Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.
Ruský soud poslal opozičního politika Kara-Murzu na 25 let do vězení
3 minuty
Ruský soud poslal opozičníka Kara-Murzu na 25 let do vězení
Jednačtyřicetiletý otec tří dětí a opoziční politik léta vystupoval proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv.
Kritizoval rovněž ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, ve vazbě je od loňského dubna. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Kromě vlastizrady ho ruské úřady obvinily také ze spolupráce s „nežádoucími“ organizacemi a z „šíření lží“ o ruské armádě, což Rusko za trestný čin považuje od loňského roku, kdy na konci února zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu.
Kromě toho ruské úřady obvinily Kara-Murzu ze spolupráce s takzvaně „nežádoucími“ organizacemi. Obvinění z vlastizrady mu prokurátoři podle webu The Moscow Times sdělili v říjnu, tedy v době, kdy už byl ve vazbě, kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Soud tvrdí, že je vinen ve všech bodech.
Navalnyj: „Naprosto fašistický“ rozsudek
Po vynesení rozsudku Kara-Murza prohlásil, že „Rusko bude svobodné“. Minulý týden ve své závěrečné řeči přirovnal svůj případ k stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že si stojí za vším, co řekl. „Zločinci mají litovat toho, co udělali. Já jsem naopak ve vězení za své politické názory. Vím také, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí,“ prohlásil opozičník, který odmítá, že by se něčím provinil.
Další ruský opoziční politik, již uvězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj, podle serveru Meduza označil rozsudek nad kolegou za „nezákonný, nestoudný a prostě naprosto fašistický“. Dlouhý trest vězení je „pomsta za to, že (Kara-Murza) nezemřel, ale přežil dva pokusy o otravu, které spáchali – a to je už prokázáno – spolupracovníci (ruské tajné služby) FSB“, uvedl Navalnyj, který sám v roce 2020 přežil pokus o otravu bojovou látkou novičok.
- Ruský novinář Vladimir Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij.
- V letech 2015 a 2017 jej hospitalizovali s příznaky otravy. Lékaři diagnostikovali selhávání ledvin, napojili jej na umělou ledvinu a uvedli do umělého spánku.
- Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat, ruský server The Insider a časopis Der Spiegel při svých vyšetřováních dospěly loni k závěru, že za dvěma pokusy o otravu Kara-Murzy stejně jako v případě otravy známého kritika Kremlu Alexeje Navalného stála ruská tajná služba FSB.
- V říjnu 2022 byl obviněn z vlastizrady. Vyšetřovatelé ho obvinili z poskytování pomoci organizacím z členských států NATO, čímž podle nich roky jednal proti bezpečnosti Ruska. V srpnu Kara-Murzu obvinili také v souvislosti s činností nežádoucí organizace za to, že se v roce 2021 v Moskvě podílel na uspořádání konference na podporu politických vězňů v zemi, kterou sponzorovala Nadace svobodné Rusko.
- V letech 1999 až 2001 byl členem liberální strany Demokratická volba Ruska a poté byl do roku 2008 členem Svazu pravicových sil.
- Zdroj: ČTK
Politik tvrdí, že přežil dva pokusy o atentát
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova.
Dlouholetý Putinův odpůrce tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát. Trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil, píše The Moscow Times.
V loňském roce Kara-Murza dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Reakce: „Odpudivý politický proces“ a „represivní kampaň“
Jedním z prvních zahraničních politiků, kteří na pondělní verdikt nad ruským opozičním představitelem reagovali, byl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který na Twitteru proces s Kara-Murzou označil za „další z odpudivých politických procesů v Rusku“.
„Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku,“ uvedl šéf české diplomacie, jenž zároveň vyjádřil politikovi podporu.
„Vladimir Kara-Murza je další politická oběť ruského režimu. Otec tří dětí a opoziční politik léta hájil lidská práva a základní svobody. Ruský soud ho poslal na 25 let do vězení. Odsuzuji tento trest a vážím si odvahy Kara-Murzy ztratit pro pravdu svou vlastní svobodu,“ napsal na Twitteru český prezident Petr Pavel.
Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo „politicky motivovaný“ verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. „Nadále naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči,“ uvedl šéf britské diplomacie James Cleverly. Rozsudek odsoudil také Berlín.
Odsouzení Kara-Murzy zkritizovaly rovněž Paříž i Washington. Francie je „zděšena“ odsouzením představitele ruské opozice Vladimira Kara-Murzy k 25 letům vězení, uvedla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Anne-Claire Legendreová. Jak dodala, jde o nový příklad „represivní kampaně, kterou vedou ruské úřady proti hlasům kritickým k ruskému vedení a jeho agresivní válce proti Ukrajině.“ Podobně se vyjádřila i americká diplomacie.
Evropská unie označila odsouzení opozičního politika za „nehorázné“ a „politicky motivované“. „Vyzýváme Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně propustilo všechny, které vězní z politických důvodů,“ uvedl ve svém prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Moskvě kritika vadí, mluví o „vměšování“
Kreml verdikt odmítl komentovat. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila zahraniční reakce a rozsudek za „vměšování do vnitřních věcí“ Ruska a pohrozila vyhošťováním západních diplomatů zapletených do „rozvracení Ruska“. Vynesení rozsudku nad Kara-Murzou si vyslechlo čtyřicet diplomatů z 24 zemí, včetně Česka; ruská státní agentura TASS ve svém výčtu nezmínila ani Slovensko, ani Maďarsko.
Agentura AP označila proces s tímto opozičním představitelem za dosud poslední v řadě kroků, které ruské úřady udělaly při svém potlačování opozice. V Rusku je potlačován disent, ale přísnost trestu pro Kara-Murzu představuje nový rekord, píše The Moscow Times, podle něhož se Kreml snaží umlčet jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu.
