Žurnalistika strana 4 z 4

Zemřel publicista, překladatel a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm, bylo mu 96 let. Liehmovo jméno je úzce spjato s Literárními novinami 60. let minulého století a s propagací nové československé filmové vlny v západní Evropě. Podstatnou část svého života prožil v exilu, před sedmi lety se přestěhoval zpátky do Prahy. Na jaře 2015 převzal Cenu Toma Stopparda, v říjnu téhož roku mu prezident udělil medaili Za zásluhy.

Běloruské sdružení novinářů a nestátní média ve společném prohlášení vyzvaly úřady, aby ukončily nátlak na server Tut.by a další nezávislá média, která informují o protestech proti režimu Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách z 9. srpna považovaných opozicí nebo EU za zfalšované. Postup úřadů proti nezávislým médiím je podle prohlášení porušením svobody slova a tisku a omezuje přístup občanů k informacím, navzdory právům a svobodám zaručeným běloruskou ústavou.

Na konci září před deseti lety začala Mladá fronta DNES publikovat články o tehdejším ministru dopravy Vítu Bártovi a jeho straně Věci veřejné. Investigativní texty Jaroslava Kmenty tehdy spustily zemětřesení jak ve vládě, tak v samotné straně. Co stálo na počátku této aféry? A jak na ni dnes, deset let poté, vzpomíná „její autor“ Jaroslav Kmenta? Pořad Newsroom ČT24 připomíná velké investigativní kauzy, Vít Bárta, Věci veřejné a bezpečnostní agentura ABL jsou jednou z nich.

Začátkem září novináři monitorovali demonstraci ekologických aktivistů u lomu Vršany na Mostecku. V momentě, kdy aktivisté vstoupili do lomu, většina novinářů zůstala stát. Někteří se ale vydali dál, zastavila je – opět jen některé – až výzva policistů, že do lomu platí zákaz vstupu a že mají místo opustit. Jak k takové situaci přistupovat z hlediska novinářské etiky? Podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity je potřeba každou takovou demonstraci posuzovat zvlášť. Připouští však, že novinář může stanovená pravidla porušit.

Je to podobný scénář jako na jaře. Počty nakažených koronavirem stoupají, novináři dál nepřetržitě informují o vývoji a nových nařízeních, sami se ale nakazit nesmí. Nemoc a s ní spojená karanténa by totiž ohrozila celé médium. Po letním uvolnění proto redakce opět zpřísňují pravidla. Reportéry dělí na dva nezávislé týmy, podporují nebo přímo nařizují práci z domova a před osobní komunikací dávají přednost komunikaci on-line. Jak teď česká média fungují a co si z první vlny vzala jako ponaučení? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Asijský zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš odjížděl z Číny ve chvíli, kdy se koronavirus začal šířit rychlostí epidemie. V Asii ale zůstal, o nákaze teď informuje z thajského Bangkoku. Proč země vyměnil, jak zareagovali další novináři a co je nejspíš čeká, až nemoc odezní, nastínil Newsroomu ČT24 v rozhovoru přes Skype. Tématu se věnovalo nedělní vydání pořadu.

Od podzimu nabízí původní zprávy z Německa Deník N, od března je z Bruselu budou mít tři tituly vydavatelství Economia. Otevírání zahraničních postů v soukromých médiích česká scéna už dlouho nezažila, naposledy se v době ekonomické krize rušily. Zahraniční zpravodajové tak zůstali jen veřejnoprávním médiím, kromě České televize a Českého rozhlasu také České tiskové kanceláři. Jak bude nový bruselský post vypadat, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Minulý týden zmizel čínský občanský žurnalista Čchen Čchiou-š', který na sociálních sítích kriticky informoval o šíření nového koronaviru. Podle ochránců lidských práv a jeho blízkých mohl být umlčen čínskými úřady. „Bloger tady na Západě může natáčet, co chce. To v Číně není možné,“ říká k tomu novinářka Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Jiný způsob sportovní žurnalistiky než ten, který je v Česku běžný. Projekt Bez frází nekomentuje jednotlivé závody nebo utkání. Nehodnotí výsledky a nepřináší ani klasické rozhovory. Nechává sportovce, aby sami popsali svoje příběhy. Všechny jsou na webu a nově i v knize. Newsroom ČT24 mluvil třeba s pětinásobnou mistryní republiky v moderní gymnastice Monikou Vlčkovou. Proč se svěřila právě těmto novinářům? Pořad sledujte v neděli dvě minuty po 22. hodině.

Fotoreportéři Jan Šibík a Jan Šilpoch stáli v roce 1989 na Národní třídě přímo u davu volajícím po svobodě a chtěli zachytit okamžiky revoluce. Sami přitom nevěděli, jestli se jim podaří včas utéct před obušky. Newsroom ČT24 se s nimi vrátil o tři dekády nazpět. Vracet se bude nově každý týden ve speciálním seriálu Mediální revoluce. Co znamenal revoluční rok pro české novináře? Jak ho prožívali? Co všechno změnil? Víc každou neděli ve 22:02 na ČT24.

Ondřej Sekora nebyl jenom autorem Ferdy Mravence. Rozmanitý odkaz výrazné osobnosti české kultury představí nový dokument České televize. Kromě umělecké a novinářské práce se tvůrci filmu zaměřili také na jeho dramatické životní osudy. Snímek bude mít premiéru na podzim, kdy uplyne 120 let od Sekorova narození.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.