Novinář

Ve věku 87 let ve středu zemřel zakladatel americké televizní stanice CNN Ted Turner. Úmrtí mediálního magnáta a filantropa oznámila CNN s odvoláním na jeho společnost Turner Enterprises. Dnes již legendární stanici s nepřetržitě vysílanými zprávami Turner vytvořil v roce 1980. Rodák z Ohia podle agentury AFP v roce 2018 oznámil, že trpí neurodegenerativním onemocněním demence s Lewyho tělísky, jejíž příznaky se podobají Alzheimerově či Parkinsonově chorobě.

Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkryl vazby vlády v Budapešti na Moskvu, poskytl pro pořad Newsroom ČT24 rozhovor, v němž přibližuje metody tlaku vlády Viktora Orbána. Věří, že politická změna v Maďarsku přinese konec éry státem řízené propagandy a odhalí hloubku ruského zásahu do chodu státu. V rozhovoru, který s ním vedla Jana Ďuďáková, hovořil také o špionážním softwaru Pegasus, trestním oznámení i nálepce zrádce v maďarských médiích.

Bělorusko propustilo z vězení opozičního novináře Andreje Pačobuta, je jedním z deseti vězňů, které si v úterý Minsk a Varšava vyměnily, informovala agentura Reuters. Varšava v rámci této výměny podle agentury AFP propustila mimo jiné ruského archeologa Alexandra Buťagina, jehož vydání po Polsku žádala Ukrajina, která ho viní z ničení kulturního dědictví kvůli provádění vykopávek na Ruskem okupovaném Krymu.

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.

Federální agenti ve Spojených státech zatkli amerického novináře a bývalého moderátora stanice CNN Dona Lemona na pokyn ministryně spravedlnosti Pam Bondiové. Ministryně to uvedla na sociální síti X. Lemon byl zatčen v souvislosti s tím, že před několika dny z kostela ve městě Saint Paul v Minnesotě živě přenášel protest proti pastorovi, který zároveň působí jako přední představitel tamní pobočky Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Píší o tom americká média.

Obhájci obou zbylých stíhaných v případu vražd slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně u soudu zpochybnili obžalobu a shodně ji označili za nedůvodnou. Obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzsová po začátku nového procesu odmítli přistoupit k uzavření dohody o vině a trestu se žalobcem, jejíž součástí by bylo i doznání. Soud zatím nevyslechl Kočnera ani Zsuzsovou a odpoledne hlavní líčení odročil na únor.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o prvním roku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hovořili například o jeho snaze získat Grónsko. V souvislosti s hnutím ANO probrali sněm, který potvrdil předsednictví premiéru Andreji Babišovi (ANO). Dále probrali také možný památný den české vlajky. Diskuze se účastnili komentátor z podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, amerikanista a hudebník Ondřej Hejma, ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilný, novinářka Seznam Zpráv Marie Bastlová a novinář Deníku N Filip Titlbach. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.

Novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) oznámila, že za tento rok bylo ve světě při výkonu svého povolání zabito 67 novinářů. Téměř polovinu (43 %) z nich podle ní zabila izraelská armáda při pokrývání konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Čtyři z pěti zabitých novinářů se stali obětí války nebo organizovaného zločinu. RSF to oznámila v každoroční zprávě o počtu zabitých a také vězněných žurnalistů

Chorvatský investigativní novinář Domagoj Margetič obvinil srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že se účastnil takzvaného sniperského safari na občany Sarajeva během války v bývalé Jugoslávii. Vučič prostřednictvím své mluvčí novinářovo tvrzení odmítl. Píše o tom britský list The Telegraph.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se letos stali novináři Andrzej Poczobut (bělorusky Andrej Pačobut) a gruzínská žurnalistka Mzia Amaglobeliová. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.

Motorostický novinář Vojtěch Dobeš a někdejší kamarád nově zvoleného poslance Filipa Turka udělal printscreeny příspěvků z Facebooku čestného prezidenta Motoristů. Původně chtěl zůstat v anonymitě, nakonec v rozhovoru pro Deník N popisuje, jak vznikly a proč se rozhodl vystoupit veřejně. Autenticitu Turkových příspěvků je ochoten dosvědčit i policii, řekl.

Auta významného italského investigativního novináře Sigfrida Ranucciho a jeho dcery explodovala v noci na pátek před jeho domem v Římě, píše agentura ANSA. Exploze byla tak silná, že otřásla celou čtvrtí a poškozena byla i sousední budova. Nikdo nebyl zraněn. Italské úřady zahájily vyšetřování, do kterého se zapojily i orgány zabývající se bojem proti mafii.

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí, do kterého se dostal jako velitel čety v roce 2022, mohl převzít osobně.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Když se pokoušíte domluvit si natáčení v Číně, v devadesáti procentech to dopadne odmítnutím, popsala v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Práce podle ní musí být rychlá, stejně jako návrat z místa. Protože v nějakém okamžiku vás zadrží a snaží se vám v natáčení zabránit, sdílela svou zkušenost.

Slovenská Markíza opět zažívá turbulence. V televizní stanici nedávno skončil moderátor a šéf odborů Viktor Vincze. Desítky jeho kolegů sepsaly vedení dopis a mluví o šikaně a pomstě. Obavy o nezávislost média vyjádřili i Reportéři bez hranic. Markíza obvinění odmítá – i když odchod oznámili další novináři. Mezi nimi politická reportérka Gabriela Kajtárová. O poměrech v redakci hovořila se zpravodajem ČT Janem Šilhanem.

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.

Nadace OSF v Praze ocenila novinářky a novináře, kteří citlivě, precizně a inovativně zpracovali klíčová témata v uplynulém roce. Cenu za audiovizuální reportáž získaly Zuzana Černá a Barbora Loudová za reportáž Temnota našich dní, která „přinesla sondu do duší“ těch, kteří byli na místě tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Z našeho pohledu to byli především trénovaní profesionálové, policisté, záchranáři a psychologové,“ uvedla Černá s tím, že jako autorky chtěly nabídnout společnosti terapii a ukázat, že „pokud tito lidé prožívají emoce a jsou zasaženi, tak na to má právo každý z nás“.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.