Novinář

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Český novinář Ray Baseley, kterého v úterý zadržely gruzínské úřady na letišti, už přiletěl přes Varšavu do Prahy. České televizi řekl, že neví, proč byl zadržen, a že byl pod neustálým dohledem. Do řešení jeho situace se ve středu zapojila též konzulka z českého velvyslanectví v Tbilisi. Baseley spolupracuje například s webem Forum24, kromě Gruzie se často věnuje i konfliktu na Ukrajině.

Gruzínské úřady zadržely českého novináře Raye Baseleye, který se pravidelně věnuje situaci na Ukrajině i v Gruzii. Informoval o tom web CNN Prima News. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že se velvyslanectví v Tbilisi případu věnuje. Později informoval, že novinář se nachází v detenčním zařízení na letišti, je v pořádku a čeká na let do Prahy. Konzulka mimo jiné odeslala na gruzínské ministerstvo zahraničí oficiální nótu s žádostí o sdělení důvodu zadržení novináře a odepření vstupu do země.

Slovenské soudy budou řešit zřejmě největší žalobu proti konkrétnímu novináři. Premiér Robert Fico (Smer) ji podal na šéfredaktora portálu Aktuality.sk Petera Bárdyho. Nelíbí se mu použití jeho snímku na přebalu knihy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun.

Soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na šestnáct let do vězení amerického novináře Evana Gershkoviche. Obžaloba tvrdí, že se dopustil špionáže. Obvinění odmítá žurnalista i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal. Bílý dům označil proces za vykonstruovaný, Moskva podle něj využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku. Rozhodnutí podle médií může otevřít cestu k případné výměně vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy.

Policie i podruhé odložila vedlejší větev kauzy vraždy ve Slopném. Kriminalisté prověřovali okolnosti výpovědi dvou korunních svědků. Ti usvědčili jednoho z dvojice odsouzených mužů. Policisté zkoumali podezření, zda je k výpovědi nenavedl státní zástupce Leo Foltýn, který vyšetřování vraždy dozoroval. Pochybení ale nezjistili. Vyplývá to z nového usnesení o odložení případu, které ČT získala. Policie kauzu otevřela poté, co jeden z korunních svědků pro Seznam Zprávy řekl, že u soudu lhal, pak ale zase otočil.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

O Praze natáčí Janek Rubeš pro zahraniční i české turisty, hlavně ale přímo v terénu. „Nejsme jako youtubeři, kteří sedí v pokojíčku a říkají, jak se na Staroměstském náměstí podvádí. Přece si to tam musíme jít natočit,“ říká spoluautor kanálů Honest Guide a Kluci z Prahy. V podcastu Background ČT24 odhaluje nejen zákulisí tvorby úspěšných videí.

Cenu Františka Kriegla letos získal slovenský novinář, spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Nadace Charty 77 ji uděluje za občanskou statečnost. Porota ocenila Šimečku za dlouhodobé hájení demokratických principů a za kritickou, nezávislou žurnalistiku. Šimečka v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že si ceny váží, ale ví, že ji dostává v souvislosti s aktuální politickou a společenskou situací na Slovensku.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

Slovensko si připomíná šest let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. K výročí zločinu se v zemi koná řada akcí, v centru hlavního města se sešlo několik tisíc lidí. Soud se dvěma obžalovanými stále není u konce, státní zástupce se proti poslednímu květnovému verdiktu odvolal. Při letošním vzpomínkovém shromáždění řečníci upozornili na rostoucí počet slovních útoků na novináře na Slovensku.

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

Slovenský premiér Robert Fico stupňuje tlak na některá média, tvrdí jejich zástupci. Zkraje týdne je označil za nepřátelská a pohrozil omezením přístupu na Úřad vlády. Novináře – včetně nejsledovanější Markízy – kritizuje za politizování jejich práce. Podle redakcí chce staronový šéf slovenské vlády omezit kritické zpravodajství.

Německá veřejnoprávní televize NDR zvažuje právní kroky vůči dokumentaristovi Hubertu Seipelovi. Novinář, který je známým expertem na Rusko, získal řadu prestižních cen. Nedávno uniklé finanční dokumenty z Kypru ale ukázaly, že dostal z Ruska za knihy o šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi vyplaceno v přepočtu patnáct milionů korun.

Izrael žádá po několika zahraničních médiích vysvětlení, jak je možné, že jejich fotoreportéři 7. října dokumentovali překvapivý útok teroristů z Hamásu na jih Izraele. Jeruzalém varoval, že by mohla být považována za spoluviníky trestných činů, píše izraelský deník The Times of Israel. Bezprostředně po začátku útoku byli na místě spolupracovníci agentur Reuters a AP, kteří své snímky dodávají i stanici CNN a deníku The New York Times. Média odmítají, že by o útoku věděla předem. CNN již s fotografem přerušila spolupráci.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Čína a Indie si za poslední měsíce navzájem vypověděly téměř všechny zpravodaje. Ministerstva zahraničí se obviňují z toho, že novinářům záměrně brání v získávání nebo obnovení novinářských akreditací. Podle odborníků to může být známkou zhoršujících se vztahů, které dlouhodobě komplikuje napětí na sporné hranici obou zemí.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.