Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.
Lídři EU jednají o spolupráci s NATO i posilování vlastní obrany
3 minuty
Události ČT: Summit EU o spolupráci s NATO i postupu vůči pandemii
„Chceme větší stabilitu a předvídatelnost v našem bezprostředním sousedství. Budeme diskutovat o nástrojích, kterých k tomu využít,“ prohlásil při příchodu na jednání předseda Evropské rady Charles Michel.
Ve společném prohlášení se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem zdůraznil, že aliance bude v příštích letech klíčovým vojenským partnerem pro evropský blok, zvláště s ohledem na plánované zlepšení vztahů se Spojenými státy pošramocených během uplynulých čtyř let vlády Donalda Trumpa.
Všechny členské země EU však nemají stejný pohled na to, zda více sázet na spolupráci s aliancí či spíše budovat vlastní ozbrojené síly. Řada zemí včetně Česka tvrdí, že unijní obranná integrace by pouze zdvojovala existující spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. K tomu jsou naopak skeptické ty unijní státy, jež do Aliance nepatří.
„Členské státy na tuto otázku nemají jednotný pohled. Některé si myslí, že je něco takového zbytečné, ale například Francie se domnívá, že je potřeba tuto vojenskou spolupráci posilovat,“ říká zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Skupina zemí v čele s Francií pak prosazuje co největší investice do vlastní armády EU. Zdůrazňují přitom, že evropské zájmy v Alianci často komplikuje Turecko, které má vlastní mocenské zájmy ve svém okolí či v Libyi.
Šéfové států a vlád Unie by se podle návrhu společného prohlášení měli shodnout na tom, že chtějí „posílit schopnost EU jednat samostatně“, mimo jiné prostřednictvím nových obranných projektů.
Borrell představí plán
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell představí lídrům nový obranný plán označovaný jako „strategický kompas“, kterým chce EU zareagovat na bezpečnostní výzvy ve svém bezprostředním okolí i v celém světě.
„Vyvíjíme nové nástroje… které poskytnou zdroje našemu obrannému průmyslu,“ prohlásil před jednáním Borrell s odkazem na Evropský obranný fond (EDF) či Evropský mírový nástroj (EPF), o jejichž zřízení rozhodly unijní státy koncem loňského roku.
Právě u obranného fondu se však projevilo omezování výdajů na vojenské účely, k němuž unijní země sahají kvůli krizi způsobené pandemií covidu-19. EDF měl mít původně v unijním sedmiletém rozpočtu vyhrazeno 13 miliard eur (téměř 340 miliard korun), nakonec však bude obsahovat necelých osm miliard. EPF složený z příspěvků členských zemí počítá s pěti miliardami eur.
Boj s pandemií
Nejakutnější otázku summitu ale podle zpravodaje ČT Dolanského řešili evropští lídři již první den. „Vakcinace a boj s covidem je to, co momentálně pálí Evropu nejvíce. Lídři se shodli na nějakém obecném postupu, který chtějí naplnit,“ vysvětluje Dolanský.
Na prvním místě je zvýšení produkce vakcín pro a v Evropské unii. Evropská komise oznámila, že bude úzce spolupracovat s výrobci, kteří jsou přítomni na území EU. Chce je více podporovat, například umožní jednodušší dodávky potřebných surovin.
Na druhou stranu chtějí lídři, aby Komise kontrolovala vývoz vakcín vyrobených v EU mimo Evropu. „Problém je v tom, že USA a Británie prakticky zakazují vývoz vakcín ze svého území, ale EU naopak vyrábí vakcíny v zásadě pro celý svět. Proto lídři chtějí, aby Komise na produkci a vývoz vakcín více dohlížela,“ říká zpravodaj.
