Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za mír dostali novináři z Ruska a Filipín
„Norský Nobelův výbor se rozhodl udělit Nobelovu cenu za mír za rok 2021 Marii Ressaové a Dmitriji Muratovovi za jejich úsilí o zajištění svobody projevu, která je předpokladem demokracie a trvalého míru. Paní Ressaová a pan Muratov přebírají cenu míru za svůj odvážný boj za svobodu projevu na Filipínách a v Rusku. Zároveň jsou zástupci všech novinářů, kteří si stojí za touto myšlenkou ve světě, ve kterém demokracie a svoboda tisku čelí stále nepříznivějším podmínkám,“ oznámila členka výboru Berit Reiss-Andersenová.
Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.
Odborníci: Cena je povzbuzením pro všechny novináře
Nobelova cena za mír je oceněním nejen přímo pro laureáty Muratova a Ressaovou, ale je povzbuzením pro všechny novináře, myslí si někteří analytici a mediální odborníci. Udělení ceny novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je podle výkonné ředitelky Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Kateřiny Hrubešové potvrzením reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií.
Podle Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o důležitý symbolický krok v situaci, kdy novináři čelí hrozbám, fyzickým útokům nebo kyberšikaně. Cena je podle ní povzbuzením pro všechny novináře zvlášť v situaci, kdy nejen v nedemokratických režimech přibývá útoků na média.
„Udělení Nobelovy ceny míru novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je potvrzení reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií. Ukazuje na zneužívání médií například v podobě 'atomového kufříku', politického nebo obchodního zisku, boje o moc. V každé zemi se musí najít někdo, kdo tyto problémy veřejně pojmenuje a odsoudí. To je práce nezávislých novinářů a médií a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky,“ napsala Hrubešová.
„Vnímám tento krok Nobelova výboru nejen jako ocenění práce obou novinářů, ale i jako důležitou podporu celé profesi, neboť podmínky pro práci novinářů se zhoršují v celé řadě zemí světa, spolu se zvyšujícím se tlakem na ně i obavami o vlastní bezpečí,“ uvedla děkanka Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová.
Podle Pavla Havlíčka z AMO se jedná o důležitý symbol uznání práce Nové gazety a nezávislých novinářů na Filipínách a respektu k jejich práci v obtížných podmínkách. Uznání pro oba žurnalisty poslouží jako morální, ale i mezinárodní vzpruha pro novináře působící v složitém prostředí.
„Nobelova cena míru je podle mne cena, která vždycky vyvolává diskusi. Pokud chce výbor zdůraznit, že o postavení novinářů vůči vládní garnituře ví, většinou volí tento postup,“ napsala Barbora Osvaldová z katedry žurnalistiky FSV UK.
Loni byl oceněn Světový potravinový program
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba pětadvacet milionů korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční desátého prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833–1896).