Ruští opoziční novináři čelí rostoucímu tlaku. V útěku ze země odpověď nevidí

Nahrávám video

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

V moskevském sídle redakce opozičního listu si redaktoři před několika týdny všimli podivného zápachu. Budovu někdo totiž postříkal neznámou a nebezpečnou chemickou látkou. Pachatele převlečeného za poslíčka zachytily kamery. „Jedná se o druh výhrůžky. Jde o použití vojenských nesmrtících jedovatých látek k varování zaměstnanců novin nebo k pomstě,“ soudí šéfredaktor periodika Dmitrij Muratov.

Jde o poslední z řady hrozeb, které Novaja Gazeta musí řešit. Jen pár dní před tím útokům čelila redaktorka Jelena Milašinová. Ta publikovala článek popisující nezákonné zatýkaní, mučení i vraždy spáchané elitní čečenskou policií. Představitelé zmiňovaných jednotek pak ve videu na sociálních sítích žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby proti novinářům zakročil.

Obavy nad zhoršující se svobodou slova v Rusku vyjádřila Evropská unie. „Jsme znepokojeni tím, že nikdo nebyl postaven před soud za výhrůžky smrtí novinářce Jeleně Milašinové z listu Novaja Gazeta,“ stojí v prohlášení EU.

Útěk z Ruska není odpovědí

Fyzické útoky přímo na novináře nejsou v Rusku ničím neobvyklým a jen od přelomu století zemřelo kvůli práci šest reportérů opozičních novin. I proto šéfredaktor Muratov uvažoval, že by kvůli sebeobraně nechal své novináře vyzbrojit. „Noviny ohrožují životy lidí. Když byla 7. října 2006 ve svém domě zavražděna Anna Politkovská, tak jsem chtěl noviny zavřít. Redaktoři ale byli zásadně proti,“ líčí Muratov.

Novaja Gazeta vznikla v roce 1993 a je známá především pro svou investigativní žurnalistiku. Jasně se staví na stranu ruské opozice. Policie jednoho z redaktorů zadržela, když letos v lednu čekal na letišti na návrat Alexeje Navalného. Utíkat z Ruska by ale podle novinářů nebylo odpovědí na stupňující se nátlak.

„Kdyby každý, kdo napíše jeden problematický článek, opustil zemi, tak bychom někde měli celou kolonii takových novinářů na jedno použití,“ komentuje situaci novinář Denis Korotkov. Podobný postoj zastává i šéfredaktor novin. Pracovat a především žít chce nadále v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 27 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.