Němcova před vraždou sledoval agent FSB spojovaný i s otravou Navalného, píše Bellingcat

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.

Někdejší ruský vicepremiér Němcov byl zastřelen v únoru 2015 v centru ruské metropole nedaleko Kremlu. Za vraždu byla odsouzena skupina Čečenců, objednavatele zločinu se ale vypátrat nepodařilo. Ruské úřady odmítají, že by se na vraždě politika podílely.

Tým investigativních novinářů uvádí, že Němcova v měsících před jeho smrtí sledoval agent FSB vedený jako Valerij Sucharev. Politika dle zjištění potají doprovázel nejméně na třinácti cestách, naposledy jen deset dní před vraždou.

Novináři svou investigativní práci opřeli o –⁠ na černém trhu získané –⁠ informace z databáze FSB, ve které lze mimo jiné sledovat rezervace či nákup letenek a jízdenek. Sucharevovy rezervace pak porovnali s veřejně dostupnými zprávami o cestování Němcova.

„Ve zkorumpované společnosti, jako je Rusko, je (zmíněná databáze, pozn. red.) dvousečnou zbraní,“ konstatuje reportér Bellingcat Christo Grozev, podle kterého tento nástroj používají k přesnému sledování příslušníci FSB, v případě uniklých informací ho ale mohou ke sledování těchto „špionů“ využít i novináři.

Většina Němcovových cest vedla z Moskvy, kde žil, do Jaroslavle, kde zasedal v regionálním parlamentu. Podle zjištění se zdá, že Sucharev znal Němcovovy plány předem, protože často přijížděl do stejné destinace jen několik minut nebo hodin před politikem.

Sledován byl Němcov podle novinářů opravdu pečlivě. Když v létě 2014 letěl na Sibiř, let si rezervoval 2. června těsně po půlnoci. O deset minut později si letenku do stejné destinace koupil i Sucharev. Do Novosibirsku dorazili oba ve stejný den.

BBC požádala Kreml a FSB o komentář k důkazům, které společně s Bellingcat a The Insider shromáždila. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova „nic z toho nesouvisí s ruskou vládou“ a závěry novinářů označil za výmysl. FSB na žádost o komentář nereagovala.

Pokusy o zabití kritiků Putina

V Rusku je obvyklé, že bezpečnostní agentury sledují významné opoziční představitele, poznamenává BBC. Sucharev ale nebyl jen řadovým agentem – Bellingcat ho v předchozím vyšetřování spojil se dvěma pokusy o atentát, které byly zaměřeny na prominentní kritiky Putina.

Prvním cílem byl Němcovův přítel, opoziční politik Vladimir Kara-Murza, kterého v květnu 2015 podle Bellingcat otrávilo oddělení FSB. Sucharev byl členem týmu, který ve stejnou dobu jako Kara-Murza navštívil Kazaň. Odtud se opozičník vrátil ve vážném zdravotním stavu. Podle ruských lékařů měl „srdeční nedostatečnost“. V roce 2017 Kara Murza čelil dalšímu neúspěšnému pokusu o otravu, píše BBC. Ruská vláda odmítá tvrzení, že by se na otravách podíleli její agenti.

Pokusu o otravu čelil i Navalnyj, který v roce 2020 přišel do kontaktu s bojovou látkou ze skupiny novičok. Bellingcat zjistil, že tým FSB sledoval Navalného ve východoruském Tomsku bezprostředně před otravou.

Sucharev ve městě fyzicky nebyl. Z výpisů telefonních hovorů však vyplývá, že v měsících bezprostředně před otravou 145krát telefonicky nebo přes zprávy hovořil s nejméně čtyřmi členy tohoto týmu a s výše postaveným příslušníkem FSB. Ruská vláda i v tomto případě odmítá, že by se na otravě Navalného jakkoliv podílela.

Němcov byl výrazným protivníkem Putina. Jeho smrt v roce 2015 se stala nejvýraznější – ale nikoliv první – politickou vraždou od doby, kdy se Putin dostal k moci. Němcov se stal výraznou osobností v 90. letech 20. století, kdy za prezidenta Borise Jelcina působil jako místopředseda vlády. Podle odhadů se mohl velmi pravděpodobně stát jeho nástupcem.

K moci se ale nakonec dostal Putin a Němcov byl odsunut na pozadí ruské politiky. Mimo jiné vystupoval proti ruskému útoku na východní Ukrajinu v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...