Trollové si vydělávají urážením Evropy a pak tam jezdí, říká ruská novinářka Savčuková

3 minuty
Newsroom ČT24: Trollové si vydělávají urážením Evropy
Zdroj: ČT24

Ruská novinářka Ljudmila Savčuková před časem na vlastní kůži zažila, jaké to je být internetovým trollem. Do továrny na fake news se jí podařilo infiltrovat v roce 2015 a od té doby o své dvouměsíční práci přednáší po celém světě. Minulý týden přijela i do Česka. Jakým způsobem ruští dezinformátoři pracují? I na to se novinářky v rozhovoru pro Newsroom ČT24 ptala redaktorka Dominika Vřešťálová.

Jak probíhal váš pracovní den?

Den začíná přesně v devět. Přejdete přes elektronicky zabezpečený turniket a přiložíte k němu propustku. V redakci kromě počítače zapínáte taky ochranný program, aby se nedalo poznat, odkud píšete. Potom dostanete první zadání. Písemná zadání se posílají blogerům, kteří píšou rozsáhlé texty. Komentátoři sypou stovky příspěvků na zpravodajské weby nebo na sociální sítě a instrukce dostávají ústně. V každé kanceláři s nimi sedí člověk a říká jim, co mají dělat.

Jak ta zadání, podle kterých jste měli psát nové články, vypadala?

Za dvanáctihodinový pracovní den trollovi přijdou dvě nebo tři taková zadání. Je to dokument, ve kterém jsou popsané hlavní události a také způsob, jakým je má zpracovat. Témat je v zadání zhruba deset – třeba Spojené státy, Evropská unie, Ukrajina. Ta tehdy pochopitelně byla na prvním místě, protože situace byla velmi vyostřená. Kromě toho jsme psali třeba o pozici Ruska ve světě. V každém textovém zadání bylo uvedeno, jak máme událost popsat – jestli ji máme vykreslit negativně, jestli máme chválit Putina a nadávat na opozici, a tak dál. Hlavní ale bylo, aby se trollové co možná nejvíc podobali běžným lidem. Čím víc osobních informací dostali komentátoři a blogeři do svých textů, tím líp. Hned první den mi řekli, že čím přirozeněji budu mluvit, tím to bude lepší.

Pamatujete si, které vaše články nebo články vašich známých byly nejčtenější?

Víte, tam ani tak nešlo o čtenost. Hlavní bylo, aby se témata prosadila. Cílem téhle trollí farmy a dalších propagandistických organizací je zařídit, aby se o tématech jako Ukrajina nebo Evropská unie mluvilo a psalo ve špatném, negativním světle. Dezinformátoři, státní propaganda a novináři v Rusku říkají o Evropě pořád to samé – že je v rozkladu, dějí se tam hrozné věci a situace je vlastně horší, než by se mohlo zdát. Pořád se taky rozebírají homosexuální vztahy a říká se, že když do Evropy přijede člověk z Ruska, hrozí mu, že ho znásilní nebo tak něco. Když se v Evropě děje něco špatného, nafukuje se to do ohromných rozměrů a vzniká spousta textů, které jsou plné zloby.

Vy i dále činnost trollů sledujete – jak se podle vás změnila jejich taktika?

Teď už trollové nejsou jen na internetu. Začali se prosazovat i v reálném životě. V Petrohradě se například v září konaly volby gubernátora a oficiální předvolební kampaň se vedla s pomocí trollí farmy a strukturami, které jsou na ni napojené. A ten člověk, který teď v uvozovkách „vyhrál“ volby, byl do téhle funkce dosazený Prigožinem, majitelem trollí farmy.

A jak se mění témata?

Témata se mění podle toho, co se děje ve světě. Aparát propagandy dokáže velmi rychle zachytit události, které může využít ve svůj prospěch. Já třeba pořád uvádím jako příklad den, kdy zabili Borise Němcova. Viděla jsem celou tu ohromnou strukturu – v trollí farmě totiž bylo okolo tisícovky lidí – a ty najednou přesadili za jiné počítače a nechali je komentovat a házet na Němcova špínu. Dokonce bylo velmi zajímavé pozorovat, že pracovníci ve farmě občas ani nevěděli, kdo Němcov je, a i přesto ho uráželi.

Kdo má podle vás převahu? Trollové nebo sociální sítě, které cíleně blokují jejich účty?

Lidé v trollích farmách si naprosto bez problému zakládají další a další profily. Odkupují je i od skutečných lidí. Fungují jako taková mnohohlavá hydra – usekneš jednu hlavu a naroste jich dalších deset. Takže pokud budeme trolly jenom blokovat, nikdy jim nebudeme stačit.

A co si myslíte o tom, že blokaci účtů zažívají nejen trollové, ale i lidé, kteří jim upřímně uvěřili?

Všem lidem, kteří o blokování účtů rozhodují, doporučuji, aby se snažili nějak odkrýt skutečnou identitu trollů. Mělo by se mluvit o tom, co dělají konkrétní jednotlivci, kteří se věnují propagandě, konkrétní novináři a trollové. Tito lidé by měli mít zakázáno jezdit do Evropy, protože obvykle Evropu urážejí, vydělávají si tak peníze a pak tam jedou. To se stává velmi často. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 11 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 16 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...