Pulitzerovu cenu získali reportéři za odhalení aféry na Nejvyšším soudu USA i vězněný Kara-Murza

Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci letos získal investigativní web ProPublica za odhalení aféry s dary členům Nejvyššího soudu USA. Jedno z ocenění získal i uvězněný ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza. Nejvíce cen bylo letos uděleno za zpravodajství z útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a následnou operaci Izraele v Pásmu Gazy.

Hlavní cenu, zlatou medaili za veřejnou službu, dostali novináři z ProPublica za to, že „prorazili tlustou zeď tajemství“ kolem darů bohatých podnikatelů členům Nejvyššího soudu USA.

Ruský opoziční politik Kara-Murza, který si momentálně v trestanecké kolonii s maximální ostrahou odpykává pětadvacetiletý trest za kritiku ruské války proti Ukrajině, získal jednu z cen za své komentáře psané za mřížemi pro list The Washington Post. Cena byla udělena „za vášnivé komentáře napsané s velkým osobním rizikem z vězeňské cely“, uvedli organizátoři.

Sám Kara-Murza se k udělení ceny nemohl vzhledem k uvěznění vyjádřit. Jeho manželka Jevgenija, žijící s dětmi v americkém exilu, poděkovala redakci The Washington Post za to, že hlas jejího muže je slyšet, není zapomenut a zapomenuta není ani jeho vize demokratického Ruska. Připomněla, že její manžel strávil celé měsíce za trest na samotce.

Po rozpoutání plnohodnotné války proti Ukrajině v únoru 2022 Rusko tvrdě zasáhlo proti veškeré kritice toho, co oficiálně nazývá „speciální vojenskou operací“, a právě Kara-Murzu postihl dosud nejpřísnější trest: loni v dubnu – po roční vazbě – jej odsoudili k 25 letům za mřížemi na základě obvinění z vlastizrady a šíření „lživých zpráv“ o ruské armádě; za „lživé“ ruské úřady pokládají veškeré zprávy, které neodpovídají oficiální verzi Moskvy. Odsouzený vinu odmítl a soud přirovnal k procesům vedeným za sovětského diktátora Josifa Stalina.

Ochránci lidských práv považují Kara-Murzu za politického vězně. Dvaačtyřicetiletý politik má podle médií nalomené zdraví zejména kvůli dvěma otravám z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat dříve uvedl, že politika se dvakrát pokusili otrávit agenti ruské tajné služby FSB.

Zpravodajství z Gazy

Deníky The New York Times a The Washington Post byly oceněny po třech Pulitzerových cenách za práci v roce 2023, která sahala od války v Pásmu Gazy po násilí se střelnými zbraněmi. Fotoreportéři agentury The Associated Press byli oceněni za pokrytí globální migrace do USA.

Zpravodajství z útoku Hamásu na Izrael a jeho následky vyústilo ve dva Pulitzery a zvláštní citaci. Britské The Times vyhrály za textové zpravodajství, oceněné jako „rozsáhlé a objevné“, zatímco agentura Reuters vyhrála svými snímky. Zvláštní citací byli oceněni novináři zabývající se válkou v Gaze.

Pulitzerovy ceny se udělovaly v patnácti novinářských kategoriích a také v osmi uměleckých kategoriích zaměřených na knihy, hudbu a divadlo. Vítěz kategorie veřejné služby získává zlatou medaili, všichni ostatní vítězové po patnácti tisících dolarech (asi 646 tisíc korun).

Pulitzerovy ceny udílí Kolumbijská univerzita v New Yorku a jsou považovány za nejprestižnější americké novinářské ocenění. Jsou pojmenovány po vydavateli novin Josephu Pulitzerovi, který zemřel v roce 1911. Ceny se udělují od roku 1917. Loni hlavní cenu získal tým agentury AP za zpravodajství z obléhaného ukrajinského Mariupolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 15 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 20 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...