Němcova před vraždou sledoval agent FSB spojovaný i s otravou Navalného, píše Bellingcat

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.

Někdejší ruský vicepremiér Němcov byl zastřelen v únoru 2015 v centru ruské metropole nedaleko Kremlu. Za vraždu byla odsouzena skupina Čečenců, objednavatele zločinu se ale vypátrat nepodařilo. Ruské úřady odmítají, že by se na vraždě politika podílely.

Tým investigativních novinářů uvádí, že Němcova v měsících před jeho smrtí sledoval agent FSB vedený jako Valerij Sucharev. Politika dle zjištění potají doprovázel nejméně na třinácti cestách, naposledy jen deset dní před vraždou.

Novináři svou investigativní práci opřeli o –⁠ na černém trhu získané –⁠ informace z databáze FSB, ve které lze mimo jiné sledovat rezervace či nákup letenek a jízdenek. Sucharevovy rezervace pak porovnali s veřejně dostupnými zprávami o cestování Němcova.

„Ve zkorumpované společnosti, jako je Rusko, je (zmíněná databáze, pozn. red.) dvousečnou zbraní,“ konstatuje reportér Bellingcat Christo Grozev, podle kterého tento nástroj používají k přesnému sledování příslušníci FSB, v případě uniklých informací ho ale mohou ke sledování těchto „špionů“ využít i novináři.

Většina Němcovových cest vedla z Moskvy, kde žil, do Jaroslavle, kde zasedal v regionálním parlamentu. Podle zjištění se zdá, že Sucharev znal Němcovovy plány předem, protože často přijížděl do stejné destinace jen několik minut nebo hodin před politikem.

Sledován byl Němcov podle novinářů opravdu pečlivě. Když v létě 2014 letěl na Sibiř, let si rezervoval 2. června těsně po půlnoci. O deset minut později si letenku do stejné destinace koupil i Sucharev. Do Novosibirsku dorazili oba ve stejný den.

BBC požádala Kreml a FSB o komentář k důkazům, které společně s Bellingcat a The Insider shromáždila. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova „nic z toho nesouvisí s ruskou vládou“ a závěry novinářů označil za výmysl. FSB na žádost o komentář nereagovala.

Pokusy o zabití kritiků Putina

V Rusku je obvyklé, že bezpečnostní agentury sledují významné opoziční představitele, poznamenává BBC. Sucharev ale nebyl jen řadovým agentem – Bellingcat ho v předchozím vyšetřování spojil se dvěma pokusy o atentát, které byly zaměřeny na prominentní kritiky Putina.

Prvním cílem byl Němcovův přítel, opoziční politik Vladimir Kara-Murza, kterého v květnu 2015 podle Bellingcat otrávilo oddělení FSB. Sucharev byl členem týmu, který ve stejnou dobu jako Kara-Murza navštívil Kazaň. Odtud se opozičník vrátil ve vážném zdravotním stavu. Podle ruských lékařů měl „srdeční nedostatečnost“. V roce 2017 Kara Murza čelil dalšímu neúspěšnému pokusu o otravu, píše BBC. Ruská vláda odmítá tvrzení, že by se na otravách podíleli její agenti.

Pokusu o otravu čelil i Navalnyj, který v roce 2020 přišel do kontaktu s bojovou látkou ze skupiny novičok. Bellingcat zjistil, že tým FSB sledoval Navalného ve východoruském Tomsku bezprostředně před otravou.

Sucharev ve městě fyzicky nebyl. Z výpisů telefonních hovorů však vyplývá, že v měsících bezprostředně před otravou 145krát telefonicky nebo přes zprávy hovořil s nejméně čtyřmi členy tohoto týmu a s výše postaveným příslušníkem FSB. Ruská vláda i v tomto případě odmítá, že by se na otravě Navalného jakkoliv podílela.

Němcov byl výrazným protivníkem Putina. Jeho smrt v roce 2015 se stala nejvýraznější – ale nikoliv první – politickou vraždou od doby, kdy se Putin dostal k moci. Němcov se stal výraznou osobností v 90. letech 20. století, kdy za prezidenta Borise Jelcina působil jako místopředseda vlády. Podle odhadů se mohl velmi pravděpodobně stát jeho nástupcem.

K moci se ale nakonec dostal Putin a Němcov byl odsunut na pozadí ruské politiky. Mimo jiné vystupoval proti ruskému útoku na východní Ukrajinu v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled