Anna Politkovská

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Udělení amnestie vrahům za účast v bojích na Ukrajině pobuřuje v Rusku pozůstalé po zavražděných. Média v zemi prozatím informovala o třech takto omilostněných zločincích. První si odpykával trest dvacet let vězení za čtyřnásobné zabití, další sedmnáct let za mučení a uškrcení mladé ženy a třetí z nich dvacet let za zosnování vraždy známé novinářky Anny Politkovské.

Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy Politkovské a soud ho poslal za mříže na dvacet let. Ve vězení měl být do roku 2034. Jeho advokát serveru RBK informace o jeho omilostnění potvrdil.

Před dvaceti lety zahynulo po zásahu ruské policie sto třicet rukojmí, které v moskevském divadle Dubrovka zadržovali čečenští teroristé. Smrt většiny z nich způsobila otrava neznámým plynem, který měl přítomné jen uspat. Ruský stát zatím nikoho neodškodnil a organizace pozůstalých Nord-Ost připravuje novou žalobu.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Den poté, co ruský soud zneplatnil licenci opozičnímu listu Novaja gazeta, přišel o registraci i jeho sesterský časopis Novaja rasskaz-gazeta, který začal vycházet teprve před dvěma měsíci. Soud podle agentury Reuters vyhověl žádosti cenzurního úřadu Roskomnadzor a rozhodl, že licence časopisu je neplatná. Důvodem je podle něj to, že vydavatelé jej začali tisknout až nyní, i když povolení k vydávání získali už v roce 2009.

Ruská moderátorka a blogerka Katěrina Gordějevová získala prestižní ocenění pro ruské nezávislé novináře Kamerton Anny Politkovské. Její pořad na internetu sledují skoro tři miliony lidí. Situaci nezávislých novinářů v Rusku výrazně ztížila vládní omezení přijatá po ruské agresi proti Ukrajině, řada médii musela skončit nebo se přesunout do jiné země.

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Rusku už víc než dva měsíce chybí místní nezávislá média. Většina lidí tak nemá přístup k nezávislému zpravodajství, objektivním informacím a je pod vlivem propagandy státní televize a dalších prokremelských médií. Jako poslední nezávislý celostátní list skončila koncem března Novaja gazeta.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Přesně patnáct let po vraždě novinářky Anny Politkovské zanikla trestní odpovědnost za tento zločin. Podle ruského práva je nyní vyšetřování promlčené. V roce 2014 poslal soud do vězení v souvislosti s její vraždou šest mužů –⁠ člověka, který si vraždu objednal, ale policie nikdy nedopadla.

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

Možná otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není první podobnou kauzou. Podezřelé události obklopují smrt či onemocnění řady dalších politiků, novinářů či špionů kritických vůči politice Kremlu.

Za naprosto absurdní a logicky nevysvětlitelné označila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová rozhodnutí pražských úřadů přejmenovat náměstí v české metropoli po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Právě na výročí vraždy, 27. února, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) spolu s Němcovovou dcerou odhalili tabulku se jménem zavražděného politika na náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze 6.

Prostranství před ruským velvyslanectvím v pražské Bubenči má nové jméno – náměstí Borise Němcova. O změně názvu, který byl dosud Pod Kaštany, rozhodla pražská rada a schválili ji zastupitelé, samotný oficiální akt proběhl v den pátého výročí vraždy bývalého ruského vicepremiéra.

Náměstí před ruskou ambasádou v Praze nově ponese jméno zavražděného oponenta Putinova režimu Borise Němcova. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) tím magistrát vyšel vstříc přání občanů a pokračuje v české tradici hájení lidských práv. Hřib v Interview ČT24 rozebíral také bytovou krizi v hlavním městě a možné regulace krátkodobého nájemného. Pokud se prý problém se službami typu Airbnb vyřeší, pro bydlení se tím uvolní 10 tisíc bytů. Město ale podle něj musí dělat také další kroky – například stavět byty nové.

Skupina lidí ve čtvrtek večer v čečenské metropoli Grozném na jihu Ruska napadla a zbila ruskou investigativní novinářku Jelenu Milašinovou a obhájkyni Marinu Dubovinovou. Podle všeho byl útok plánovaný.