Uplynulo deset let od vraždy novinářky Politkovské. Objednavatel zůstává neznámý

Sedmého října 2006 se ruská novinářka Anna Politkovská vracela domů z nákupu. Už v obchodním centru ale byla sledována a když vcházela ve svém domě do výtahu, byla zastřelena několika ranami z pistole. Organizátoři vraždy potrestáni byli, kdo si čin objednal, ale vyšetřovatelé ani po deseti letech nezjistili.

Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích tvrdě pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu.

Do Čečenska přijela poprvé v roce 1998. Od druhé čečenské války, jež vypukla o rok později, byla na Kavkaze více než padesátkrát. V únoru 2001 byla v Čečensku uvězněna, a poté vyhoštěna, vzápětí publikovala informace o lidech, kteří v republice mizí beze stopy.  

Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka byla Politkovská idolem zejména ruské inteligence. „Obyčejní lidé, kteří Putina stále více obdivovali, jí vlastně moc nerozuměli. I její přátelé jí říkali, že pořád pranýřuje Putina, ale že to není žádný pozitivní program. Politkovská ale dokázala odhadnout, jakým nebezpečím Putin pro Rusko je a že tamní autokratický režim bude stále posilovat, čehož jsme svědky hlavně v posledních čtyřech letech,“ uvedl Dvořák.

Nebezpečí viděla také v osobě současného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, jenž začínal jako šéf ochranky svého otce. Ve svém posledním interview z 5. října 2006, které v souvislosti s výročím připomněla stanice RFE/RL, přirovnává Kadyrova ke Stalinovi.

„Pokud jde o uctívání Kadyrova, situace je stejná jako za Stalina. Na veřejnosti hovoří lidé o Kadyrovovi s úctou. Jakmile ale s vámi mluví soukromě, přiznávají, že ho nenávidí.“

Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské několikrát vyhrožováno smrtí, a to i ze strany Kadyrova. Jak připomněl Ondřej Soukup z Hospodářských novin, „čtyři měsíce před vraždou Kadyrov pozval Politkovskou k sobě a několik hodin na ni křičel a vyhrožoval jí“. 

Politkovská byla zavražděna v den 54. narozenin prezidenta Vladimira Putina. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka nešlo o náhodu, podobně jako v případě loňské vraždy opozičního politika Borise Němcova, ke které došlo pár desítek metrů od kremelské stěny. Dvořák mluví o určité „zvrhlé symbolice“. 

Souvislost mezi oběma případy vidí  i Soukup. „Jsou podobné, patrně i objednavatel vraždy byl v obou případech jeden a tentýž: všechny stopy vedou do Čečenska k prezidentovi Ramzanu Kadyrovovi,“ konstatoval novinář. 

Komentátor Dvořák připomněl, že Politkovská byla velkým kritikem čečenské války už v době prezidenta Borise Jelcina. Psala ale také o šikaně v ruské armádě nebo korupci. Za svou činnost získala řadu prestižních cen, zároveň ale čelila hrozbám vůči vlastní osobě.

Objednavatel vraždy odhalen nebyl

Skandál vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova.

Bratři Machmudovovi
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Ivan Sekretarev

Tři další pachatelé Ibrahim Machmudov, Džabrail Machmudov a bývalí policisté Sergej Chadžikurbanov a Dmitrij Pavljučenkov dostali vysoké tresty vězení. Pořád ale není jasné, kdo vraždu objednal. 

Právě na to upozornily v souvislosti s desetiletým výročím ruské noviny Novaja Gazeta, kde Politkovská pracovala. Na svém webu zveřejnili video, ve kterém členové redakce i syn Politkovské Ilja shrnují okolnosti vraždy a postup vyšetřování. Stěžují si, že objednavatel vraždy zůstává neznámý a že nový vyšetřovatel, jenž kauzu dostal na starosti, nic nedělá. 

Ve většinové ruské společnosti desetileté výročí vraždy podle Soukupa nijak nerezonuje a i pro stát je to do určité míry uzavřená záležitost. „Přinejmenším do té doby, dokud bude zachován v Čečensku status quo, tedy dokud budou mít tamní silové složky možnost bez ohledu na ty federální likvidovat svoje oponenty,“ uvedl Soukup, podle kterého zmizely v severokavkazské republice desítky lidí. 

„Čečenské silové složky si dělají, co chtějí. Existují třeba indicie, že vydírají různé podnikatele. Dokud mají tuto imunitu – výměnou za ni je Kadyrov zcela loajální vůči ruskému prezidentovi a v Čečensku je vlastně klid, byť je to trochu hřbitovní klid – dokud tato výměna bude fungovat, tak se nic nezmění,“ uzavřel Soukup.   

Nezávislých médií v Rusku ubývá

Za deset let od vraždy Politkovské se v Rusku prostor pro nezávislá média ještě více zmenšil. Mnohé redakce kvůli strachu z represí sahají k autocenzuře a vyhýbají se tématům, která by mohla Kreml rozčílit. 

Kritická média čelí problémům. Například majitel serveru Lenta.ru vyměnil jeho vedení, když kritika novinářů vůči Kremlu začala být považována za příliš ostrou. Nezávislá televizní stanice Dožď byla vyhozena ze svých studií a vysílá teď z bytu. V novinách RBK zase proběhla čistka poté, co reportovaly o majetkových poměrech lidí kolem prezidenta Putina.

Teoreticky větší šanci na přežití mají média s nižším nákladem, jež nemají tak výrazný vliv. I ta ale čelí problémům, těžko třeba hledají inzerenty, kteří by na jejich stránkách otiskli svou reklamu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 5 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.