa Bílého domu kategoricky odmítl.
Do Kyjeva přijeli Zelenského prezidentští kolegové, Steinmeier ale zůstal v Berlíně
Do Kyjeva za prezidentem Zelenským přijeli jeho kolegové z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Čtveřice se tak připojila k rostoucímu počtu evropských politiků, kteří navštívili ukrajinské hlavní město od doby, kdy byly ruské síly na začátku tohoto měsíce vytlačeny ze severu země.
„Míříme do Kyjeva s jasným poselstvím politické podpory a vojenské pomoci,“ napsal ve středu na Twitteru litevský prezident Gitanas Nauseda spolu s fotografií prezidentů u vlaku. Součástí „symbolické“ návštěvy budou rozhovory o podrobnostech další podpory, řekl soukromé televizi Polsat News Pawel Szrot, vedoucí kanceláře polského prezidenta Andrzeje Dudy.
Také německý prezident Frank-Walter Steinmeier plánoval ve stejnou dobu navštívit Kyjev, „aby vyslal silný signál evropské solidarity s Ukrajinou“, ale na Ukrajině nebyl vítán, uvedl v úterý. „Byl jsem na to připraven. Ale zřejmě, a to musím přiznat, si to v Kyjevě nepřáli,“ dodal bez bližších podrobností.
Ve středu pak Steinmeier na Twitteru napsal, že „je jednodušší dostat se za dveře Berghainu než k Zelenskému“. Odkázal tak na slavný berlínský hudební klub, který je známý přísnými vstupními podmínkami.
Německý deník Bild uvedl, že Zelenskyj Steinmeierovy plány na návštěvu odmítl kvůli jeho úzkým vztahům s Ruskem v posledních letech a jeho podpoře plynovodu Nord Stream 2, který měl zdvojnásobit tok ruského plynu do Německa a který byl mezitím pozastaven.
Po ruské invazi na Ukrajinu a reakci na sociálních sítích, kde se v minulosti objevily fotografie Steinmeiera, jak se objímá s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, vyjádřil prezident nad svým dřívějším postojem lítost. Uvedl, že jeho dlouholetá podpora projektu Nord Stream 2 byla zjevně chybou.
Plynovod Nord Stream 2
Steinmeier se s Putinem zná od roku 2001, kdy ruský prezident v Bundestagu přednesl projev v němčině. Steinmeierovi dal naději na zlepšení vztahů mezi Moskvou a Berlínem, uvedl v rozhovoru pro časopis Spiegel, který byl zveřejněn dříve v úterý. „Ten Putin z roku 2001 nemá nic společného s Putinem z roku 2022, kterého nyní zažíváme jako brutálního, zakořeněného válečného štváče,“ řekl Steinmeier.
Ukrajina však odmítá jen návštěvu Steinmeiera. V úterý na západ země přijela delegace německých politiků. Marie-Agnes Strack-Zimmermannová z liberální FDP, Michael Roth ze Scholzových sociálních demokratů a Anton Hofreiter ze Zelených se setkali s poslanci ukrajinského parlamentu.
„Poněkud iritující,“ reagoval Scholz
Německý kancléř Olaf Scholz označil odmítnutí Steinmeierovy návštěvy za „poněkud iritující“. Scholz, jehož vláda je kritizována kvůli nedostatečné podpoře Ukrajiny, uvedl, že Steinmeier by byl rád na Ukrajinu jel. „Proto by také bývalo dobré ho přijmout. Nechci to dál komentovat. Je to trochu iritující, mám-li být zdvořilý,“ řekl sociálnědemokratický (SPD) kancléř.
Na otázku, zda on sám přijme stávající pozvání do Kyjeva, odpověděl rozhlasové stanici Inforadio negativně. Ukrajinský velvyslanec v Německu v úterý řekl, že při návštěvě kancléře by státníci jednali o dodávkách těžkých zbraní na Ukrajinu. „Můj prezident se na to těší,“ řekl Andrij Melnyk.
O vstupu Finska a Švédska do NATO ještě není rozhodnuto, řekly premiérky
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se diskutuje o možném rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Britský list The Times v pondělí uvedl, že země mají do NATO vstoupit v létě.
Ve středu ale premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová uvedly, že se státy na podání přihlášek ještě neshodly, k rozhodnutí ale chtějí dospět co nejdříve. „Musíme se opravdu zamyslet nad tím, co je v této nové situaci nejlepší pro Švédsko, naši bezpečnost a mír,“ řekla předsedkyně švédské vlády na společné tiskové konferenci s Marinovou. „Na podání žádosti o vstup do NATO jsou různé názory a my je musíme velmi pečlivě analyzovat,“ doplnila ji finská premiérka.
