Ruští opoziční novináři čelí rostoucímu tlaku. V útěku ze země odpověď nevidí

3 minuty
Horizont ČT24: Novaja Gazeta pod tlakem
Zdroj: ČT24

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

V moskevském sídle redakce opozičního listu si redaktoři před několika týdny všimli podivného zápachu. Budovu někdo totiž postříkal neznámou a nebezpečnou chemickou látkou. Pachatele převlečeného za poslíčka zachytily kamery. „Jedná se o druh výhrůžky. Jde o použití vojenských nesmrtících jedovatých látek k varování zaměstnanců novin nebo k pomstě,“ soudí šéfredaktor periodika Dmitrij Muratov.

Jde o poslední z řady hrozeb, které Novaja Gazeta musí řešit. Jen pár dní před tím útokům čelila redaktorka Jelena Milašinová. Ta publikovala článek popisující nezákonné zatýkaní, mučení i vraždy spáchané elitní čečenskou policií. Představitelé zmiňovaných jednotek pak ve videu na sociálních sítích žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby proti novinářům zakročil.

Obavy nad zhoršující se svobodou slova v Rusku vyjádřila Evropská unie. „Jsme znepokojeni tím, že nikdo nebyl postaven před soud za výhrůžky smrtí novinářce Jeleně Milašinové z listu Novaja Gazeta,“ stojí v prohlášení EU.

Útěk z Ruska není odpovědí

Fyzické útoky přímo na novináře nejsou v Rusku ničím neobvyklým a jen od přelomu století zemřelo kvůli práci šest reportérů opozičních novin. I proto šéfredaktor Muratov uvažoval, že by kvůli sebeobraně nechal své novináře vyzbrojit. „Noviny ohrožují životy lidí. Když byla 7. října 2006 ve svém domě zavražděna Anna Politkovská, tak jsem chtěl noviny zavřít. Redaktoři ale byli zásadně proti,“ líčí Muratov.

Novaja Gazeta vznikla v roce 1993 a je známá především pro svou investigativní žurnalistiku. Jasně se staví na stranu ruské opozice. Policie jednoho z redaktorů zadržela, když letos v lednu čekal na letišti na návrat Alexeje Navalného. Utíkat z Ruska by ale podle novinářů nebylo odpovědí na stupňující se nátlak.

„Kdyby každý, kdo napíše jeden problematický článek, opustil zemi, tak bychom někde měli celou kolonii takových novinářů na jedno použití,“ komentuje situaci novinář Denis Korotkov. Podobný postoj zastává i šéfredaktor novin. Pracovat a především žít chce nadále v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína podle Trumpa souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin

Čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států, řekl v pátek americký prezident Donald Trump. Uvedl také, že se ještě nerozhodl, zda zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Dále dodal, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi.
před 3 mminutami

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 18 mminutami

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé, dalších sedmnáct osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.
před 33 mminutami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 7 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 8 hhodinami

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Začal soud o žhářských útocích na majetek spojený s britským premiérem

V Londýně začal soud s muži obviněnými z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Minulý měsíc někdo ve stejnou dobu zapálil auto, které politik vlastnil, nebo vchod domu, kde bydlel dřív, než se odstěhoval do premiérské Downing Street číslo 10. Všichni tři obvinění pocházejí z Ukrajiny a podle obhájce vinu popírají. Policie případ šetří jako terorismus a řeší i možnou ruskou stopu.
před 10 hhodinami
Načítání...