USA uvalily další sankce na Rusko, uvolní historické množství ropných rezerv

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Sankce USA míří dohromady na jednadvacet podniků a třináct jedinců, kteří podle nich „hrají rozhodující roli ve válečné mašinerií Ruské federace“. „Budeme nadále cílit na válečnou mašinerii Vladimira Putina, dokud tato nesmyslná svévolná válka neskončí,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Ministerstvo financí sankce vysvětluje i omezením vlivu kybernetického nebezpečí ze strany Ruské federace. „Ruská armáda je závislá na západních technologiích, které jsou klíčové pro fungování jejího obranného průmyslového sektoru,“ pokračuje prohlášení. 

Washington rovněž rozšířil počet průmyslových oblastí, na něž bude moci zamířit podobné postihy v budoucnu. Otevřel tím možnost sankcí týkajících se ruského letectví, námořního průmyslu a výroby elektroniky.

Jeden milion barelů ropy denně ze strategických rezerv

Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně, oznámil Bílý dům. Podle jeho zástupců jde o největší uvolnění zásob v historii. USA se tak snaží docílit snížení cen pohonných hmot, které v zemi výrazně zdražily především po ruském vpádu na Ukrajinu.

Uvolnění ropných rezerv bylo dohodnuto s mezinárodními partnery, uvedl úřad amerického prezidenta. Vláda zároveň oznámila nová opatření na podporu domácí produkce ropy tak, aby se do konce roku zvýšila. Bidenova vláda doufá, že do konce tohoto roku se zvýší domácí produkce o milion dolarů ropy za den a v příštím roce o dalších 700 000 barelů denně.

„Svět nikdy neuvolnil zásoby ropy v objemu jednoho milionu za den na tak dlouhou dobu. Toto rekordní uvolnění poskytne historické množství dodávek, které budou sloužit jako most do konce roku, kdy se domácí produkce rozběhne,“ uvedl Bílý dům. 

Biden pohrozil odebráním licence na ropné vrty americkým těžařských firmám

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek rovněž vyzval americké těžařské firmy, aby nezneužívaly nynější krize ke zvyšování svých zisků, ale aby investovaly do zvýšení produkce a pomohly Spojeným státům dosáhnout energetické nezávislosti. 

 „Vím, jak moc je to bolestivé,“ řekl prezident ohledně rostoucích cen paliv v USA a dodal, že pochází z rodiny, kde byla cena benzinu tématem konverzace u jídla. „Vaše rodinné rozpočty by neměly záviset na tom, jestli diktátor vyhlásí válku,“ dodal Biden. 

Biden svůj plán, jak ulevit americkým rodinám od rostoucích cen pohonných hmot, rozdělil na dvě části. První z nich je ulevit tlaku na peněženky Američanů v krátkodobém horizontu, druhou je zajištění dlouhodobé energetické nezávislosti. „Jen si představte, kdyby Evropa nemusela počítat s ruskou ropou. Pokud by byla energeticky nezávislá. Změnilo by to povahu mnohého,“ řekl.

Americké ropné společnosti by podle prezidenta měly investovat svoje zisky do zvýšení produkce a na krizi se neobohacovat, což podle Bidena není vlastenecké. Pohrozil přitom, že by Kongres mohl nařídit odebrání licencí na ropné vrty těm společnostem, které je nechávají ležet ladem.  

Bílý dům později oznámil, že americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ministerstvo postihy plánuje proti 120 subjektům z Ruska a Běloruska, čímž se jejich počet na sankčním seznamu zvýší na více než 200 od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sdělila mluvčí Kate Bedingfieldová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 47 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
před 1 hhodinou

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 4 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 7 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 11 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...