Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.
Ruští opoziční novináři čelí rostoucímu tlaku. V útěku ze země odpověď nevidí
Horizont ČT24: Novaja Gazeta pod tlakem (zdroj: ČT24)
V moskevském sídle redakce opozičního listu si redaktoři před několika týdny všimli podivného zápachu. Budovu někdo totiž postříkal neznámou a nebezpečnou chemickou látkou. Pachatele převlečeného za poslíčka zachytily kamery. „Jedná se o druh výhrůžky. Jde o použití vojenských nesmrtících jedovatých látek k varování zaměstnanců novin nebo k pomstě,“ soudí šéfredaktor periodika Dmitrij Muratov.
Jde o poslední z řady hrozeb, které Novaja Gazeta musí řešit. Jen pár dní před tím útokům čelila redaktorka Jelena Milašinová. Ta publikovala článek popisující nezákonné zatýkaní, mučení i vraždy spáchané elitní čečenskou policií. Představitelé zmiňovaných jednotek pak ve videu na sociálních sítích žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby proti novinářům zakročil.
Obavy nad zhoršující se svobodou slova v Rusku vyjádřila Evropská unie. „Jsme znepokojeni tím, že nikdo nebyl postaven před soud za výhrůžky smrtí novinářce Jeleně Milašinové z listu Novaja Gazeta,“ stojí v prohlášení EU.
Útěk z Ruska není odpovědí
Fyzické útoky přímo na novináře nejsou v Rusku ničím neobvyklým a jen od přelomu století zemřelo kvůli práci šest reportérů opozičních novin. I proto šéfredaktor Muratov uvažoval, že by kvůli sebeobraně nechal své novináře vyzbrojit. „Noviny ohrožují životy lidí. Když byla 7. října 2006 ve svém domě zavražděna Anna Politkovská, tak jsem chtěl noviny zavřít. Redaktoři ale byli zásadně proti,“ líčí Muratov.
Novaja Gazeta vznikla v roce 1993 a je známá především pro svou investigativní žurnalistiku. Jasně se staví na stranu ruské opozice. Policie jednoho z redaktorů zadržela, když letos v lednu čekal na letišti na návrat Alexeje Navalného. Utíkat z Ruska by ale podle novinářů nebylo odpovědí na stupňující se nátlak.
„Kdyby každý, kdo napíše jeden problematický článek, opustil zemi, tak bychom někde měli celou kolonii takových novinářů na jedno použití,“ komentuje situaci novinář Denis Korotkov. Podobný postoj zastává i šéfredaktor novin. Pracovat a především žít chce nadále v Rusku.