Na šíření lživých informací je třeba reagovat rychlým autoritativním zveřejněním pravdivých údajů, řekl ředitel BIS Michal Koudelka na sněmovním semináři k ochraně voleb před hybridními hrozbami. Premiéra Andreje Babiše (ANO) v této souvislosti ocenil za rychlé dementování „české stopy“ v kauze Skripal.
Také podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je třeba uvádět dezinformace na pravou míru a systémově chránit svobodu a nezávislost médií, které poskytují ověřené informace. Klíčovými prioritami společnosti podle něj musí být posilování slušnosti a věcnosti politické debaty, nabízení pozitivní vize budoucnosti, konstruktivní dialog v řešení problémů a tlumení šíření nenávisti nebo vytváření vnějšího nepřítele.
S tím podle Petříčka souvisí také potřeba regulovat chování na internetu, tedy nutnost vybalancovat právo na svobodu slova a odpovědnost za obsah šířených sdělení včetně vymazání nepravdivých údajů.
„Účinnou obranou proti dezinformacím je fungující občanská společnost a objektivní nezávislá média,“ domnívá se sám Koudelka. Za potřebné považuje informovat veřejnost o rizicích šíření zpráv prostřednictvím dezinformačních webů, řetězových e-mailů nebo sociálních sítí.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová chce novelou uložit veřejnoprávním médiím, aby se do posilování mediální gramotnosti více zapojila.
Rusko se snaží vyvážit svou slabost útokem, varuje šéf BIS
Koudelka jako příklad rychlého a včasného zásahu proti dezinformacím uvedl prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze bývalého ruského agenta Sergeje Skripala. Ten byl podle ruské propagandy otráven jedem novičok, který měl být vyroben v České republice. Předseda vlády ale odmítl, že by se tato látka v ČR vyráběla.
Petříček i Koudelka shodně uvedli, že za dezinformačními kampaněmi a kybernetickými útoky většinou stojí Rusko. Podle šéfa BIS se po vzoru bývalého Sovětského svazu snaží vyvážit svou ekonomickou slabost útokem na slabiny západních demokracií s cílem „narušit a rozštěpit společnost a zanechat ji v hluboké propasti“. Platí to i pro volby jako moment, kdy lze voliče snadno ovlivnit ve prospěch konkrétního uskupení či kandidáta.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna připomněl chystanou reformu volebního systému. Patří mezi ně zavedení jednodenního hlasování místo dvou dnů kvůli riziku manipulace s hlasovacími lístky o noční pauze. Vnitro také podle Mlsny odmítlo kvůli hrozbě zneužití zavést elektronický systém hlasování, místo něj navrhuje korespondenční volbu.
