Ruští opoziční novináři čelí rostoucímu tlaku. V útěku ze země odpověď nevidí

3 minuty
Horizont ČT24: Novaja Gazeta pod tlakem
Zdroj: ČT24

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

V moskevském sídle redakce opozičního listu si redaktoři před několika týdny všimli podivného zápachu. Budovu někdo totiž postříkal neznámou a nebezpečnou chemickou látkou. Pachatele převlečeného za poslíčka zachytily kamery. „Jedná se o druh výhrůžky. Jde o použití vojenských nesmrtících jedovatých látek k varování zaměstnanců novin nebo k pomstě,“ soudí šéfredaktor periodika Dmitrij Muratov.

Jde o poslední z řady hrozeb, které Novaja Gazeta musí řešit. Jen pár dní před tím útokům čelila redaktorka Jelena Milašinová. Ta publikovala článek popisující nezákonné zatýkaní, mučení i vraždy spáchané elitní čečenskou policií. Představitelé zmiňovaných jednotek pak ve videu na sociálních sítích žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby proti novinářům zakročil.

Obavy nad zhoršující se svobodou slova v Rusku vyjádřila Evropská unie. „Jsme znepokojeni tím, že nikdo nebyl postaven před soud za výhrůžky smrtí novinářce Jeleně Milašinové z listu Novaja Gazeta,“ stojí v prohlášení EU.

Útěk z Ruska není odpovědí

Fyzické útoky přímo na novináře nejsou v Rusku ničím neobvyklým a jen od přelomu století zemřelo kvůli práci šest reportérů opozičních novin. I proto šéfredaktor Muratov uvažoval, že by kvůli sebeobraně nechal své novináře vyzbrojit. „Noviny ohrožují životy lidí. Když byla 7. října 2006 ve svém domě zavražděna Anna Politkovská, tak jsem chtěl noviny zavřít. Redaktoři ale byli zásadně proti,“ líčí Muratov.

Novaja Gazeta vznikla v roce 1993 a je známá především pro svou investigativní žurnalistiku. Jasně se staví na stranu ruské opozice. Policie jednoho z redaktorů zadržela, když letos v lednu čekal na letišti na návrat Alexeje Navalného. Utíkat z Ruska by ale podle novinářů nebylo odpovědí na stupňující se nátlak.

„Kdyby každý, kdo napíše jeden problematický článek, opustil zemi, tak bychom někde měli celou kolonii takových novinářů na jedno použití,“ komentuje situaci novinář Denis Korotkov. Podobný postoj zastává i šéfredaktor novin. Pracovat a především žít chce nadále v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...