USA uvalily další sankce na Rusko, uvolní historické množství ropných rezerv

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Sankce USA míří dohromady na jednadvacet podniků a třináct jedinců, kteří podle nich „hrají rozhodující roli ve válečné mašinerií Ruské federace“. „Budeme nadále cílit na válečnou mašinerii Vladimira Putina, dokud tato nesmyslná svévolná válka neskončí,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Ministerstvo financí sankce vysvětluje i omezením vlivu kybernetického nebezpečí ze strany Ruské federace. „Ruská armáda je závislá na západních technologiích, které jsou klíčové pro fungování jejího obranného průmyslového sektoru,“ pokračuje prohlášení. 

Washington rovněž rozšířil počet průmyslových oblastí, na něž bude moci zamířit podobné postihy v budoucnu. Otevřel tím možnost sankcí týkajících se ruského letectví, námořního průmyslu a výroby elektroniky.

Jeden milion barelů ropy denně ze strategických rezerv

Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně, oznámil Bílý dům. Podle jeho zástupců jde o největší uvolnění zásob v historii. USA se tak snaží docílit snížení cen pohonných hmot, které v zemi výrazně zdražily především po ruském vpádu na Ukrajinu.

Uvolnění ropných rezerv bylo dohodnuto s mezinárodními partnery, uvedl úřad amerického prezidenta. Vláda zároveň oznámila nová opatření na podporu domácí produkce ropy tak, aby se do konce roku zvýšila. Bidenova vláda doufá, že do konce tohoto roku se zvýší domácí produkce o milion dolarů ropy za den a v příštím roce o dalších 700 000 barelů denně.

„Svět nikdy neuvolnil zásoby ropy v objemu jednoho milionu za den na tak dlouhou dobu. Toto rekordní uvolnění poskytne historické množství dodávek, které budou sloužit jako most do konce roku, kdy se domácí produkce rozběhne,“ uvedl Bílý dům. 

Biden pohrozil odebráním licence na ropné vrty americkým těžařských firmám

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek rovněž vyzval americké těžařské firmy, aby nezneužívaly nynější krize ke zvyšování svých zisků, ale aby investovaly do zvýšení produkce a pomohly Spojeným státům dosáhnout energetické nezávislosti. 

 „Vím, jak moc je to bolestivé,“ řekl prezident ohledně rostoucích cen paliv v USA a dodal, že pochází z rodiny, kde byla cena benzinu tématem konverzace u jídla. „Vaše rodinné rozpočty by neměly záviset na tom, jestli diktátor vyhlásí válku,“ dodal Biden. 

Biden svůj plán, jak ulevit americkým rodinám od rostoucích cen pohonných hmot, rozdělil na dvě části. První z nich je ulevit tlaku na peněženky Američanů v krátkodobém horizontu, druhou je zajištění dlouhodobé energetické nezávislosti. „Jen si představte, kdyby Evropa nemusela počítat s ruskou ropou. Pokud by byla energeticky nezávislá. Změnilo by to povahu mnohého,“ řekl.

Americké ropné společnosti by podle prezidenta měly investovat svoje zisky do zvýšení produkce a na krizi se neobohacovat, což podle Bidena není vlastenecké. Pohrozil přitom, že by Kongres mohl nařídit odebrání licencí na ropné vrty těm společnostem, které je nechávají ležet ladem.  

Bílý dům později oznámil, že americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ministerstvo postihy plánuje proti 120 subjektům z Ruska a Běloruska, čímž se jejich počet na sankčním seznamu zvýší na více než 200 od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sdělila mluvčí Kate Bedingfieldová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt odráží útoky dronů z Íránu, sirény v Bahrajnu varují před leteckým útokem

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci oznámila, že reaguje na útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Napsala to agentura AFP. O nových zásazích na svém území v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 5 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 6 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.