Rusko chce kvůli vojenským pomníkům s Českem jednat

Rusko souhlasí s konzultacemi s Českou republikou podle vzájemné smlouvy z roku 1993, oznámilo na svém webu ruské velvyslanectví v Praze. Česko podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) o jednání požádala mimo jiné k vyjasnění sporů o odstranění pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva.

Svůj souhlas s uspořádáním konzultací podle smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci oznámila ruská strana 8. května, uvedla ambasáda. Tématem mají být nejnaléhavější otázky vzájemných vztahů. Podle ruské strany k nim momentálně patří „především plnění mezinárodněprávních závazků ve věci udržování historických a vojenských pomníků“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden uvedl, že očekává českou reakci na návrh Ruska zahájit dialog o odstranění pomníku Koněva, které považuje za „hrubé porušení“ dohody o přátelských vztazích z roku 1993. České ministerstvo zahraničí už počátkem dubna uvedlo, že odstranění Koněvovy sochy z náměstí Interbrigády v Praze 6 neporušuje žádnou z česko-ruských smluv.

Socha míří do muzea

Ještě před tím česká diplomacie oznámila, že pokud bude socha umístěna na důstojném místě, dostojí Česko svým závazkům z česko-ruské smlouvy. Podle Prahy 6 by socha měla být umístěna v připravovaném Muzeu paměti 20. století. Petříček koncem dubna Hospodářským novinám řekl, že Česko je připraveno jednat o přesunu Koněvovy sochy do Ruska.

Smlouva, kterou Česko a Rusko uzavřely v roce 1993, hovoří o přátelském rozvíjení vztahů a dodržování zásad rovnosti, nepoužití hrozby silou a nevměšování do vnitřních záležitostí. Dokument mluví i o spolupráci v kultuře či o ochraně historických památek nebo o rozvíjení obchodních vztahů.

Nahrávám video

Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Praha 6 nechala sochu odstranit na počátku dubna. Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily trestní stíhání proti představitelům Prahy 6, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné.

Místo sochy záchod

Prostor po soše se přitom aktuálně stal dějištěm dalšího incidentu – někdo tam umístil porcelánový klozet. Věc prověřuje policie, řekl její mluvčí Jan Daněk. Podle něj zatím neurčili, o jaké provinění by se mohlo jednat. Sama Koněvova socha byla v minulosti, než ji radnice nechala odvézt, cílem řady útoků.

Městská část už záchod nechala odstranit. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář celou věc odsoudil. Podle něj se klozet na zakrytém podstavci po Koněvově soše objevil pravděpodobně v noci na sobotu. 

Vztahy jsou vyhrocené už déle

Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté i kvůli dalším krokům pražských radnic. Ruské protesty vyvolalo zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo také rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

Média informovala o pracovníkovi ruských tajných služeb, který do Prahy přicestoval údajně s jedem ricin. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) dostali policejní ochranu.

Velvyslanec kroky Prahy kritizuje

O nezodpovědných krocích komunálních úředníků v České republice a oslavování nacistických pomahačů píše ve svém prohlášení k výročí konce druhé světové války ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij. Podobné jevy podle něj budí nedůvěru ve vztazích mezi národy. Připomíná zároveň zásluhy Rudé armády na osvobození Československa před 75 lety. 

Podle Zmejevského se dodnes vyskytují ti, kteří se snaží nezodpovědně spekulovat na historické paměti, interpretovat průběh událostí v zájmu momentální politické konjunktury a vyhledávat v minulosti záminky pro nároky a urážky. „Neštítí se dokonce oslavování nacistických napomáhačů,“ napsal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 41 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 55 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...