Uplynulo deset let od vraždy novinářky Politkovské. Objednavatel zůstává neznámý

Sedmého října 2006 se ruská novinářka Anna Politkovská vracela domů z nákupu. Už v obchodním centru ale byla sledována a když vcházela ve svém domě do výtahu, byla zastřelena několika ranami z pistole. Organizátoři vraždy potrestáni byli, kdo si čin objednal, ale vyšetřovatelé ani po deseti letech nezjistili.

Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích tvrdě pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu.

Do Čečenska přijela poprvé v roce 1998. Od druhé čečenské války, jež vypukla o rok později, byla na Kavkaze více než padesátkrát. V únoru 2001 byla v Čečensku uvězněna, a poté vyhoštěna, vzápětí publikovala informace o lidech, kteří v republice mizí beze stopy.  

Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka byla Politkovská idolem zejména ruské inteligence. „Obyčejní lidé, kteří Putina stále více obdivovali, jí vlastně moc nerozuměli. I její přátelé jí říkali, že pořád pranýřuje Putina, ale že to není žádný pozitivní program. Politkovská ale dokázala odhadnout, jakým nebezpečím Putin pro Rusko je a že tamní autokratický režim bude stále posilovat, čehož jsme svědky hlavně v posledních čtyřech letech,“ uvedl Dvořák.

Nebezpečí viděla také v osobě současného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, jenž začínal jako šéf ochranky svého otce. Ve svém posledním interview z 5. října 2006, které v souvislosti s výročím připomněla stanice RFE/RL, přirovnává Kadyrova ke Stalinovi.

„Pokud jde o uctívání Kadyrova, situace je stejná jako za Stalina. Na veřejnosti hovoří lidé o Kadyrovovi s úctou. Jakmile ale s vámi mluví soukromě, přiznávají, že ho nenávidí.“

Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské několikrát vyhrožováno smrtí, a to i ze strany Kadyrova. Jak připomněl Ondřej Soukup z Hospodářských novin, „čtyři měsíce před vraždou Kadyrov pozval Politkovskou k sobě a několik hodin na ni křičel a vyhrožoval jí“. 

Politkovská byla zavražděna v den 54. narozenin prezidenta Vladimira Putina. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka nešlo o náhodu, podobně jako v případě loňské vraždy opozičního politika Borise Němcova, ke které došlo pár desítek metrů od kremelské stěny. Dvořák mluví o určité „zvrhlé symbolice“. 

Souvislost mezi oběma případy vidí  i Soukup. „Jsou podobné, patrně i objednavatel vraždy byl v obou případech jeden a tentýž: všechny stopy vedou do Čečenska k prezidentovi Ramzanu Kadyrovovi,“ konstatoval novinář. 

Komentátor Dvořák připomněl, že Politkovská byla velkým kritikem čečenské války už v době prezidenta Borise Jelcina. Psala ale také o šikaně v ruské armádě nebo korupci. Za svou činnost získala řadu prestižních cen, zároveň ale čelila hrozbám vůči vlastní osobě.

Objednavatel vraždy odhalen nebyl

Skandál vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova.

Bratři Machmudovovi
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Ivan Sekretarev

Tři další pachatelé Ibrahim Machmudov, Džabrail Machmudov a bývalí policisté Sergej Chadžikurbanov a Dmitrij Pavljučenkov dostali vysoké tresty vězení. Pořád ale není jasné, kdo vraždu objednal. 

Právě na to upozornily v souvislosti s desetiletým výročím ruské noviny Novaja Gazeta, kde Politkovská pracovala. Na svém webu zveřejnili video, ve kterém členové redakce i syn Politkovské Ilja shrnují okolnosti vraždy a postup vyšetřování. Stěžují si, že objednavatel vraždy zůstává neznámý a že nový vyšetřovatel, jenž kauzu dostal na starosti, nic nedělá. 

Ve většinové ruské společnosti desetileté výročí vraždy podle Soukupa nijak nerezonuje a i pro stát je to do určité míry uzavřená záležitost. „Přinejmenším do té doby, dokud bude zachován v Čečensku status quo, tedy dokud budou mít tamní silové složky možnost bez ohledu na ty federální likvidovat svoje oponenty,“ uvedl Soukup, podle kterého zmizely v severokavkazské republice desítky lidí. 

„Čečenské silové složky si dělají, co chtějí. Existují třeba indicie, že vydírají různé podnikatele. Dokud mají tuto imunitu – výměnou za ni je Kadyrov zcela loajální vůči ruskému prezidentovi a v Čečensku je vlastně klid, byť je to trochu hřbitovní klid – dokud tato výměna bude fungovat, tak se nic nezmění,“ uzavřel Soukup.   

Nezávislých médií v Rusku ubývá

Za deset let od vraždy Politkovské se v Rusku prostor pro nezávislá média ještě více zmenšil. Mnohé redakce kvůli strachu z represí sahají k autocenzuře a vyhýbají se tématům, která by mohla Kreml rozčílit. 

Kritická média čelí problémům. Například majitel serveru Lenta.ru vyměnil jeho vedení, když kritika novinářů vůči Kremlu začala být považována za příliš ostrou. Nezávislá televizní stanice Dožď byla vyhozena ze svých studií a vysílá teď z bytu. V novinách RBK zase proběhla čistka poté, co reportovaly o majetkových poměrech lidí kolem prezidenta Putina.

Teoreticky větší šanci na přežití mají média s nižším nákladem, jež nemají tak výrazný vliv. I ta ale čelí problémům, těžko třeba hledají inzerenty, kteří by na jejich stránkách otiskli svou reklamu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 19 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 35 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 45 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled