Žurnalistika strana 3 z 4

Do televize nenastoupil, ale narukoval, a ještě v 90. letech odjel jako zpravodaj do Ruska. Dnes Zdeněk Šámal v ČT vede zpravodajství a sport, a místo vlastních reportáží a vstupů přemýšlí nad inovacemi ve vysílání. Odráží také útoky na ČT, stejně jako otázky na platy redaktorů a moderátorů. „Naší nejlepší obranou je kvalita naší práce,“ opakuje často na televizních poradách i na veřejnosti. Jaké to je šéfovat zpravodajskému kanálu a zvyšovat mu sledovatelnost, proč má každá reportáž obsahovat lidský příběh a proč si zrušil Twitter, o tom mluvil v dalším díle podcastu Background ČT24.

Psal o tom, jaké to je mít pleš. Postavil se s hákovým křížem před dům s malbou srpu a kladiva a zavolal policisty. Kvůli článku po sobě nechal také házet fekáliemi. Je však i autorem seriózních reportáží ze zahraničí, cestovatelských i odborných textů. Ivan Brezina je novinář, který se představoval jménem Studentských listů, Lidových novin, časopisu Reflex nebo magazínu Maxim a který se osm let soudil s Milošem Zemanem o omluvu. Jak tvořil dřív a jak podle něj pracují média dnes, popisuje v dalším díle podcastu Background ČT24.

Do Polska odjel v roce 1992, ještě jako zpravodaj Československého rozhlasu. Už jako nejdéle působící zahraniční zpravodaj České televize se Miroslav Karas vrátil loni, bohatší o zkušenosti z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí regionu. Západ ho prý nikdy nelákal, i když Východ ho občas postavil do nezáviděníhodných situací. Polská a ruská média sleduje vedle těch českých každý den, k obědu si pak místo knedlo-vepřo-zelo dá radši zelí se zelím a ruský boršč. Svůj novinářský život za hranicemi přiblížil Miroslav Karas v podcastu Background ČT24.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Česko zažije výraznou proměnu premiérského typu, odhaduje v podcastu Background ČT24 Václav Dolejší, který se politice coby reportér i komentátor věnuje už přes dvacet let. Podle něj „ukřičeného“ Andreje Babiše (ANO) v čele vlády vystřídá „uvážlivý“ Petr Fiala (ODS) – a s jeho nástupem ubude výkřiků i atraktivních titulků a chybět budou taky střípky ze soukromého života.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Z hlavy si pamatuje nejen každého dalšího premiéra, ale vybaví si i výsledky snad všech parlamentních voleb. „První volby, které jsem jako novinář pokrýval, byly první volby, ve kterých jsem mohl volit,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace novinář Jindřich Šídlo. A popisuje také to, jak se politické reportování za uplynulých třicet let vyvinulo.

Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo první dva svazky Budování státu, stěžejního díla významného představitele meziválečné žurnalistiky Ferdinanda Peroutky. O jejím významu pohovořil český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

Běloruský soud v úterý označil opoziční televizní kanál Belsat, který obsáhle informoval o demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi po loňských volbách, za extremistický. Úřady podle agentury AP následně zablokovaly jeho webové stránky a všechny jeho účty na sociálních sítích v Bělorusku.

Na ulici v Amsterdamu někdo postřelil známého novináře Petera R. de Vriese, který se už několik desetiletí věnuje kriminálním kauzám. Incident potvrdila policie, dle médií je žurnalista hospitalizován. De Vries v minulosti opakovaně čelil výhrůžkám od kriminálního podsvětí.

Když dánský fotbalista Christian Eriksen během zápasu na Euru upadl na trávník, nikdo nevěděl, co přesně se děje. Odpověď hledaly přímo na hřišti televizní kamery, do světa pak vyslaly obrázky, které by mnozí diváci možná raději neviděli. Nehybné tělo, vytřeštěné oči, resuscitace. Zranění ke sportu patří, existuje ale mez, která by se neměla překračovat? Co divákům v detailu ukazovat a co už ne, zvažují po tomto případu sportovní novináři z celého světa. Pořad Newsroom ČT24 se na názor ptal těch českých.

Obavy o svobodu tisku v Hongkongu vyvolává verdikt tamního soudu. Reportérce veřejnoprávní televize uložil pokutu zhruba sedmnáct tisíc korun za nepravdivé prohlášení, které mělo za cíl získat informace pro dokument o útoku gangsterů na lidi vracející se z demonstrací. Samotný útok z roku 2019 přitom úřady dodnes řádně nevyšetřily a nikoho nepotrestaly.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

O koronaviru informují nepřetržitě víc než rok. Každodenně pracují s počtem nakažených, někteří novináři už jsou ale sami tohoto čísla součástí. Na vlastní kůži si vyzkoušeli, co covid znamená, co obnáší a jak může i zdravého člověka na několik dní vyřadit z běžného života. Někteří karanténu vzali pracovně a alespoň na sociálních sítích informovali, jaký má u nich nemoc průběh. Jiní si naopak naordinovali od internetu a zpravodajství klid. Shodně ale po covidu nahlíží na svou práci trochu jinak. Jak, to zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

Je to tradice, která se postupně začíná rozvolňovat. Místo jména a příjmení se pod zpravodajským textem objevují zkratky nebo jen označení redakce. Deník Právo teď dokonce publikuje články s označením „vlastní zpráva“, týkají se léku ivermektin. Je chyba neuvést autora? A zajímá vůbec čtenáře, kdo je autorem daného textu? Na to se pořad Newsroom ČT24 ptal předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého.

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Polské vojenské tábory pro děti, pocta zdravotníkům a ozbrojování civilistů v USA, také na tato témata se zaměřila porota letošního ročníku World Press Photo. Galerie prezentuje snímky a série, které dosáhly na nominaci v kategorii Portrét. Další soutěžící představí web ČT24 v následujících dnech. O vítězi bude jasno 15. dubna.

Redaktor a moderátor České televize Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2020. Komisi, která o udělení rozhoduje, Stach zaujal především dlouhodobou činností v oblasti popularizace vědy a v posledních měsících také mimořádnou prací při seriózním informování o koronavirové pandemii a bojem proti dezinformacím. Dalším laureátem se stal redaktor Petr Koubský z Deníku N.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).