Boris Němcov

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.

Zdravotní stav ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy se za mřížemi prudce zhoršil. Jeho manželka Jevgenija Kara-Murzová na síti X uvedla, že ho převezli do vězeňské nemocnice. Dvaačtyřicetiletý politik má dlouhodobě podlomené zdraví po dvou těžkých otravách, které připisuje ruským tajným službám. Režim Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině.

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.

V Moskvě začal soud s opozičním zastupitelem tohoto města Iljou Jašinem, který šířil informace o vraždění civilistů v ukrajinské Buče během ruské okupace. Obžalovaný je z trestného činu diskreditace armády, kde je sazba až patnáct let ve vězení.

Před dvaceti lety zahynulo po zásahu ruské policie sto třicet rukojmí, které v moskevském divadle Dubrovka zadržovali čečenští teroristé. Smrt většiny z nich způsobila otrava neznámým plynem, který měl přítomné jen uspat. Ruský stát zatím nikoho neodškodnil a organizace pozůstalých Nord-Ost připravuje novou žalobu.

Část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, kterou pražský magistrát přejmenoval na Ukrajinských hrdinů, je už osazena uličními tabulemi s novým názvem. V pátek je odhalili zástupci města a Prahy 6 spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a zástupci ambasád dalších zemí. Změnu kvůli ruské invazi na Ukrajinu koncem března schválilo pražské zastupitelstvo, a to na návrh Prahy 6. Ruské velvyslanectví by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy s doručováním pošty.

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

Sporných momentů v česko-ruských vztazích je v posledních letech řada a nejaktuálnější ruský zájem o stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se střetává s varováním tajných služeb před ruskou špionáží. Rusy například popudilo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, odstranění sochy maršála Ivana Koněva nebo vybudování pomníku vlasovcům.

Několik tisíc lidí si v centru Moskvy připomnělo šesté výročí zavraždění opozičního politika Borise Němcova. Lidé pokládali květiny na mostě poblíž Kremlu, kde byl 27. února 2015 zastřelen. Podle agentury Reuters bylo na místě jen málo policistů.

Možná otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není první podobnou kauzou. Podezřelé události obklopují smrt či onemocnění řady dalších politiků, novinářů či špionů kritických vůči politice Kremlu.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný se v Událostech, komentářích střetli v debatě na téma česko-ruských vztahů. Ty jsou v poslední době napjatější než obvykle. Naposledy ministerstvo zahraničí 5. června vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal svého polského kolegu Jacka Czaputowicze, aby Polsko zvážilo otevření dalších hraničních přechodů hlavně na Liberecku a Královéhradecku. Polská strana naopak požaduje, aby Česko připustilo tranzitní pohyb polských pracovníků přes české území. Po Polsku navíc Petříček chce více informací o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v Dole Turów. Ministři zahraničí o tom informovali na brífinku po středečním společném jednání.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že bude nezbytné obnovit památník sovětského maršála Ivana Koněva v Praze, a to na základě závazků z česko-ruské smlouvy z roku 1993. V televizi RBK označil za „dětinské“ české vysvětlování, že o odstranění Koněvovy sochy rozhodl na místní úrovni „jakýsi starosta“. Česká strana odmítá, že by tento případ dvoustrannou smlouvu porušoval. Prohlášení ruských představitelů podle českého ministerstva zahraničí nepřispívají k vytvoření atmosféry pro věcná jednání.

Rusko souhlasí s konzultacemi s Českou republikou podle vzájemné smlouvy z roku 1993, oznámilo na svém webu ruské velvyslanectví v Praze. Česko podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) o jednání požádala mimo jiné k vyjasnění sporů o odstranění pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva.

Sněmovní bezpečnostní výbor se po jednání o možném příjezdu pracovníka ruských tajných služeb s jedem ricin shodl na tom, že považuje reakci bezpečnostních složek za adekvátní, vyplývá z usnesení. Výbor ve středu ráno vyslechl poznatky od ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a policejního prezidenta Jana Švejdara k informacím týdeníku Respekt. Vyjádřil zároveň podporu BIS proti působení cizích zpravodajských služeb.

Česko se podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) v tuto chvíli nechystá vypovědět ruské diplomaty. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na článek týdeníku Respekt, který před týdnem napsal, že do Česka dorazil pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Policejní ochranu kvůli tomu mají tři pražští komunální politici. Podle Havlíčka se záležitost musí nejprve důkladně prošetřit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš označil vládní přístup za vágní a zdrženlivý. Předseda KSČM Vojtěch Filip vážnost rizika zpochybňuje.

Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) ve čtvrtek nechalo na řeporyjském náměstí instalovat pamětní desku připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Vedle desky stojí umělecké dílo od sponzora, který si nepřeje být jmenován. Informaci serveru Seznam.cz potvrdil Novotný. Proti záměru zbudování pomníku se dříve ohradilo ruské velvyslanectví v Praze a ruská diplomacie.

Moskva si nepřeje vyostřovat vztahy s Českem, prohlásila ve středu v moskevském rozhlase mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Učinila tak při komentování posledních událostí, včetně zpráv českých médií o možném ruském útoku na pražské komunální politiky. Podle Zacharovové mají Češi předložit konkrétní důkazy.

Ruská ambasáda odmítla, že by přesunula sídlo na adresu svého konzulárního úseku kvůli přejmenování náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova. Podle velvyslanectví sídlí zastupitelský úřad ve stejné budově, pouze mu magistrát hlavního města zrušil jednu ze dvou používaných adres. Ambasáda hodlá nadále užívat adresu Korunovační 36.