Žurnalistika

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Americký herec Peter Sarsgaard uvedl na festivalu v Karlových Varech film Jak nezískat Pulitzera, natočený podle skutečného případu novináře, který si vymýšlel reportáže. Saarsgard vztahuje téma i k současnosti. „Novinařina všude po světě je v krizi,“ říká, „vypadá to, že součástí žurnalistiky jsou spíše názory než pravda.“ V rozhovoru s Filipem Karbanem mluvil také o přípravě na snímek Paměť, kde ztvárnil muže trpícího demencí, nebo o tom, jaká je v Hollywoodu šance na získání velké role.

Bývalý investigativní novinář, spisovatel, jehož dílo se stalo první knihou, která v tuzemsku poprvé a otevřeně popisovala svět drog, a ministr vnitra za Věci veřejné. Sedmdesátiletý Radek John se nyní popisuje jako „šťastný člověk, kterému se otevřelo okno příležitosti žít úplně svobodně“. „Nemám tedy potřebu veřejně vystupovat – s jedinou výjimkou,“ řekl v Interview Speciál moderovaném Janou Peroutkovou. Onou výjimkou je psaní o halucinogenní droze ayahuasce.

Slovenská Markíza opět zažívá turbulence. V televizní stanici nedávno skončil moderátor a šéf odborů Viktor Vincze. Desítky jeho kolegů sepsaly vedení dopis a mluví o šikaně a pomstě. Obavy o nezávislost média vyjádřili i Reportéři bez hranic. Markíza obvinění odmítá – i když odchod oznámili další novináři. Mezi nimi politická reportérka Gabriela Kajtárová. O poměrech v redakci hovořila se zpravodajem ČT Janem Šilhanem.

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na šestnáct let do vězení amerického novináře Evana Gershkoviche. Obžaloba tvrdí, že se dopustil špionáže. Obvinění odmítá žurnalista i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal. Bílý dům označil proces za vykonstruovaný, Moskva podle něj využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku. Rozhodnutí podle médií může otevřít cestu k případné výměně vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci letos získal investigativní web ProPublica za odhalení aféry s dary členům Nejvyššího soudu USA. Jedno z ocenění získal i uvězněný ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza. Nejvíce cen bylo letos uděleno za zpravodajství z útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a následnou operaci Izraele v Pásmu Gazy.

Letošní Novinářskou cenu za inovativní žurnalistiku získal tým Aktuálně.cz za mnohovrstvé zpracování tématu dezinformací. Vůbec prvním vítězem kategorie Ekonomická žurnalistika se stal Filip Zelenka ze zpravodajského ekonomického deníku E15 za příspěvek porovnávající prostředí v Česku a Polsku. Novinářskou křepelku pro mladé novináře do 33 let si za reportáže z válečné Ukrajiny odnesla reportérka České televize Darja Stomatová.

Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě al-Džazíra v zemi. Ta krátce nato přestala být v Izraeli dostupná. Hlavní izraelský poskytovatel kabelové televize zastavil vysílání kanálu s odkazem na vládní zákaz. Policie poté podnikla razii v jeruzalémském hotelovém pokoji, který stanice používá jako svou kancelář.

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

Zjištění novinářů se dostanou k více lidem a filmaři se mohou inspirovat zajímavými a už hotovými příběhy. Takový závěr si slibuje první ročník summitu Floodlight od setkání investigativních žurnalistů a tvůrců spojených s filmovým a televizním průmyslem. Novináři, scenáristé či producenti se od 30. listopadu do 3. prosince sejdou v kolumbijské Cartageně. Pořádající organizace je inspirována mimo jiné Gabrielem Garcíou Margézem, jenž byl nejen spisovatelem, ale i novinářem. I bez summitu jsou ale skutečné kauzy pro hranou tvorbu zdrojem inspirace. Od aféry Watergate po Neskutečnou Annu.

České úřady by podle mezinárodního Výboru na ochranu novinářů (CPJ) měly bezodkladně vyšetřit výhrůžky, které obdržel ruský opoziční a investigativní portál istories.media (Važnyje istorii). Médium sídlí v Praze a hrozby se týkaly jeho novinářek Alesji Marochovské a Iriny Dolininové.

Ruské úřady přidaly na seznam takzvaných zahraničních agentů nositele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Lidé na seznamu podléhají zvýšené úřední kontrole. Rusové se k necenzurovaným informacím dostanou jen na sociálních sítích nebo internetu. Opoziční média a novináři se přesunuli do zahraničí, v zemi jich dál působí jen minimum.

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Americký novinář Evan Gershkovich, jenž v Rusku čelí obvinění ze špionáže, zůstane ve vazbě. Moskevský soud v úterý podle světových agentur zamítl odvolání reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), ve kterém rozporoval své zadržování. Soud už dříve nařídil, aby zůstal v moskevské vazební věznici přinejmenším do 29. května. Žurnalista obvinění odmítá.

Tím nejcennějším, co redakce má, jsou lidé, kteří pro ni pracují, míní Pavel Tomášek. Pro začínající Deník N nebylo vůbec jednoduché ty správné kolegy sehnat. „Museli mít odvahu pustit se do projektu, o jehož úspěchu řada lidí pochybovala,“ říká šéfredaktor. Za tím, že se Deníku N podařilo na českém trhu uspět, stojí podle něj i kus štěstí a možná i to, že mu na spolupráci nekývli někteří zkušení novináři. O tom i o své cestě od sportu k politice mluví Tomášek v podcastu Background ČT24.

Rodinný dům, ve kterém byli v roce 2018 zastřeleni novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová, bude zbourán. Demolice začne v úterý a na místě v budoucnu vyroste památník svobody slova. Informoval o tom úřad Trnavského kraje, který projekt připravil a financuje.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.