Nobelovu cenu za mír dostali novináři z Ruska a Filipín

3 minuty
Horizont ČT24: Nobelova cena za mír pro novináře
Zdroj: ČT24

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

„Norský Nobelův výbor se rozhodl udělit Nobelovu cenu za mír za rok 2021 Marii Ressaové a Dmitriji Muratovovi za jejich úsilí o zajištění svobody projevu, která je předpokladem demokracie a trvalého míru. Paní Ressaová a pan Muratov přebírají cenu míru za svůj odvážný boj za svobodu projevu na Filipínách a v Rusku. Zároveň jsou zástupci všech novinářů, kteří si stojí za touto myšlenkou ve světě, ve kterém demokracie a svoboda tisku čelí stále nepříznivějším podmínkám,“ oznámila členka výboru Berit Reiss-Andersenová. 

Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.

Odborníci: Cena je povzbuzením pro všechny novináře

Nobelova cena za mír je oceněním nejen přímo pro laureáty Muratova a Ressaovou, ale je povzbuzením pro všechny novináře, myslí si někteří analytici a mediální odborníci. Udělení ceny novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je podle výkonné ředitelky Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Kateřiny Hrubešové potvrzením reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií.

Podle Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o důležitý symbolický krok v situaci, kdy novináři čelí hrozbám, fyzickým útokům nebo kyberšikaně. Cena je podle ní povzbuzením pro všechny novináře zvlášť v situaci, kdy nejen v nedemokratických režimech přibývá útoků na média.

„Udělení Nobelovy ceny míru novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je potvrzení reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií. Ukazuje na zneužívání médií například v podobě 'atomového kufříku', politického nebo obchodního zisku, boje o moc. V každé zemi se musí najít někdo, kdo tyto problémy veřejně pojmenuje a odsoudí. To je práce nezávislých novinářů a médií a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky,“ napsala Hrubešová.

„Vnímám tento krok Nobelova výboru nejen jako ocenění práce obou novinářů, ale i jako důležitou podporu celé profesi, neboť podmínky pro práci novinářů se zhoršují v celé řadě zemí světa, spolu se zvyšujícím se tlakem na ně i obavami o vlastní bezpečí,“ uvedla děkanka Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová.

Podle Pavla Havlíčka z AMO se jedná o důležitý symbol uznání práce Nové gazety a nezávislých novinářů na Filipínách a respektu k jejich práci v obtížných podmínkách. Uznání pro oba žurnalisty poslouží jako morální, ale i mezinárodní vzpruha pro novináře působící v složitém prostředí.

„Nobelova cena míru je podle mne cena, která vždycky vyvolává diskusi. Pokud chce výbor zdůraznit, že o postavení novinářů vůči vládní garnituře ví, většinou volí tento postup,“ napsala Barbora Osvaldová z katedry žurnalistiky FSV UK.

Loni byl oceněn Světový potravinový program

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba pětadvacet milionů korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční desátého prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833–⁠1896).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Proces s lékaři Maradony stojí, soudkyně účinkovala v minisérii o případu

Argentinskou fotbalovou hvězdu Diega Maradonu znají nejen fanoušci tohoto sportu. Sportovcův život provázely velké úspěchy i skandály. Další drama se teď odehrává i u soudu, který řeší míru odpovědnosti lékařů za jeho smrt. Úřady proces pozastavily, kvůli porušení etických pravidel totiž odstoupila jedna soudkyně. Vyšlo najevo, že účinkuje v pikantní minisérii o celém případu nazvané Božská spravedlnost. Z dostupných záběrů vyplývá, že žena ještě v průběhu procesu sdělovala podrobnosti o skonu fotbalového hráče.
před 2 hhodinami

Izrael dle OSN pálil do Palestinců v humanitárním centru. Armáda mluví o varovných výstřelech

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obavy ohledně využívání fondů EU na Slovensku nezmizely, míní Zdechovský

Obavy ohledně dobrého využívání evropských peněz na Slovensku zcela nezmizely, řekl ve středu na závěr kontrolní mise europoslanců vedoucí čtyřčlenné delegace Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Zapochyboval rovněž o schopnosti Bratislavy odhalovat a předcházet podvodům s evropskými dotacemi. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) žádné skandály ohledně peněz z EU za nynější vlády nevypukly, a tak se hledají problémy v minulosti.
před 6 hhodinami

Exchirurgovi uložil soud ve Francii za zneužití stovek dětí dvacet let

Dvacetiletý trest uložil francouzský soud bývalému chirurgovi Joëlovi Le Scouarnecovi za sexuální napadení a zneužití téměř tří set převážně nezletilých pacientů, uvedly zpravodajské agentury. Ve Francii jde o nejvyšší možný trest. Lékař se proti verdiktu neodvolá, oznámil jeden z jeho právníků. Jde patrně o největší soudní proces v zemi, který se týká zneužívání dětí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...