TÉMA

Vladimir Kara-Murza

Ruská agrese vedla k narušování lidských práv jinde, řekl Pavel na Foru 2000

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
14. 10. 2024Aktualizováno14. 10. 2024|

Naději pro „demokratické Rusko“ vyjádřil Kara-Murza na začátek Fora 2000

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.
13. 10. 2024Aktualizováno13. 10. 2024|

Ruská vězení jsou krutá, pomoc občanské společnosti pozvedá, říká Orlov

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.
1. 10. 2024|

Cenu Václava Havla získala María Corina Machadová z Venezuely

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.
30. 9. 2024Aktualizováno30. 9. 2024|

V Rusku je více politických vězňů než za SSSR, říká osvobozený Kara-Murza

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.
31. 8. 2024|

Pavel zahájil konferenci Globsec. Přijely desítky vrcholných politiků

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.
30. 8. 2024Aktualizováno30. 8. 2024|

Ruský lid nerovná se Putin, řekli propuštění aktivisté

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.
2. 8. 2024Aktualizováno2. 8. 2024|

Biden objímal propuštěné vězně. Putin vítal ruského agenta odsouzeného za vraždu

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.
2. 8. 2024Aktualizováno2. 8. 2024|

Rusko a několik západních zemí si vyměnily v Turecku vězně

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.
1. 8. 2024Aktualizováno1. 8. 2024|

Vězněného ruského opozičníka Kara-Murzu převezli do nemocnice

Zdravotní stav ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy se za mřížemi prudce zhoršil. Jeho manželka Jevgenija Kara-Murzová na síti X uvedla, že ho převezli do vězeňské nemocnice. Dvaačtyřicetiletý politik má dlouhodobě podlomené zdraví po dvou těžkých otravách, které připisuje ruským tajným službám. Režim Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině.
5. 7. 2024|

Pulitzerovu cenu získali reportéři za odhalení aféry na Nejvyšším soudu USA i vězněný Kara-Murza

Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci letos získal investigativní web ProPublica za odhalení aféry s dary členům Nejvyššího soudu USA. Jedno z ocenění získal i uvězněný ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza. Nejvíce cen bylo letos uděleno za zpravodajství z útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a následnou operaci Izraele v Pásmu Gazy.
7. 5. 2024|

Němcov, Politkovská, teď Navalnyj. Smrt či otrava zastihly už mnoho Putinových odpůrců

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.
16. 2. 2024|

Ruský opozičník Kara-Murza skončil na samotce, Kreml tvrdě potírá odpor

Vězněný ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza byl převezen na samotku v nejpřísnějším režimu, uvedla jeho právnička poté, co zmizel ze sibiřské trestanecké kolonie, kde si odpykával trest předtím. Ruský soud poslal Kara-Murzu za mříže na 25 let za zradu, když kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu. Politikova manželka a jeho podporovatelé v pondělí uvedli, že Kara-Murza byl přemístěn a nemají o něm žádné zprávy.
31. 1. 2024|

V Rusku stoupl počet politických vězňů. Opozice je podporuje psaním dopisů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.
6. 1. 2024|

Někteří uvěznění ruští opoziční politici drží hladovku

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.
30. 10. 2023|

Cenu Václava Havla získal turecký disident Osman Kavala

Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Ocenění od roku 2013 uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ankara rozhodnutí kritizovala.
9. 10. 2023Aktualizováno9. 10. 2023|

ČT mluvila s ruskými novinářkami a aktivistkami, které pociťují znaky otravy

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.
16. 8. 2023Aktualizováno16. 8. 2023|

Ruské politické vězně podporuje strana Jabloko. Za mříže jim posílá dopisy

Přesně 565 lidí je v současné době podle údajů lidskoprávní organizace Memorial v Rusku za mřížemi z politických důvodů. Mezi nimi jsou i desítky protiválečných aktivistů, kteří byli odsouzeni po ruské agresi na Ukrajinu hlavně za paragraf nazvaný „diskreditace ruské armády“, který trestá sdílení jiných informací než těch oficiálních. Dostali různé tresty od jednoho roku až po pětadvacet let vězení. Jedním z mála míst, kde lze proti válce něco říct, je sídlo strany Jabloko.
1. 8. 2023|

Bývalý starosta Jekatěrinburgu dostal za kritiku ruské invaze u soudu pokutu

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.
19. 5. 2023|

Útok na Ukrajinu není správný, řekl bývalý primátor Jekatěrinburgu. Hrozí mu roky vězení

V Jekatěrinburgu začal soud s bývalým primátorem města Jevgenijem Rojzmanem. Ruské úřady opozičního politika loni v srpnu obvinily z diskreditace ruské armády kvůli kritice vojenského vpádu na Ukrajinu. Politik už za to dostal několik pokut, obžaloba pro něj žádá pět let vězení. Rojzman vinu odmítá.
26. 4. 2023Aktualizováno26. 4. 2023|

Věznění novináři a opozičníci mají pro Kreml hodnotu. Mohou je vyměnit, míní pozorovatelé

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
20. 4. 2023|

Ruský soud poslal opozičního politika Kara-Murzu na 25 let do vězení

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.
17. 4. 2023Aktualizováno17. 4. 2023|

Cenu Václava Havla získal ruský opoziční politik Kara-Murza

Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opoziční politik a publicista Vladimir Kara-Murza. Informovala o tom agentura AFP. Prestižní ocenění, které doprovází odměna ve výši šedesát tisíc eur (asi 1,5 milionu korun), uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.
10. 10. 2022Aktualizováno10. 10. 2022|

Novináři pátrají po ruských travičích. Stejní agenti z aféry Navalnyj chtěli zlikvidovat také básníka Bykova

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.
13. 6. 2021|