„Domnívám se ale, že náš proces bude poměrně rychlý, v řádu týdnů, nikoli měsíců. Není žádná jiná cesta, jak si zajistit bezpečnostní záruky, než v rámci odstrašení a společné obrany, které garantuje článek 5 Severoatlantické smlouvy,“ dodala Marinová.
Marinová a Anderssonová spolu jednaly ve Stockholmu o bezpečnostní situaci v regionu.
Britové na sankční seznam přidali přes dvě stovky lidí spojených s Kremlem
Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, kterého kvůli podezření z vlastizrady zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.
Britská vláda uvedla, že nové sankce se týkají také rodinných příslušníků, blízkých spolupracovníků a zaměstnanců ruských oligarchů. Odvetná opatření uvalila například na bratrance miliardáře Olega Děripasky nebo na asistentku Michaila Fridmana.
Na seznam se dostali také čelní představitelé samozvané Doněcké a Luhanské republiky, které ovládají proruští separatisté, Alexandr Anančenko a Sergej Kozlov. Londýn také uvedl, že tento týden předloží zákon zakazující dovoz výrobků z oceli a železa z Ruska i vývoz luxusního zboží do něj.
A potíže mají i obyčejní Rusové při platbách v zahraničních e-shopech. Po blokacích ze strany firem Visa a Mastercard přešlo už půl milionu tamních zákazníků k čínským kartám UnionPay. Jak ale píše deník Kommersant, ani tento krok nepomohl, obchody v západních zemích je neakceptují. Než aby zjišťovaly, na jaké transakce se vztahují sankce, raději nepřijímají žádné platby z Ruska.
Putin páchá proti Ukrajině genocidu, prohlásil Biden
„Rozpočet vaší rodiny, možnost natankovat, nic z toho by nemělo záviset na diktátorovi, který vyhlašuje válku a páchá genocidu na druhém konci světa,“ řekl Biden v Iowě s odkazem na Putina. „Abych vám pomohl vypořádat se s tímto Putinovým nárůstem cen, schválil jsem uvolnění jednoho milionu barelů denně ze strategických ropných rezerv,“ dodal podle CNN. V Iowě podle agentury AP představil zrušení pravidla, které omezuje přimíchávání etanolu do paliva.
Krátce před odletem z Iowy do Washingtonu pak řekl, že si za tvrzením, že Putin páchá proti Ukrajině genocidu, stojí. „Ano, označil jsem to za genocidu,“ řekl americký prezident. „Je čím dál jasnější, že se Putin snaží zničit myšlenku, že je vůbec možné být Ukrajincem,“ pokračoval.
O tom, zda jednání ruských sil na Ukrajině odpovídá mezinárodní definici genocidy, budou podle Bidena muset rozhodnout právníci. „Podle mě to tak ale určitě vypadá,“ řekl americký prezident. „Objevují se další důkazy o strašných věcech, které Rusové na Ukrajině provedli, a my se budeme o té devastaci dozvídat jen stále více a více a necháme právníky, aby rozhodli na mezinárodní úrovni, zda to lze kvalifikovat jako genocidu,“ dodal.
Zelenskyj: Skutečná slova skutečného lídra
Ukrajinský prezident Zelenskyj Bidenovo vyjádření ocenil, poděkoval Spojeným státům za dosud poskytnutou pomoc a uvedl, že Ukrajina potřebuje další zbraně.
„Skutečná slova skutečného lídra,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru. „Nazývat věci pravými jmény je nezbytné, abychom se postavili zlu. Jsme vděčni za dosud poskytnutou americkou pomoc a naléhavě potřebujeme další těžké zbraně, abychom zabránili dalším ruským zvěrstvům.“
Biden dosud mluvil o válečných zločinech
Ještě minulý týden Biden řekl, že se nedomnívá, že by se ruské síly na Ukrajině dopouštěly genocidy, ale uvedl, že se jedná o „válečné zločiny“, píše agentura AP.
Jeho spolupracovníci dříve uváděli, že počínání Ruska zatím nedosahuje úrovně genocidy. „Viděli jsme zvěrstva, viděli jsme válečné zločiny, ale zatím jsme neviděli takovou míru systematického připravování Ukrajinců o život, která by dosáhla úrovně genocidy,“ řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan na začátku měsíce.
Biden koncem března při návštěvě Varšavy na adresu Putina řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“
Posléze Bílý dům vysvětloval, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu. „Vyjádřil jsem morální rozhořčení, které jsem vůči tomuto muži cítil. Nevyjadřoval jsem změnu politiky,“ upřesnil Biden o několik dní později.