Kybernetické hrozby

Prezident Petr Pavel upozornil na problematiku kybernetické bezpečnosti. Dle hlavy státu je potřeba bezpečnostním hrozbám předcházet, pokud jde například o dodavatelské řetězce se zeměmi, které nejsou tuzemsku nakloněné. Prezident to řekl v Brně při návštěvě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Mezinárodního strojírenského veletrhu. Pavel také zdůraznil potřebu digitalizace ekonomiky a pro tento účel navrhl jmenovat vládního pověřence pro digitalizaci z řad odborníků.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Informaci webu Blesk.cz potvrdil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ke stejnému kroku minulý týden přistoupilo Německo.

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

Izraelský dispečink pro boj s kybernetickými hrozbami je přísně hlídané pracoviště s nepřetržitým provozem. Na místě přijímají oznámení od veřejnosti a vysílají odborné týmy na místa počítačových útoků. Izrael je totiž častým terčem hackerů, politicky i kriminálně motivovaných. Jako vůbec první zahraniční médium tam získala přístup Česká televize.

Britská vláda oznámila, že v rámci modernizace armády plánuje snížit počet vojáků. Armáda se má více zaměřit na použití dronů či kybernetických technologií a její početní stav se má do roku 2025 snížit o 9500 armádních příslušníků na 72 500. Podle deníku The Guardian tak bude armáda co do počtu vojáků nejmenší od roku 1714, kdy skončila válka o španělské dědictví.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.

Před hrozbou kyberútoků na nemocnice a jiné cíle varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Lze je podle něj očekávat v nejbližších dnech, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí úřadu Radek Holý. Útočníci mohou využívat i krize způsobené pandemií koronaviru.

Na šíření lživých informací je třeba reagovat rychlým autoritativním zveřejněním pravdivých údajů, řekl ředitel BIS Michal Koudelka na sněmovním semináři k ochraně voleb před hybridními hrozbami. Premiéra Andreje Babiše (ANO) v této souvislosti ocenil za rychlé dementování „české stopy“ v kauze Skripal.

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018 mluví především o aktérech napojených na Rusko a Čínu. Úřad také bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že pocházel z Číny.

Česko bude mít nového velvyslance při Severoatlantické alianci. Jiří Šedivý ve funkci po sedmi letech končí a místo něj nastupuje současný náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD). V Interview ČT24 odpovídal třeba na to, jak bude vypadat nové kybernetické velitelství v české armádě a jak se bude v budoucnu kybernetickým útokům společně bránit Aliance. Ptal se ho Daniel Takáč.

Spojené státy ve čtvrtek v reakci na sestřelení svého dronu Íránem v Hormuzském průlivu podnikly kybernetický útok proti Teheránu. V neděli o tom informují americká média. V jeho důsledku byly ochromeny počítačové systémy, jejichž prostřednictvím íránské revoluční gardy kontrolují zařízení na odpalování raket a řízených střel.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.

Čtvrteční návštěva Andreje Babiše v Bílém domě sklízí na české politické scéně pozitivní ohlas. Představitelé stran zastoupených ve sněmovně ji interpretují jako americké docenění českého spojenectví a akcentují vojenskou spolupráci v Severoatlantické alianci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.